Nechť
G
{\displaystyle G\,\!}
je grupa a
A
{\displaystyle A\,\!}
neprázdná množina. Zobrazení
⋅
:
G
×
A
→
A
{\displaystyle \cdot :G\times A\rightarrow A\,\!}
nazveme akcí grupy
G
{\displaystyle G\,\!}
na množině
A
{\displaystyle A\,\!}
(také působením
G
{\displaystyle G\,\!}
na
A
{\displaystyle A\,\!}
) jestliže:
g
1
⋅
(
g
2
⋅
a
)
=
(
g
1
g
2
)
⋅
a
{\displaystyle g_{1}\cdot (g_{2}\cdot a)=(g_{1}g_{2})\cdot a\,\!}
pro všechna
g
1
,
g
2
∈
G
,
a
∈
A
{\displaystyle g_{1},g_{2}\in G,a\in A\,\!}
1
⋅
a
=
a
{\displaystyle 1\cdot a=a\,\!}
pro všechna
a
∈
A
{\displaystyle a\in A\,\!}
(kde
1
{\displaystyle 1\,\!}
je neutrální prvek
G
{\displaystyle G\,\!}
)
Jinak řečeno prvek
g
1
∈
G
{\displaystyle g_{1}\in G\,\!}
působí na
g
2
⋅
a
∈
A
{\displaystyle g_{2}\cdot a\in A\,\!}
stejně, jako působí
g
1
g
2
∈
G
{\displaystyle g_{1}g_{2}\in G\,\!}
na
a
∈
A
{\displaystyle a\in A\,\!}
.
Reprezentace permutacemi
editovat
Nechť
G
{\displaystyle G\,\!}
působí na
A
{\displaystyle A\,\!}
a pro pevně zvolené
g
∈
G
{\displaystyle g\in G\,\!}
označme
σ
g
{\displaystyle \sigma _{g}\,\!}
zobrazení
σ
g
:
A
→
A
{\displaystyle \sigma _{g}:A\rightarrow A\,\!}
dané předpisem
a
↦
g
⋅
a
{\displaystyle a\mapsto g\cdot a\,\!}
. Pak platí:
pro libovolné
g
∈
G
{\displaystyle g\in G\,\!}
je
σ
g
{\displaystyle \sigma _{g}\,\!}
permutace na množině
A
{\displaystyle A\,\!}
,
zobrazení
ϕ
:
G
→
S
A
{\displaystyle \phi :G\rightarrow \mathbb {S} _{A}\,\!}
dané vztahem
g
↦
σ
g
{\displaystyle g\mapsto \sigma _{g}\,\!}
, je homomorfismus grup.
Zobrazení
ϕ
{\displaystyle \phi \,\!}
se nazývá reprezentace permutacemi odpovídající dané akce grupy
G
{\displaystyle G\,\!}
na množině
A
{\displaystyle A\,\!}
.
Akce grupy
G
{\displaystyle G\,\!}
na
A
{\displaystyle A\,\!}
se nazývá triviální , resp. věrnou , jestliže
g
⋅
a
=
a
∀
g
∈
G
,
a
∈
A
{\displaystyle g\cdot a=a\,\,\forall g\in G,a\in A\,\!}
, resp. reprezentace permutacemi odpovídající této akci je injektivní zobrazení.
Jádro akce a stabilizátor prvku
editovat
Jádro akce grupy
G
{\displaystyle G\,\!}
na množině
A
{\displaystyle A\,\!}
se nazývá množina
J
=
{
g
∈
G
|
g
⋅
a
=
a
,
∀
a
∈
A
}
{\displaystyle J=\{g\in G|g\cdot a=a,\,\forall a\in A\}\,\!}
(přičemž tato množina je shodná s
ker
ϕ
{\displaystyle \ker \phi \,\!}
).
Je-li pevně zvolen prvek
a
∈
A
{\displaystyle a\in A\,\!}
, pak množinu
G
a
=
{
g
∈
G
|
g
⋅
a
=
a
}
{\displaystyle G_{a}=\{g\in G|g\cdot a=a\}\,\!}
nazýváme stabilizátor prvku
a
{\displaystyle a\,\!}
. Platí, že jádro akce je průnikem všech stabilizátorů (symbolicky
J
=
⋂
a
∈
A
G
a
{\displaystyle J=\bigcap _{a\in A}G_{a}\,\!}
).
Stabilizátor prvku
a
∈
A
{\displaystyle a\in A\,\!}
tvoří podgrupu grupy G a jádro akce je dokonce normální podgrupa této grupy.
Množina
O
a
=
{
g
⋅
a
|
g
∈
G
}
{\displaystyle {\mathcal {O}}_{a}=\{g\cdot a|g\in G\}\,\!}
se nazývá orbita prvku
a
{\displaystyle a\,\!}
.
Akce grupy G se nazývá tranzitivní , jestliže má právě jednu orbitu (tj.
∀
a
,
b
∈
A
∃
g
∈
G
:
a
=
g
⋅
b
{\displaystyle \forall a,b\in A\exists g\in G:a=g\cdot b\,\!}
).
Působí-li grupa G na konečné množině A, pak platí, že
|
O
a
|
=
|
G
/
G
a
|
{\displaystyle |{\mathcal {O}}_{a}|=|G/G_{a}|\,\!}
.
Tranzitivní akce a homogenní prostor
editovat
Říkáme, že grupa
G
{\displaystyle G}
má na
A
{\displaystyle A}
tranzitivní akci , pokud pro každé
a
,
b
∈
A
{\displaystyle a,b\in A}
existuje
g
∈
G
{\displaystyle g\in G}
takové, že
g
⋅
a
=
b
{\displaystyle g\cdot a=b}
.
Ekvivalentně, akce je tranzitivní pokud pro jedno pevné
a
{\displaystyle a}
a každé
b
∈
A
{\displaystyle b\in A}
existuje
g
∈
G
{\displaystyle g\in G}
takové, že
g
⋅
a
=
b
{\displaystyle g\cdot a=b}
a
G
{\displaystyle G}
má tedy jenom jednu orbitu.
Pokud má
G
{\displaystyle G}
na množině
A
{\displaystyle A}
tranzitivní akci, můžeme množinu
A
{\displaystyle A}
reprezentovat jako homogenní prostor
A
≃
G
/
G
a
{\displaystyle A\simeq G/G_{a}}
kde
G
a
{\displaystyle G_{a}}
je stabilizátor jednoho prvku
a
∈
A
{\displaystyle a\in A}
a
G
/
G
a
{\displaystyle G/G_{a}}
je množina levých rozkladových tříd. Identifikace je
g
G
a
↦
g
⋅
a
{\displaystyle gG_{a}\mapsto g\cdot a}
a je jednoznačná,neboť
Díky tranzitivní akci existuje pro každé
a
{\displaystyle a}
příslušné
g
{\displaystyle g}
Pokud
g
1
⋅
a
=
g
2
⋅
a
{\displaystyle g_{1}\cdot a=g_{2}\cdot a}
tak
g
2
−
1
g
1
a
=
a
{\displaystyle g_{2}^{-1}g_{1}a=a}
, tedy
g
2
−
1
g
1
∈
G
a
{\displaystyle g_{2}^{-1}g_{1}\in G_{a}}
a
g
1
G
a
=
g
2
G
a
{\displaystyle g_{1}G_{a}=g_{2}G_{a}}
.
Zobrazení
G
/
G
a
→
A
{\displaystyle G/G_{a}\to A}
je tedy bijekce .
Reprezentace množiny jako levých rozkladových tříd
G
/
G
a
{\displaystyle G/G_{a}}
se nazývá v geometrii homogenní prostor a tvoří základ tzv. Kleinovy geometrie . Například Eukleidovské geometrii jsou vlastní Eukleidova grupa Euc(n) všech rotací, zrcadlení a posunutí. Tato grupa má na Eukleidově prostoru tranzitivní akci a stabilizátor pevně daného bodu je grupa O(n) všech otočení a zrcadlení takových které bod zachovávají. Eukleidův prostor
E
(
n
)
{\displaystyle E(n)}
dimenze
n
{\displaystyle n}
tedy můžeme reprezentovat jako
E
(
n
)
≃
E
u
c
(
n
)
/
O
(
n
)
.
{\displaystyle E(n)\simeq Euc(n)/O(n).}