Albert Sever

rakouský politik

Albert Sever (24. listopadu 1867 Záhřeb12. února 1942 Vídeň[1][2]) byl rakouský sociálně demokratický politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec rakouské Národní rady a zemský hejtman Dolních Rakous.

Albert Sever
Albert Sever
Albert Sever
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – ???
Zemský hejtman Dolních Rakous
Ve funkci:
20. května 1919 – 11. května 1921
Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
Poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska
Ve funkci:
4. března 1919 – 31. května 1919
Poslanec rakouské Národní rady
Ve funkci:
10. listopadu 1920 – 1. října 1930
Ve funkci:
2. prosince 1930 – 17. února 1934
Stranická příslušnost
Členstvírakouská soc. dem.

Narození24. listopadu 1867
Záhřeb
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. února 1942 (ve věku 74 let)
Vídeň
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníOttakringer Friedhof
CommonsAlbert Sever
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

 
Hrob Albert Sever na Ottakringském hřbitově

Byl synem úředníka. Otec mu zemřel v raném věku. Od roku 1876 vyrůstal ve Vídni, v chudých poměrech. Vychodil osm tříd základní školy a vyučil se řeznickým pomocníkem. Angažoval se v Sociálně demokratické straně Rakouska, byl přítelem dělnického vůdce Franze Schuhmeiera a pohyboval se v okruhu spolku Apollo, který byl jedním z krystalizačních jader vídeňské sociální demokracie. Byl schopným organizátorem a podílel se na budování stranických struktur. V roce 1889 a 1890 byl soudně trestán z politických důvodů. Od roku 1894 pracoval jako úředník nemocniční pokladny. Od roku 1908 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu. V roce 1913 se stal poté, co byl zavražděn Schuhmeier, místo něj okresním stranickým předsedou ve vídeňské čtvrti Ottakring, kde byla nejsilnější lokální organizace sociální demokracie v rakouské metropoli.[1][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách v roce 1911 (krátce po řádných volbách do Říšské rady roku 1911) poté, co rezignoval poslanec Franz Schuhmeier,[1] získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Dolní Rakousy 26. Usedl do poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3]Profesně byl k roku 1911 uváděn jako soukromý úředník.[4]

Poté, co sociální demokracie získala v zemských volbách absolutní většinu v Dolních Rakousích, působil v období od 20. května 1919 do 11. května 1921 jako zemský hejtman Dolních Rakous. Ve funkci hejtmana povolil rozvody (novinka byla masově využívána a dostalo se jí označení Sever-Ehen). Kontroverze vyvolalo rozhodnutí o vyhoštění židovských běženců z Haliče z poválečné Vídně. Poté, co byla Vídeň vyčleněna z Dolních Rakous do samostatné spolkové země, opustil hejtmanský post a soustředil se na parlamentní práci.[1][2]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), následně od 4. března 1919 do 31. května 1919 byl poslancem Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a pak od 10. listopadu 1920 do 1. října 1930 a od 2. prosince 1930 do 17. února 1934 byl poslancem rakouské Národní rady.[1][2]

Podporoval ve svém domovském obvodu výstavbu sociálního bydlení. V roce 1934 po nástupu austrofašistického režimu byl zatčen, přičemž jeho manželka zemřela na následky postřelení. Ve vazbě trpěl těžkými duševními stavy a depresemi. V říjnu 1934 byl propuštěn.[1][2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f Albert Sever [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Sever, Albert (1867-1942), Politiker, s. 203. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=407&size=45

Externí odkazy editovat