Otevřít hlavní menu

Akademie v Gelati

středověká církevní škola v Gruzii

Akademie v Gelati byla významná středověká církevní škola při gelatském klášteru nedaleko města Kutaisi v gruzínské Imeretii.

Akademie v Gelati
Budova akademie v areálu kláštera
Budova akademie v areálu kláštera
Rok založení 1106
Typ školy církevní
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Akademii založil v roce 1106 gruzínský král David IV. Stavitel (დავით აღმაშენებელი) podle vzoru konstantinopolské Akademie Mangana a vedením školy pověřil teologa Ioanese Petriciho. V atmosféře silné státní podpory zde došlo k značnému rozvoji vědy a umění. V Gruzii tak byly položeny základy humanismu zhruba v podobném duchu, jako tomu bylo v 8. století pod Alcuinovým vlivem v Anglii. Akademie v Gelati se stala střediskem novoplatónské filosofie. Základem učebních osnov bylo trivium ( geometrie, aritmetika, hudba) a quadrium - tři oblasti filosofie, tři druhy rétoriky, gramatika a astronomie. Kvůli svému významu byla akademie v Gelati někdy nazývána "Druhými Aténami" nebo "Druhým Jeruzalémem".

Významní učenciEditovat

 
Ioanes Petrici (pomník v Tbilisi)

Král David IV. získal pro akademii významné učence gruzínského původu, absolventy konstantinopolské univerzity, jako byli Ioanes Petrici (იოანე პეტრიწი) a Arsen Ikaltoeli (არსენ იყალთოელი).

Ioanes PetriciEditovat

 
Gruzínské království na přelomu 11. a 12. století

Ioanes (či Ioane) Petrici (v transkripci též Petrizi nebo Petritsi, ztotožňován s jménem Ioane Čimčimeli იოანე ჭიმჭიმელი) byl synem bohatého šlechtice ze Samcche-Džavachetie. Po studiích na manganské akademii působil v klášteře Kalipos poblíž Antiochie (Antakya v Turecku).[1] Později přesidlil do gruzínského ortodoxního kláštera v Petrizoni, resp. v Petritzosu (bulharské Bačkovo), založeného v roce 1081[2] (odtud přízvisko Petrici[1]). Součástí Bačkovského kláštera byla též církevní škola, kde se vyučovala nejen teologie, ale i matematika, historie a hudba. Ioanes Petrici byl autorem četných teologických a filosofických spisů a překladů cizojazyčných děl. Z řečtiny do gruzínštiny přeložil m. j. knihy Starého zákona, životopisy světců, díla Josefa Flavia, Nemesia z Edesy, Aristotela a mnohá další. Ioanes Petrici byl zakladatelem nové gruzínské filologické školy, jejíž principy a metody byly uplatňovány až do 18. století.[1]

Arsen IkaltoeliEditovat

 
Arsen Ikaltoeli, miniatura z 18. století
 
Interiér budovy akademie

Arsen Ikaltoeli (totožný s Arsenem Vachnadze a pravděpodobně též s Arsenem Beri ("Arsen Mnich"), autorem spisu Život svaté Nino), byl synem místního šlechtice Ibada Vachnadze z Ikalta v gruzínské Kachetii.[3] Stejně, jako Ioanes Petrici, po absolvování akademie v Manganě odešel do kláštera Kalipos na Černé hoře u Antiochie, odkud pak byl povolán králem Davidem IV. do Gelati, aby zde rozvinul filosofické tradice, přinesené z Konstantinopole. Později odešel do Ikalta poblíž Telavi, kde z popudu krále Davida IV. založil další církevní akademii.[3] Přeložil množství teologických a polemických spisů, které shromáždil v souboru Dogmatikon, jakési základní učební osnově, vytvořené pod vlivem aristotelské filosofie.

Světové dědictvíEditovat

Od roku 1994 je klášter i s akademií v Gelati (spolu s katedrálou v Bagrati) zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Výbor UNESCO, znepokojený nevhodnými a nevratnými zásahy při rekonstrukci těchto objektů, je na svém 34. zasedání dne 29. 7. 2010 zařadil na seznam ohrožených památek.[4] Ze seznamu ohrožených památek byl areál kláštera a akademie v Gelati vyškrtnut v roce 2017.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity některé informace z článků Akademie von Gelati na německé Wikipedii a გელათის აკადემია na gruzínské Wikipedii.

  1. a b c SCHÄFER, Joachim. Johannes Petrizi [online]. 2016-08-04 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. (německy) 
  2. SELIAN, Edouard. The Iberian Monks of the Petritzos (Bachkovo) Monastery [online]. 2009-10-14 [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  3. a b Ikalto academy [online]. Telavi: Městský úřad, 2013-10-01 [cit. 2016-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-01. (anglicky) 
  4. La cathédrale de Bagrati et le monastère de Ghélati (Géorgie) inscrits sur la Liste du patrimoine mondial en péril [online]. OSN - UNESCO, 2010-07-29 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Gelati Monastery and Academy [online]. [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat