Africký národní kongres
Africký národní kongres (ANC) je socialistická[1] strana v Jihoafrické republice. Strana vznikla roku 1912 (Jihoafrický domorodý kongres) jako socialistické hnutí bránící zájmy černošského obyvatelstva. V roce 1926 navázalo vedení ANC spolupráci se zástupci indické menšiny s tím, že společně požadovali vytvoření jednotného, rasově integrovaného demokratického státu. Název Africký národní kongres byl přijat v roce 1955 po spojení Afrického domorodého kongresu, Komunistické strany Jižní Afriky (South African Communist Party, SACP) a komunistické odborové organizace Jihoafrického odborového svazu (Congress of South African Trade Unions, COSATU).[2]. V roce 1955 byl Africkým národním kongresem, Indickým národním kongresem, Jihoafrickým kongresem demokratů, Organizací jihoafrických barevných občanů a Jihoafrickým odborovým kongresem svolán Lidový kongres. Lidový kongres přijal Chartu svobody, která mimo jiné prohlašovala, že „všichni obyvatelé Jihoafrické unie bez rozdílu etnické příslušnosti si jsou rovni“ a že „Jižní Afrika patří všem“. Charta nepožadovala výlučnou nadvládu černého obyvatelstva, ale byla pro znárodnění hlavních průmyslových odvětví. V prvních svobodných volbách po pádu apartheidu které se konaly v roce 1994, zvítězil ANC s 62,6 %. Přesto byla vytvořena tzv. vláda porozumění, složená ze všech parlamentních stran. Prezidentem byl zvolen Nelson Mandela a jedním z jeho zástupců Frederik Willem de Klerk. V roce 1999 Kongres ještě posílil: Obdržel zisk 66,4 %. Při posledních volbách[kdy?] zvítězil ANC vedený Thabou Mbekim s 69,69 %. V současné době tak vlastní 279 mandátů (z 400). ANC je také členem v mezinárodní organizaci Socialistická internacionála.
Africký národní kongres | |
---|---|
![]() | |
Datum založení | 8.jul. / 21. ledna 1912greg. |
Předseda | Cyril Ramaphosa |
Zakladatel | John Langalibalele Dube |
Sídlo | Luthuli House, Jihoafrická republika |
Počet členů | 896 000 |
Oficiální web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

Národní demokratická revoluce (NDR)Editovat
Národní demokratická revoluce je označení procesu směřujícího k dosažení národní demokratické společnosti, tedy společnosti, která je posílena lidmi rozumově, ekonomicky, sociálně a politicky smýšlejícími. Vůdci NDR jsou považováni za hybnou sílu a jsou určitými základy uvnitř společnosti k boji za úspěch NDR. Obecně se věřilo, že hlavní síla podpory je v nejvíce koncentrovaných místech pracujících lidí v regionech s nízkou nezaměstnaností, zatímco v zemích s vysokým číslem nezaměstnanosti jsou nezaměstnaní proti.[zdroj?] Některé z těchto mnoha teorií byly sepsány o NDR autory jako Joe Slovo, Joel Netshitenze a Tshilidzi Marwala.
Trojstranná koaliceEditovat
ANC je v koalici společně s Jihoafrickou komunistickou stranou (SACP) a Kongresem jihoafrických odborů (COSATU). Každý koaliční partner je nezávislá organizace se svým vlastním systémem, členstvím a organizací. Koalice je založena na společném závazku k dokončení Národní demokratické revoluce a potřebě udělat nejpřijatelnější řez mezi jihoafrickými obyvateli k dosažení tohoto cíle.[zdroj?]
Politika Afrického národního kongresuEditovat
Základním politickým dokumentem ANC je Charta svobody, která byla přijata Kongresem lidu v roce 1955. Charta svobody prohlašuje:
- Vládnoucí silou musí být lid
- Všechny národnostní skupiny, kmeny a obyvatelé musí mít stejná práva
- Lidé se musí podílet na bohatství země
- Půda bude společně sdílená těmi, kteří na ni pracují
- Všichni si budou stejně rovni před právem země
- Všichni budou mít zaručena stejná lidská práva
- Bude zajištěna práce a bezpečnost
- Otevření vzdělávacích a kulturních institucí pro všechny
- Zajistit bezpečné a komfortní domy
- Zajistit mír a přátelství
V roce 1994 ANC schválil Program přestavby a rozvoje jako základní politický rámec vedoucí k proměně Jihoafrické republiky. Hlavními body programu jsou:
- Vyřešení základních potřeb
- Rozvíjet naše lidské zdroje
- Zajistit rozvoj ekonomiky
- Vytvořit demokratický stát a demokratickou společnost
Struktura a složení Afrického národního kongresuEditovat
- Pobočky jsou základními celky ANC, kde se členové podílejí na aktivitě ANC a politických diskuzích. Pobočka je představitelem společnosti, reprezentující její práva, vyjadřující její snahu a sjednocující je ke společné snaze na místním rozvoji. Každá pobočka volí výkonný výbor na každoročním Generálním shromáždění.
- Regionální výkonný výbor je volen na Regionální konferenci každé dva roky. Reprezentuje regionální pobočky.
- Okresní výkonný výbor je volen na Okresní konferenci každé tři roky a reprezentuje okresní pobočky.
- Národní výkonný výbor (NEC) je nejvyšší orgán ANC mezi konferencemi a má zodpovědnost za vedení organizace. Je volen každých pět let na Národní konferenci. NEC volí Národní výbor práce - orgán z vlastních řad na koordinaci práce představující každodenní potřebu.
- Národní konference se koná každých pět let. Je to nejvyšší článek ANC vydávající rozhodnutí. Zástupci poboček představují 90% hlasující delegace na Národní konferenci. Národní generální rada se schází mezi Národními konferencemi k zhodnocení programu celého politického hnutí.
- Liga žen ANC plní funkci autonomní části uvnitř celé struktury ANC. Objektivně brání a podporuje práva žen proti všem formám útlaku a zajišťuje úlohu ženy v plné roli organizačního života. Liga žen je zpřístupněna všem ženám, které jsou členkami ANC.
- Liga mládeže ANC plní také roli autonomní části, s cílem sjednotit a vést mládež ke konfrontaci a jednání s problémy, kterým čelí a k zajištění plnohodnotnému přispění snahy ANC. Členství je otevřeno všem obyvatelům ve věku mezi 14 a 35 lety.
Mezi nejvýznamnější představitele strany patřili a patří: Albert Lutuli, Nelson Mandela, Thabo Mbeki, Walter Sisulu, Oliver Tambo, Jacob Zuma a Kgalema Motlanthe.
Historie ANCEditovat
Založení stranyEditovat
Strana byla založena 8. ledna 1912 v Bloemfonteinu jako Jihoafrický domorodý národní kongres (SANNC) na ochranu práv černých obyvatel v Jihoafrické republice. Mezi zakládající členy se počítají John Dube (první prezident strany) a básník a spisovatel Sol Plaatje. ANC se od svého založení ztotožňuje s prohlášením, které pronesl Pixley ka Isama Seke v roce 1911: „Zapomeňme na všechny historické rozdíly mezi Afrikánci a spojme se v jednu národní organizaci.“
Umkhonto we SizweEditovat
V roce 1961 vznikl Umkhonto we Sizwe (Kopí národa), které bylo vojenským křídlem ANC. Zkráceně se nazýval MK. Částečně odpovědný byl masakr v Sharpeville v roce 1960, kdy samotní členové ANC zjistili, že je nezbytné uchýlit se k násilí. Ačkoli někteří lídři strany ANC nesouhlasili, mnoho členů uvnitř strany rozhodlo, že nenásilné kampaně nefungují. Jen několik málo členů nebylo spokojeno s novou úpravou MK. Ale jednotlivci, jako třeba Nelson Mandela, promýšleli guerillovou válku. Ve spolupráci s Jihoafrickou komunistickou stranou byla MK založena v roce 1961. Nevinní lidé byli zabíjení v kostelech, popravováni a masakrováni bombami teroristických skupin. V tomto důsledku byla strana zakázána až do 90. let.
Vývoj od roku 1994Editovat
V roce 1994 se uskutečnily podle prozatímní demokratické ústavy první všerasové volby, ve kterých získal většinu ANC - 66,7% hlasů. Byla vytvořena celonárodní vláda národního porozumění a Nelson Mandela se stal prvním černošským prezidentem v dějinách země. V roce 1996 byla přijata definitivní demokratická ústava JAR. ANC získal v prvních volbách zejména hlasy černošského obyvatelstva s výjimkou Zuluů, kteří volili stranu Inkatha Freedom Party.
ANC byl nejúspěšnější stranou i ve druhých parlamentních volbách, které se konaly v roce 1999. Získal v nich 66,4% hlasů, tedy 226 ze 400 křesel. Ale ani tento počet nezajistil ANC ústavní většinu v parlamentu. To by totiž umožňovalo měnit jihoafrickou ústavu z roku 1996. Političtí komentátoři poukazovali, že dvoutřetinová většina je nebezpečná pro politický vývoj v zemi. Všechny vlády totiž potřebují silnou opozici. Navíc panoval názor, že jihoafrická ústava je liberálním dokumentem a není třeba ho výrazněji měnit.
V prvních i druhých volbách kandidoval ANC spolu s Jihoafrickou komunistickou stranou (SACP), což přispělo k určité části bělošského obyvatelstva nevolit ANC.
Následující čtyři roky se strana dostala pod silnou vnitropolitickou analýzu, která odhalila korupci ve všech vrstvách státní správy. I přesto však převládal názor, že strana vyhraje volby i v roce 2004. Největším překvapením byla provincie Limpopo, z které se ozývaly nejsilnější kritické hlasy. Byla dokonce první v počtu odevzdaných hlasů ANC, volilo ho více než 80% obyvatelstva. Celkově potom ANC získal přes 70% hlasů, tedy více než dvoutřetinovou většinu hlasů.
Ve volbách v roce 2009 ANC opět získal nejsilnější podporu a vyhrál. Nebude ale mít dvoutřetinovou ústavní většinu v Národním shromáždění. ANC získal 65,9% hlasů a 9. května 2009, tak mohl zvolit za prezidenta Jihoafrické republiky svého předsedu Jacoba Zumu. Jihoafrická republika nyní čelí krizi a k zajištění stability Jacob Zuma prohlásil, že vítězství ANC nepřinese žádné dramatické změny v politice a ekonomice. ANC chce udržet spravedlivý a pro všechny dostupný růst, který zajistí dobrá zaměstnání a dlouhodobě fungující existenci.
ReferenceEditovat
- ↑ The Mail & Guardian A-Z of South African Politics by Barbara Ludman, Paul Stober, and Ferial Haffagee
- ↑ http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-co-nesmime-vedet-o-nelsonu-mandelovi-f19-/p_zahranici.asp?c=A130718_205305_p_zahranici_wag
LiteraturaEditovat
- Horáková, Hana : Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe, Hradec Králové : Gaudeamus, 2007
- Zimák, Alexandr : Jihoafrická republika, Praha : Libri, 2003
- Harwood, Ronald : Mandela, New York : Plume, 1987
- Keller, Edmond J. : South Africa in Southern Africa : domestic change and international conflict, Boulder : Lynne Rienner, 1989
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Africký národní kongres na Wikimedia Commons
- ANC.org.za
- Volby vyhrál ANC
- Masakr v Sharpeville
- ANC se prohlásil za vítěze voleb
- Století Afrického národního kongresu