Agostino Casaroli

kardinál a vatikánský diplomat

Agostino kardinál Casaroli (24. listopadu 1914 Castel San Giovanni9. června 1998 Řím) byl římskokatolický kněz, diplomat a kardinál státní sekretář (19791990) Vatikánu.

Jeho Eminence
Agostino Casaroli
Kardinál-biskup
Státní sekretář
Casaroli cropped.png
Církevřímskokatolická
DiecézeŘímská
Jmenování1. července 1979
Emeritura1. prosince 1990
Státní sekretář
PředchůdceJean-Marie Villot
NástupceAngelo Sodano
Titulární kostelSs. XII Apostoli
biskup z Porto–Santa Rufina
HesloPro fide et justitia
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení27. května 1937
Biskupské svěcení16. července 1967
světitel Pavel VI.
1. spolusvětitel Augusto Gianfranceschi
2. spolusvětitel Jacques-Paul Martin
Kardinálská kreace30. června 1979
kreoval Jan Pavel II.
Titulkardinál-biskup
kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození24. listopadu 1914
Místo narozeníCastel San Giovanni, Italské královstvíItalské království Italské království
Datum úmrtí9. června 1998 (ve věku 83 let)
Místo úmrtíŘím, ItálieItálie Itálie
Národnostitalská
Alma materPapežská diplomatická akademie
Papežská lateránská univerzita
Řády a oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické
velkokříž Řádu peruánského slunce
velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
A. Casaroli 5. 7. 1985 Velehrad

Narodil se v chudé rodině v Castel San Giovanni (Piacenza). V květnu 1937 byl vysvěcen na kněze a pokračoval dále na studiu na Papežské církevní akademii. 1939 obdržel doktorát kanonického práva. V roce 19401961 byl zaměstnán jako úředník na Státním sekretariátu. Jan XXIII. jej v roce 1961 jmenoval náměstkem tajemníka Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. Papežem Janem XXIII. byl pověřen navázáním diplomatických kontaktů se státy východního bloku. Zde vedl první diplomatickou misi do Maďarska, která se snažila vyřešit osud kardinála Józsefa Mindszentyho, který byl po potlačení Maďarského povstání v nedobrovolném vězení na americké ambasádě v Budapešti.[1] Zahájil taktéž diplomatické vztahy s Československem, kde vyjednával o postavení katolické církve, jmenování biskupů a o osudu kardinála Berana, který byl v 50. letech internován na různých místech republiky. Mimo jiné domlouval a diskutoval možnost návštěvy Josefa Berana v Římě, při které měl převzít kardinálskou hodnost. Během svých jednání se setkal i Josefem Plojharem, kterého ovšem ve své knize značně kritizoval[1]

Postupně se stal vůdčí osobností vatikánské diplomacie, vedl jednání Vatikánu s řadou zemí a byl hlavním spoluarchitektem politiky papežů Pavla VI. a Jana Pavla II. vůči zemím východního bloku. Dne 4. července 1967 byl jmenován tajemníkem Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. Dne 16. července jej Pavel VI. vysvětil na biskupa a v roce 1979 jej Jan Pavel II. jmenoval kardinálem a státním sekretářem. Dne 1. prosince 1990 na tento úřad rezignoval pro vysoký věk.

Kardinál Casaroli se jako papežský legát zúčastnil Národní pouti na Velehradě v roce 1985. V roce 1990 se zúčastnil jako kardinál státní sekretář historicky první návštěvy papeže v Československu.

V roce 2001 vydalo Karmelitánské nakladatelství jeho knihu Trýzeň trpělivosti, v níž popisuje diplomatické vztahy Svatého stolce a komunistických zemí v letech 1963–1989 a své angažmá v nich.

VyznamenáníEditovat

DíloEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b CASAROLI, Agostino. Trýzeň trpělivosti. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. ISBN 80-7192-621-3. 
  2. Grande Ufficiale Ordine al Merito della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  3. a b Aufstellung aller durch den Bundespräsidenten verliehenen Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich ab 1952 [online]. Dostupné online. 
  4. a b c d ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  5. Cavaliere di Gran Croce Ordine al Merito della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  6. GLI ORDINI CAVALLERESCHI DELLA REAL CASA DI SAVOIA - Prima Pagina - Home Page. www.icocregister.org [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Kardinál státní sekretář
Předchůdce:
Jean-Marie Villot
19791990
Agostino Casaroli
Nástupce:
Angelo Sodano