Albert Andréé

Albert Andreé (1806 Spechtshausen u Tharandtu3. října 1883 Vítkovice) představitel německé technické inteligence působící na Ostravsku, důlní rada a od roku 1870[1] starosta Vítkovic.

Albert Andréé
Narození1806
Spechtshausen u Tharandtu
Úmrtí3. října 1883
Vítkovice
Povoláníbáňský inženýr
OceněníŘád Františka Josefa
Funkcestarosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Po ukončení studia na gymnáziu v roce 1822 nastoupil na horní školu, poté studoval na Báňské akademii ve Freibergu obory hornictví a hutnictví. Po ukončení studií nastoupil místo horního asistenta v rudných dolech Karla Josefa knížete Salma (17501838), odtud byl přeložen na uhelné doly na oslavansku, kde vykonával nejdříve funkci šichtmistra a pak provozního ředitele. V roce 1836 nastoupil jako správce uhelných dolů Salomona Rothschilda (17741855) v Polské Ostravě a zanedlouho vykonával funkci ředitele všech uhelných dolů řízených společností Vítkovické horní a hutní těžířstvo. V roce 1841 absolvoval zkoušky u horního soudu v Kutné Hoře a stal se substitutem horního soudu pro panství Doubrava a Orlová a autorizovaným soudním báňským znalcem pro Ostravsko-karvinský revír. V roce 1869 nastoupil ve funkci inspektora důlních podniků Johanna hraběte Larisch-Mönnicha (18211884).[2]

V době, kdy byl ředitelem dolů S. M. Rothischilda, založil doly Jindřich, Terezie a Vizina v Polské Ostravě na Jaklovci, Důl č. I (Hrušovský důl) včetně jam č. I a č. II, dědičnou štolu Barbora v Hrušově, doly Anselm v Petřkovicích, Karolinu a Hlubinu v Moravské Ostravě, doly Mühsam a Schwabe v Orlové, Eleonoru a Versuch v Doubravě. Podílel se na přípravě nového rakouského horního zákona (1854). Byl výborným organizátorem, průkopníkem novátorských způsobů práce a autor mnoha odborných publikací.[2] V době, kdy byl starostou ve Vítkovicích, došlo v roce 1872 během sobotní výplaty (16. března) k nepokojům zaměstnanců dolu Hlubina, které přešly ve stávku horníků a vítkovických hutníků.[3]

Byl členem Rakouského ústavního spolku pro Moravskou Ostravu a okolí (Oesterreichischer Verfassungsverein für Mähr. Ostrau und Umgebung), založeného v roce 1870.[4]

Za celoživotní dílo mu byl udělen Řád Františka Josefa III. třídy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historie Vítkovic [online]. vitkovice.ostrava.cz [cit. 2015-06-25]. Dostupné online. 
  2. a b KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 37. 
  3. JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie I. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN 978-80-7368-953-7. S. 195. 
  4. KOLEKTIV. Dějiny Ostravy. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1967. 48-23-67. S. 323.