Wikipedie

Albeřice

část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary

Albeřice (německy Alberitz) jsou malá vesnice a část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary. Stojí asi tři kilometry severozápadně od Verušiček v katastrálním území Albeřice u Hradiště (stojí v něm i místní část Malý Hlavákov).[3] V roce 2011 zde trvale žilo 110 obyvatel.[4]

Albeřice
Jeden z bytových domů
Jeden z bytových domů
Lokalita
Charakterosada
ObecVerušičky
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°9′53″ s. š., 13°9′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel98 (2021)[1]
Katastrální územíAlbeřice u Hradiště
Nadmořská výška620 m n. m.
PSČ364 52
Počet domů8 (2011)[2]
Albeřice
Albeřice
Další údaje
Kód části obce317926
Zaniklé obce.cz120
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice je odvozen z osobního jména Alber ve významu ves lidí Alberových. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: zu Alberitz (1378), z Albeřic (1508), v ves Alberžicze (1589), Alberžicze (1654) nebo Klein-Alberitz (1847).[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378, kdy císař Karel IV. koupil několik statků, mezi nimiž se nacházely i Albeřice. Ještě téhož roku je jako léno dostal Boreš z Rýzmburka. Další zpráva z roku 1486 vesnici uvádí v majetku Jindřicha z Plavna a roku 1508 se vesnice objevila v přídomku Anny z Albeřic. Na konci šestnáctého století Albeřice byly součástí panství Verušičky, ale berní rula z roku 1654 je uvádí u panství Luka. Tehdy ve vsi žili tři sedláci a dva chalupníci, kteří dohromady měli třináct potahů a chovali deset krav, devatenáct jalovic, osm ovcí, devatenáct prasat a čtyři kozy. Na kamenitých polích se pěstovalo žito a pšenice, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka.[6]

V roce 1709 byly Albeřice převedeny opět k Věrušičkám. V osmnáctém století si vrchnost ve vsi vystavěla malý zámek.[6] V roce 1910 byly pozemky zdejšího dvora rozparcelovány a prodány místním drobným zemědělcům, jichž po roce 1918 hospodařilo 28, ale jen ke čtyřem usedlostem patřily pozemky s výměrou větší než dvacet hektarů. Ze služeb byl k dispozici obchod, dva hostince a řemeslo provozovali kovář, kolář a švec.[7]

Před druhou světovou válkou v Albeřích převažovalo německé obyvatelstvo. Při všeobecné mobilizaci v roce 1938 zdejší Němci odmítli nastoupit do armády a ukrývali se v lesích v okolí Holeticích a Lochotína. Německá armáda byla ve vesnici přivítána 5. října 1938.[7]

Po zřízení vojenského újezdu Hradiště byla většina původní zástavby vesnice zbořena a nahradily ji tři bytové domy pro rodiny zaměstnanců vojenského újezdu.[8]

Přírodní poměry editovat

 
Albeřický lom severovýchodně od vesnice

Albeřice stojí v katastrálním území Albeřice u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry severozápadně od Verušiček. Nachází se v nadmořské výšce okolo 620 metrů. Oblast leží na jižním okraji Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[9] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní. Vesnicí protéká Albeřický potok, který je přítokem Lochotínského potoka a ten se vlévá do Velké Trasovky.[10] Severovýchodně od vesnice se nachází opuštěný a částečně zatopený kamenolom.[11]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Albeřice stojí v mírně teplé oblasti MT3,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[12]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 145 obyvatel (z toho 69 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 143 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 176 obyvatel: sedm Čechoslováků, 164 Němců, jednoho člověka jiné národnosti a čtyři cizince. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo šest evangelíků, jeden člen církve československé a dva lidé bez vyznání.[14]

Vývoj počtu obyvatel a domů[15]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 196 206 202 173 168 145 176 58 . . . . 121 98
Domy 28 29 31 31 31 33 33 33 . . . . 9 8
V letech 1950–2015 součást vojenského újezdu Hradiště.

Obecní správa editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 byly Albeřice obcí v okrese Žlutice. Při zřízení vojenského újezdu se staly jeho součástí, kterou zůstaly do roku 2015. Od 1. ledna 2016 jsou částí obce Verušičky.[16]

Pamětihodnosti editovat

V západní části vesnice stával jednopatrový zámek s obdélným půdorysem, průčelím členěným sedmi okenními osami a sedlovou střechou. Střed průčelí zdůrazňoval mělký rizalit, v jehož přízemí se nacházel vstup do budovy.[6] K zámku patřil poplužní dvůr, ovčín, myslivna a chovný rybník. Na začátku dvacátého století jej koupil profesor Emanuel Milner, který zde zřídil penzion, v němž probíhaly kurzy vedení domácnosti pro dívky z bohatých rodin. Emanuel Milner na zámku v roce 1929 zemřel, ale jeho rodině zůstal až do roku 1945. Roku 1938 si zámek pronajala firma Adolf Rossbach (vyráběla koberce), která ji využívala k ubytování dětí svých zaměstnanců při ozdravných pobytech.[7] Po druhé světové válce zámek využíval státní statek,[7] ale zanedbával údržbu, až musela být zchátralá budova v polovině roku 1987 zbořena.[8]

Ve vsi bývala kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů. Byla postavena v roce 1710, ale roku 1911 nechala obec na jejím místě postavit novou.[8]

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ CENIA. Katastrální mapy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-02-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 272. 
  5. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 6. 
  6. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 76 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Albeřice, s. 6. 
  7. ↑ a b c d Binterová 2004, s. 7.
  8. ↑ a b c Binterová 2004, s. 8.
  9. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 354. 
  12. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Albeřice&oldid=23784736“