Afula (hebrejsky עֲפוּלָה‎‎; arabsky العفولة‎‎, al-Afúla, v oficiálním přepisu do angličtiny Afula[1]) je město v Severním distriktu v Izraeli.

Afula
עפולה‎‎
Stará vodárenská věž v centru Afuly
Stará vodárenská věž v centru Afuly
Afula – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 60 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Afula
Afula
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 26,9 km²
Počet obyvatel 44 930 (2015)
Hustota zalidnění 1 669,7 obyv./km²
Správa
Starosta Avhraham Alkabec (אברהם אלקבץ)
Vznik 1925
Oficiální web www.afula.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Nachází se v nadmořské výšce 60 m v Jizre'elském údolí, 12 km jižně od Nazaretu a zhruba 13 km severně od hranic Západního břehu Jordánu.

Západně od města protéká Jizre'elským údolím vodní tok Kišon. Severovýchodně od města se zvedá masiv Giv'at ha-More (novější předměstské čtvrtě se nacházejí na jeho svazích), ze kterého do údolí stékají vádí Nachal ha-More a Nachal Tevet, která pak ústí do Nachal Adašim, jež míjí město na severozápadní straně a pak ústí do Kišonu. Jizre'elské údolí přechází severně od města do údolí Bik'at Ksulot. Jihovýchodně od města zase navazuje Charodské údolí.

Afulu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Výjimkou jsou vesnice Sulam, ad-Dachi a Najn ležící v masivu Giv'at ha-More přibližně 5 km východním a severovýchodním směrem odtud, které obývají izraelští Arabové.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 60, která se zde kříží s dálnicí číslo 65 (ve východozápadním směru). Z města rovněž vybíhá k jihovýchodu dálnice číslo 71. Městem do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí. Pak byla zrušena, ale provoz na ní byl po nákladné rekonstrukci obnoven roku 2016. Funguje zde i stanice Afula. Ta na rozdíl od původní budovy nádraží z počátku 20. století leží na severním okraji města, zatímco historický objekt otomanské železniční stanice byl zachován jako památka. Zhruba 7 km jihozápadně se od města nachází letiště Megido.

DějinyEditovat

Afula se nachází v oblasti Dolní Galileje, přibližně na půl cesty mezi Dženínem a Nazaretem. Rozkládá se na místě biblického města Ofel, kde žil Gideon. Je zmíněna v Knize Soudců (5:24) v souvislosti s Elišou, učedníkem Elijášovým, který žil nedaleko.

 
Obránci Afuly v roce 1948
 
Památník obětem terorismu

V roce 1799 se během Napoleonova egyptského tažení konala poblíž vesnice al-Fula bitva u hory Tábor.

V roce 1909 nebo 1910 zakoupil Jehošua Chankin první pozemky v Jizre'elském údolí o rozloze přibližně deset kilometrů čtverečních. Tento nákup znamenal začátek hořkých sporů mezi Araby a Židy ohledně práv vyhnaných zemědělců, kteří měli zdejší půdu v nájmu, a zaměstnání židovských nebo arabských hlídek.

Jako počátek vzniku moderní Afuly se pokládá rok 1925[1], kdy Americké sionistické společenství dokončilo výkup pozemků od rodiny Sursuků z Bejrútu. Nedaleká vesnice al-Fula, založená Saladinem, byla rozpuštěna. V době založení Afuly se toto sídlo nacházelo na železniční trati v Jizre'elském údolí, která byla během války o nezávislost v roce 1948 opuštěna. V roce 1930 byla v Afule otevřena Nemocnice ha-Emek, první moderní nemocniční zařízení v tehdejší mandátní Palestině, dodnes jeden z páteřních zdravotnických ústavů v zemi.

Afula byla díky své blízkosti k Západnímu břehu Jordánu častým cílem teroristických útoků v období mírového procesu po uzavření dohod z Oslo a pak během Druhé intifády. 6. dubna 1994 zaútočil Hamas v centru města autem naplněným výbušninami a zabil sedm lidí.[2] 5. května 2002 pak sebevražedný atentátník zabil jednoho člověka a mnoho dalších zranil v autobuse na zdejším centrálním autobusovém nádraží. 19. května 2003 byl proveden teroristický útok ve zdejším obchodním centru, při kterém byli tři lidé zabiti a 70 zraněno. Tento útok byl proveden Palestinským islámským džihádem a Brigádou mučedníků al-Aksá (napojenou na hnutí Fatah).

17. července 2006 město zasáhlo několik raket typu Kaťuša vypálených teroristy z hnutí Hizballáh. Afula se tak stala jedním z nejjižnějších měst zasažených během druhé libanonské války.

DemografieEditovat

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 37 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 40 200 osob).[1] Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 44 900 lidí.[3]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19482 504
19493 000
19506 200
19519 600
19529 600
19539 900
195410 000
195510 300
195611 900
195713 000
195813 200
195913 800
RokObyvatelé
196013 800
196114 500
196215 000
196315 900
196416 600
196516 500
196616 300
196716 400
196816 400
196916 700
197016 900
197117 200
RokObyvatelé
197217 400
197319 000
197418 700
197518 500
197618 600
197718 700
197818 900
197919 700
198020 300
198120 700
198221 200
198321 300
RokObyvatelé
198422 700
198523 600
198623 900
198724 200
198824 500
198925 000
199027 900
199130 100
199232 000
199333 000
199434 000
199534 291
RokObyvatelé
199635 398
199736 585
199837 049
199937 600
200038 050
200138 376
200238 500
200338 900
200539 100
200639 300
200739 200
200840 200
RokObyvatelé
200940 500
201041 000
201141 300
201241 700
201342 800
201443 800
201544 900
201647 000
201749 200
201851 700

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Afula na anglické Wikipedii.

  1. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 234. 
  3. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 

Externí odkazyEditovat