Albánská fotbalová reprezentace

mužský fotbalový tým reprezentující Albánii

Albánská fotbalová reprezentace (Albánsky: Kombëtarja e futbollit të Shqipërisë) je mužský fotbalový tým, reprezentující Albánii od roku 1946 na mezinárodních fotbalových turnajích, kontrolovaný Albánskou fotbalovou asociací, řídícím fotbalovým orgánem v Albánii. Jako člen FIFA i UEFA soupeří na třech hlavních mezinárodních turnajích, FIFA Mistrovství světa, UEFA Mistrovství Evropy a v UEFA Lize národů. Albánie je vítězem Balkánského poháru 1946 a Maltského mezinárodního turnaje 2000. Na mistrovství světa se sice Albánie nikdy nedostala, ale v roce 2016 se jí podařilo poprvé v historii probojovat na mistrovství Evropy.

Albánie
PřezdívkaKuq e Zinjtë (Červenočerní)
Shqiponjat (Orli)
AsociaceFederata Shqiptare e Futbollit (FSHF)
KonfederaceUEFA (Evropa)
Hlavní trenérBrazílie Sylvinho
Nejvíce startůLorik Cana (92)
Nejlepší střelecErjon Bogdani (18)
Kód FIFAALB
Žebříček FIFA62 (listopad 2017)[1]
Domácí dres
Venkovní dres
Jiný dres
První zápas
Albánie AlbánieJugoslávie Jugoslávie 2:3
(Tirana, Albánie; 7. října 1946)
Nejvyšší výhra
Albánie AlbánieKypr Kypr 6:1
(Tirana, Albánie; 12. srpna 2009)
Nejvyšší prohra
Maďarsko MaďarskoAlbánie Albánie 12:0
(Budapešť, Maďarsko; 24. září 1950)
Mistrovství světa
Účasti0× (první v roce [[Mistrovství světa ve fotbale {{{první účast MS}}}|{{{první účast MS}}}]])
Mistrovství Evropy
Účasti1× (první v roce {{{první účast MR}}})
Stránka týmu na FIFA.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotbalová reprezentace Albánie (2016)

Albánie hrála po většinu své existence svá domácí utkání na Qemal Stafa Stadium, až do roku 2016, kdy byl stadion zbourán a na jeho místě se staví nová Arena Kombëtare, která by měla po dokončení na konci roku 2019 hostit jejich domácí zápasy. Týmové barvy jsou červená, bílá a černá a týmovým symbolem je dvojhlavý orel. Albánští fanoušci jsou známí jako Tifozët Kuq e Zi.

Historie editovat

20. století editovat

I přesto, že neodehrála žádný zápas, albánská fotbalová reprezentace existovala ještě předtím, než byla 6. června 1930 založena Albánská fotbalová asociace (Federata Shqiptare e Futbollit). O tom svědčí fakt, že se albánský tým v roce 1929 přihlásil na historicky první Balkánský pohár 1929/31. Tehdy se však z turnaje odhlásil ještě než začal.[2] Dva roky po vzniku FSHF, v roce 1932 Albánie vstoupila do FIFA v průběhu kongresu, konajícího se od 12. do 16. června.[3] Do roku 1946 však nebyly zaregistrovány žádné zápasy. Toho roku albánská reprezentace odehrála první neoficiální zápas proti Černé Hoře, který vyhrála 5:0 a o necelé dva měsíce později se utkala ve svém prvním oficiálním mezinárodním zápase s Jugoslávií a utrpěla prohru na domácím Qemal Stafa Stadium 2:3.[4] Hned v tom samém roce, 1946, se Albánie také poprvé zúčastnila obnoveného poválečného Balkánského poháru, který se jí hned při soutěžním debutu podařilo vyhrát o rozdíl skóre před Jugoslávií.[5][6] V roce 1954 byla Albánie jedním ze zakládajících členů UEFA.

Albánie se nezúčastnila kvalifikace na mistrovství Evropy 1960, ale o čtyři roky později se jí v kvalifikaci na mistrovství Evropy 1964 podařilo dostat mezi nejlepších 16 po tom, kam díky odstoupení Řecka z politických důvodů postoupila bez boje.[7] V prvním kole osmifinále proti Dánsku však Albánie prohrála 0:4 a i přes vítězství 1:0 v odvetě byla z kvalifikace vyřazena.[8] To je dodnes nejlepší výsledek Albánie na mistrovství Evropy, přestože se tehdy na finálový turnaj nedostala, protože za finálový turnaj byla tehdy považována kola až od semifinále.[9][10] Kvalifikace na mistrovství světa se Albánie poprvé zúčastnila v edici pro rok 1966, konající se v Anglii. Tým byl nalosováno do 5. skupiny společně s Nizozemskem, Severním Irskem a Švýcarskem a skončil na posledním místě s jedním bodem z remízy 1:1 se Severním Irskem v Tiraně a dvěma vstřelenými góly v šesti zápasech. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1968 se Albánii podařilo vybojovat remízu 0:0 se Západním Německem, která Němcům znemožnila postup na finálový turnaj.[11][12] V následujících letech se pro neznáme politické důvody Albánie nezúčastnila kvalifikace na mistrovství světa 1970, mistrovství Evropy 1972, mistrovství Evropy 1976, mistrovství světa 1978 a mistrovství Evropy 1980.

Po šesti letech bez mezinárodních zápasů se Albánie vrátila do mezinárodního fotbalu a zúčastnila se kvalifikace na mistrovství světa 1982, kde se jí poprvé v historii podařilo neskončit na posledním místě v kvalifikační skupině. Po jediném bodovém zisku při vítězství nad Finskem 2:0 v září roku 1980 se Albánie umístila na předposledním místě právě před Finy díky gólovému rozdílu. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1984 se albánský tým umístil na posledním místě kvalifikační skupiny se dvěma body díky dvěma remízám, se Severním Irskem a Tureckem, a šesti prohrám v osmi zápasech.[13] V kvalifikaci na mistrovství světa 1986 se albánské reprezentaci podařilo v šesti zápasech jednou vyhrát a dvakrát remizovat. Po prohře 1:3 s Belgií v Bruselu si Albánci připsali bod po šokující remíze 2:2 s pozdějšími vítězi skupiny v Polsku. O necelé dva měsíce později hostili Albánci Belgičany a doma je překvapivě dokázaly porazit 2:0. po prohře v sousedním Řecku a doma s Polskem získala Albánie poslední bod v této kvalifikaci po domácí remíze s Řeckem. Kvalifikace na mistrovství světa 1990 byla pro Albánce pravděpodobně nejhorší kvalifikací v jejich historii, když v šesti zápasech nezískali ani bod.

V kvalifikaci na mistrovství Evropy 1996 Albánie získala v deseti zápasech dvě výhry a dvě remízy a na posledním místě skončila pouze kvůli horším vzájemným zápasům s Walesem. Albánii se také podařilo prohrát s Německem v obou zápasech pouze o gól a výhra nad Moldavskem v Kišiněvě 3:2 znamenala pro Albánii historicky první venkovní výhru v kvalifikačních zápasech. Do šestičlenné skupiny v kvalifikaci na mistrovství světa 1998 byla Albánie nalosována společně s Arménií, Německem, Portugalskem, Severním Irskem a Ukrajinou a umístila se poslední se čtyřmi body po několika slušných výsledcích proti velkým týmům. Ve dvou zápasech proti Německu prohrála 2:3 na neutrální půdě a 3:4 v Hannoveru, přičemž v obou zápasech držela vedení. Albánci v této kvalifikaci také porazili Severní Irsko 1:0 a remizovali 2:2 s Arménií. V kvalifikaci na mistrovství Evropy 2000 byli nalosováni do poměrně lehké skupiny, avšak z deseti zápasů vyhráli pouze jeden, 2:1 doma proti Gruzii, připsali si remízy 0:0 doma s Řeckem, 2:2 v Norsku, 0:0 v Lotyšsku a 3:3 doma s Lotyši a skončili se sedmi body na předposledním místě.

21. století editovat

V kvalifikaci na mistrovství světa 2002 se po prohře s Finskem Albánii podařilo porazit Řecko díky vlastnímu gólu a gólu Ervina Fakaje 2:0. Poté však následovalo šest proher v řadě a Albánská fotbalová asociace se tak poprvé od roku 1959 rozhodla zaměstnat zahraničního trenéra. Kvalifikaci na mistrovství Evropy 2004 skončila Albánie doma s dvěma výhrami a dvěma remízami neporažena, avšak na venkovních hřištích nezískala ani bod. Doma porazili Rusko i Gruzii shodně 3:1, se Švýcarskem remizovali 1:1 a s Irskem 0:0. Dva měsíce poté, co Řekové vyhráli Mistrovství Evropy 2004 je dokázala Albánie v kvalifikaci na mistrovství světa 2006 doma porazit 2:1, čímž značně ztížila jejich možnost se kvalifikovat.[14] Po jedné výhře v následujících šesti zápasech přišlo zklamání, ale nakonec se jim ještě podařilo porazit Gruzii 3:2, Kazachstán 2:1 a remizovat 2:2 na Ukrajině. Albánie tak celkem ve skupině získala tehdy rekordních 13 bodů, ale skončila 5. ze sedmi.[15]

Výsledky editovat

Mistrovství světa editovat

Rok Účast Soupisky
  1930  Ne
  1934  Ne
  1938  Ne
  1950  Ne
  1954  Ne
  1958  Ne
  1962  Ne
  1966 Nepostoupili z kvalifikace
  1970  Ne
  1974 Nepostoupili z kvalifikace
  1978  Ne
  1982 Nepostoupili z kvalifikace
  1986 Nepostoupili z kvalifikace
  1990 Nepostoupili z kvalifikace
  1994 Nepostoupili z kvalifikace
  1998 Nepostoupili z kvalifikace
   2002 Nepostoupili z kvalifikace
  2006 Nepostoupili z kvalifikace
  2010 Nepostoupili z kvalifikace
  2014 Nepostoupili z kvalifikace
  2018 Nepostoupili z kvalifikace
  2022 Nepostoupili z kvalifikace
Celkem účast –
zlato – , stříbro – , bronz –

Mistrovství Evropy editovat

Rok Účast Soupisky
  1960  Ne
  1964 Nepostoupili z kvalifikace
  1968 Nepostoupili z kvalifikace
  1972 Nepostoupili z kvalifikace
  1976  Ne
  1980  Ne
  1984 Nepostoupili z kvalifikace
  1988 Nepostoupili z kvalifikace
  1992 Nepostoupili z kvalifikace
  1996 Nepostoupili z kvalifikace
    2000 Nepostoupili z kvalifikace
  2004 Nepostoupili z kvalifikace
    2008 Nepostoupili z kvalifikace
    2012 Nepostoupili z kvalifikace
  2016 Základní skupina Soupiska
  2020 Nepostoupili z kvalifikace
  2024 Postoupili  Ano
Celkem účast –
zlato – , stříbro – , bronz –

Liga Národů editovat

Ročník Účast Liga Pozice
2018/19 Základní skupina C 3.
2020/21 Základní skupina C 1.
2022/23 Základní skupina B 3.
2024/25 Základní skupina B

Zápasy editovat

2019 editovat

Rekordy editovat

Počet zápasů editovat

# Post Jméno Kariéra Zápasy Góly
1 O Lorik Cana 2003-2016 92 1
2 Z Altin Lala 1998-2011 79 3
3 Z Klodian Duro 2001-2011 77 6
4 Ú Erjon Bogdani 1996-2013 75 18
Z Ervin Skela 2000-2011 75 13
6 O Ansi Agolli 2005- 73 3
B Foto Strakosha 1990-2004 73 0
8 Ú Andi Lila 2007- 70 0
9 Z Altin Haxhi 1995-2009 68 3
10 Ú Igli Tare 1997-2007 68 10

Počet gólů editovat

# Post Jméno Kariéra Góly Zápasy
1 Ú Erjon Bogdani 1996-2013 18 75
2 Ú Alban Bushi 1995-2007 14 67
3 Z Ervin Skela 2000-2011 13 75
4 Ú Armando Sadiku 2012- 12 35
5 Ú Altin Rraklli 1992-2005 11 63
Ú Hamdi Salihi 2006-2015 11 50
7 Ú Sokol Kushta 1987-1996 10 31
Ú Igli Tare 1997-2007 10 68
9 O Adrian Aliaj 2002-2006 8 29
10 Ú Bekim Balaj 2012- 7 35

Úspěchy editovat

  • 1× Balkánský pohár (1946)
  • 1× Maltský mezinárodní turnaj (2000)

Reference editovat

  1. Men's Ranking. 23. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2017-11-25]
  2. Giovanni Armillotta: Kryeziu, Lushta, Boriçi e Llambi. Zemra Shqiptare [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  3. FIFA.COM. Member Association - Albania - FIFA.com. www.fifa.com [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-11. (anglicky) 
  4. Albania vs Yugoslavia football match, 7 October 1946. eu-football.info [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Ballkaniada 1946, kur Shqipëria u shpall kampione e Ballkanit. Agjencia e Lajmeve SOT NEWS [online]. 2016-10-09 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. DIZDARI, Besnik. Ballkaniada 1946: Shqipëria - kampione e Ballkanit ne startin e "Luftës së ftohtë" në Evropë. [s.l.]: Rozafat 100 s. Dostupné online. ISBN 9789994397907. (albánsky) Google-Books-ID: DadPygAACAAJ. 
  7. 1963: Dy fitore 3-0 Greqisë dhe Shqipëria në 16-she të Europës!. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  8. Ekskluzive [online]. 2018-10-30 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Shqipëria në fazën finale? Nuk është hera e parë!. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  10. “Dr. Armillotta ka të drejtë”. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  11. Opinion.al [online]. 2016-05-13 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  12. 1967: Risitë e të vërtetave të Shqipëria-Gjermania 0-0…. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  13. Ndeshjet e pashlyeshme që çuan te “Drama e Trier-it”…. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. (albánsky) 
  14. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 
  15. www.panorama.com.al [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat