Albert Mangelsdorff

Albert Mangelsdorff (5. září 1928 Frankfurt nad Mohanem25. července 2005 tamtéž) byl německý hráč na pozoun a vůdčí osobnost evropského free jazzu.

Albert Mangelsdorff
Základní informace
Narození5. září 1928
Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí25. července 2005 (ve věku 76 let)
Frankfurt nad Mohanem
Místo pohřbeníHauptfriedhof Frankfurt
Žánryjazz, avantgardní jazz, free jazz, post-bop, modal jazz a jazz fusion
Povoláníjazzový hudebník a hudebník
Nástrojepozoun, kytara a hlas
VydavateléChallenge Records
Enja Records
OceněníFrankfurtská hudební cena (1986)
Goethova plaketa města Frankfurtu nad Mohanem (1991)
Hesenský řád za zásluhy (1998)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Cena Paula Acketa
… více na Wikidatech
PříbuzníEmil Mangelsdorff (sourozenec)
Webwww.albert-mangelsdorff.de
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Byl mladším bratrem saxofonisty Emila Mangelsdorffa, významného představitele ilegální jazzové scény v nacistickém Německu.[1] V roce 1947 nastoupil jako kytarista do frankfurtského big bandu Otty Lautnera. Pak se přeorientoval na hru na pozoun, působil v frankfurtské opeře a v orchestru hesenského rozhlasu, který vedl Willy Berking. Zpočátku se zaměřil na cool jazz, po návratu z asijského turné se stal průkopníkem etno jazzu. Na Newportském jazzovém festivalu v roce 1958 vystoupil s Louisem Armstrongem. Roku 1961 založil vlastní jazzový kvintet.[2]

V šedesátých letech Mangelsdorffovu tvorbu ovlivnil free jazz. Vyvinul multifonní techniku pozounové hry, využívající hrdelní zpěv.[3] Hrál na nástroj od firmy Conn-Selmer. V roce 1975 spoluzaložil soubor United Jazz + Rock Ensemble, zabývající se stylem jazz fusion. Hrál s Johnem Lewisem, Manfredem Schoofem, Peterem Brötzmannem, Jacem Pastoriem, Barre Phillipsem, Johnem Marshallem, Friedrichem Guldou, Karin Krogovou, Klausem Doldingerem a Enricem Ravou. Roku 1980 ho časopis DownBeat vyhlásil nejlepším světovým pozounistou.[4] Byl uměleckým ředitelem berlínského jazzového festivalu, získal čestný doktorát frankfurtské hudební akademie, Záslužný řád Spolkové republiky Německo a francouzský Řád umění a literatury. Německá jazzová unie uděluje na jeho počest od roku 1994 cenu Alberta Mangelsdorffa.

Diskografie editovat

  • Tension (1963)
  • Now Jazz Ramwong (1964)
  • Animal Dance (1964)
  • Folk Mond and Flower Dream (1967)
  • Zo-Ko-Ma (1968)
  • Albert Mangelsdorff and His Friends (1969)
  • Never Let It End (1970)
  • Couscouss de la Mauresque (1971)
  • Spontaneous (1972)
  • Trombirds (1973)
  • Birds of Underground (1973)
  • It's Up to You (1974)
  • Outspan No. 1 (1975)
  • Tromboneliness (1977)
  • A Jazz Tune I Hope (MPS, 1979)
  • Horns (1979)
  • Two Is Company (1983)
  • Reflections (1984)
  • Ochsenzoll (1985)
  • Hot Hut (1986)
  • Moon at Noon (1987)
  • Listen and Lay Back (1988)
  • Rooty Toot (1990)
  • Room 1220 (1993)
  • Lanaya (1994)
  • The Wake Keeping (1996)
  • Looking Outside (2001)
  • Music for Jazz Orchestra (2003)

Reference editovat

  1. Britannica Dostupné online
  2. Jazzpages Dostupné online
  3. New York Times Dostupné online
  4. All About Jazz Dostupné online

Externí odkazy editovat