Otevřít hlavní menu

Aktobská oblast

oblast na západě Kazachstánu
(přesměrováno z Akťubinská oblast)

Aktobská oblast (kazašsky Ақтөбе облысы, rusky Актюбинская область) je oblast na západě Kazachstánu. Byla založena 10. března 1932 v rámci Kazašské ASSR. V letech 1962-64 byla součástí Západokazašského kraje. Má rozlohu 300 600 km². Má 678 900 (2005) obyvatel a nachází se v ní 7 měst a 4 sídla městského typu. Je rozdělena na 13 administrativních okresů. Hlavním městem je Aktobe.

Ақтөбе облысы
Актюбинская область
Актюбинская область. Горы Мугоджары. Берёзовая роща.jpg
Geografie
Aktobe in Kazakhstan.svg
Hlavní město Aktobe
Souřadnice
Rozloha 300 600 km²
Časové pásmo +5
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 797 036
Hustota zalidnění 2,7 obyv./km²
Jazyk kazaština, ruština
Národnostní složení Kazaši 55,6%, Rusové 23,7%
Správa regionu
Nadřazený celek KazachstánKazachstán Kazachstán
Druh celku oblast
Podřízené celky 12 okresů
Vznik 1932
Akim Arkhimed Mukhambetov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 KZ-AKT
Oficiální web aktobe.gov.kz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PolohaEditovat

Oblast hraničí s šesti oblastmi Kazachstánu (Západokazašskou na severozápadě, Atyrauskou na západě, Mangystauskou na jihozápadě, Kostanajskou na severovýchodě, Karagandskou na východě a Kyzylordskou na jihovýchodě), na severu s Orenburskou oblastí Ruska a na jihu přes vysychající Aralské jezero s Karakalpackou republikou v Uzbekistánu.

Oblast leží mezi Přikaspickou nížinou na západě, plošinou Ustjurt na jihu, Turanskou nížinou na jihovýchodě a jižními výběžky Uralu na severu. Velkou část oblasti tvoří rovina o nadmořské výšce 100 – 200 m, rozčleněná dolinami řek. V prostřední části se nacházejí hory Mugodžary (nejvyšší bod hora Velký Bakty-baj – 657 m). Západní část oblasti vyplňuje Poduralská plošina, která na jihozápadě přechází do Přikaspické nížiny. Na jihovýchodě jsou masivní písečné duny (Přiaralské Karakumy, Velké, a Malé Barsuky). Na severovýchod oblasti zasahuje Turganská plošina členěná roklemi.

Administrativní děleníEditovat

KlimaEditovat

Klima je ryze kontinentální s horkým, suchým létem a chladnou zimou. V létě jsou časté větry s vysokou teplotou vzduchu (suchovějeсуховеи) a pylové bouře, v zimě chumelenice. Průměrná teplota v červenci na severozápadě je 22,5 °С na jihovýchodě 25 °С a v lednu -16 (na severozápadě) a -15,5 °С (na jihovýchodě). Množství srážek za rok je 300 mm na severozápadě a 125 až 200 mm uprostřed a na jihu.

VodstvoEditovat

Všechny řeky oblasti náleží k bezodtokému povodí Kaspického moře a nevelkých jezer. Největší řeky jsou Emba, přítoky Uralu Or a Ilek a dále Irgiz, Uil, Turgaj a Sagiz. Většina řek má málo vody, v létě vysychají nebo se rozpadají na oddělená jezírka. V oblasti se nachází více než 150 jezer, především mělkých a slaných. Některá z nich vysychají a mění se na slaniska (např. Šalkarteniz) a vodou se zaplňují pouze na jaře.

Půdy a flóraEditovat

Severozápadní část oblasti je pokryta kavylem a pelyňkovo-travnatou stepí na černozemních a tmavě kaštanových půdách se skvrnami slanisek. V dolinách řek převládá luční rostlinstvo, háje topolů, osik, bříz a křoviny. Střední a severovýchodní část je pokryta travnato-pelyňkovou suchou stepí na světle kaštanových a šedých mírně slaných půdách. Na jihu se rozkládají pelyňkové slané pustiny a polopustiny na hnědých slaných půdách s písečnými dunami a slanisky.

FaunaEditovat

Po celém území jsou zastoupeni hlodavci (pestrušky, sysli, frčci, tarbíčci) a savci (vlci a korsaci), žijí zde také antilopy (sajga tatarská, gazela perská).

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat