Africký mor prasat
Africký mor prasat (zkratka: AMP, latinsky pestis africana suum) je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích a prasat divokých, způsobené DNA virem rodu Asfivirus. Nemoc se vyskytuje endemicky u volně žijících prasat savanových a bradavičnatých v subsaharské Africe.
 Africký mor prasat (AMP) | |
|---|---|
 Makrofág nakaženého prasete v rané fázi infekce afrického prasečího moru, zvětšeno asi 1000x | |
| Baltimorova klasifikace virů | |
| Skupina | I (dsDNA viry) |
| Vědecká klasifikace | |
| Čeleď | Asfarviridae |
| Rod | Asfivirus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původce editovat
Nemoc způsobuje DNA virus rodu Asfivirus, čeledi Asfarviridae. Jedná se o jediný DNA virus přenášený členovci, přesněji klíšťáky rodu Ornithodoros[1], u nichž se může virus přenášet i vertikálně (tedy ze samičky na potomstvo). Klíšťáci rodu Ornithodoros se vyskytují pouze v tropických a subtropických oblastech. Přenos AMP skrze klíšťáky je nejčastější u divokých prasat v Africe. Klíšťáci se vyskytují nejseverněji v oblastech Středozemního moře. Například ve Španělsku či na Sardinii hráli klíšťáci významnou roli při epidemiích AMP u tamních populací prasat. V oblastech bez výskytu klíšťáků (mírné pásmo Evropy, Asie, Severní Ameriky) se nemoc přenáší pouze přímým kontaktem či krmivem. Blechy, vši, krevsající mouchy, komáři ani klíšťata virus nepřenášejí.[2]
Virus je odolný vůči vnějším faktorům, může zůstat infekční více než rok v krevním séru, zůstává infekceschopný řadu měsíců ve zmraženém mase či sušeném mase z nakažených zvířat,[3] nicméně konzumace tohoto masa je pro člověka bez nebezpečí[4].
Epizootologie editovat
Jde o nákazu povinně hlášenou a v případě výskytu na území EU se vyhlašují mimořádná veterinární opatření.[5] Nemocná zvířata se neléčí. Vakcína proti AMP k roku 2016 neexistuje a jedinou prevencí je tak samotná ochrana před zavlečením tohoto viru. Člověk není vůči viru AMP vnímavý.
Klinické příznaky editovat
Zatímco u divokých afrických prasat je onemocnění bez příznaků, u prasat domácích a evropských divokých prasat je charakterizováno hemoragickou horečkou, apatií, depresí, cyanotickými skvrnami na kůži a krváceninami na sliznicích a orgánech, ve většině případů končí smrtí nakaženého zvířete během několika dní.[1][6] Mezi onemocnění, která mohou vykazovat podobné příznaky u prasat, patří klasický mor prasat, Aujeszkyho choroba, vezikulární stomatitida, vezikulární choroba prasat, či slintavka a kulhavka.
Výskyt v Evropě editovat
V letech 2007 - 2017 byly zaznamenány případy výskytu nákazy na území osmi států východní a střední Evropy a na Sardinii.[7]
Výskyt první nákazy v České republice (2017) editovat
První případ výskytu AMP na území ČR byl zaznamenán v červnu 2017, a to u dvou prasat divokých na Zlínsku.[5] Dne 3. července 2017 bylo nalezeno ve stejné oblasti 17 nově uhynulých kusů, přičemž u 4 z nich byl diagnostikován virus AMP.[8] Tzv. zamořená oblast se tak k danému datu rozšířila na celý zlínský okres.[9]
Příslušná veterinární správa nechala jako opatření ohradit nakaženou zónu pachovými ohradníky v celkové délce 44,5 km a podařilo se jí udržet nakažená prasata v této zóně.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b GUINAT, Claire; GOGIN, Andrey; BLOME, Sandra. Transmission routes of African swine fever virus to domestic pigs: current knowledge and future research directions. Veterinary Record. 2016-03-12, roč. 178, čís. 11, s. 262–267. PMID 26966305. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. ISSN 0042-4900. DOI 10.1136/vr.103593. PMID 26966305. (anglicky)
- ↑ COSTARD, Solenne; WIELAND, Barbara; DE GLANVILLE, William. African swine fever: how can global spread be prevented?. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009-09-27, roč. 364, čís. 1530, s. 2683–2696. PMID 19687038 PMCID: PMC2865084. Dostupné online [cit. 2017-07-07]. ISSN 0962-8436. DOI 10.1098/rstb.2009.0098. PMID 19687038.
- ↑ CHENAIS, Erika. African Swine Fever in Uganda: Epidemiology and Socioeconomic Impact in the Smallholder Setting [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
- ↑ SOUTHEY, Flora. Can eating pork from ASF-infected pigs make you sick?. foodnavigator.com. 17-Sep-2020. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Africký mor prasat (AMP). Státní veterinární správa. 2016-10-04. Dostupné online [cit. 2017-06-28].
- ↑ GALINDO, Inmaculada; ALONSO, Covadonga. African Swine Fever Virus: A Review. Viruses. 2017-05-10, roč. 9, čís. 5, s. 103. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. DOI 10.3390/v9050103. PMID 28489063. (anglicky)
- ↑ Africký mor prasat (AMP). Státní veterinární správa. 2016-10-04. Dostupné online [cit. 2017-07-13].
- ↑ Africký mor prasat: mimořádné opatření platí pro celé Zlínsko, našlo se 17 uhynulých divočáků. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2017-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Africký mor prasat v ČR; aktuální informace ke dni 3.7.2017. Státní veterinární správa. 2017-07-03. Dostupné online [cit. 2017-07-03].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu africký mor prasat na Wikimedia Commons - Merck Veterinary Manual
- CHENAIS, Erika. African Swine Fever in Uganda: Epidemiology and Socioeconomic Impact in the Smallholder Setting. [s.l.]: Swedish University of Agricultural Sciences 87 s. Dostupné online. ISBN 978-91-576-8826-2.
