Adolf Šlégl

Narozen 26.11.1855 v Klatovech, zemřel 17.11.1933 v Berouně. Učitel, dramatik, publicista, osvětový pracovník, spisy o Přešticku.

Adolf Šlégl (26. listopadu 1855 Klatovy[1]17. listopadu 1933 Beroun) byl český pedagog, archeolog, dramatik, publicista a osvětový pracovník.[2]

Adolf Šlégl
Adolf Šlégl
Adolf Šlégl
Rodné jménoAdolf Schlegel
Narození26. listopadu 1855
Klatovy Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. listopadu 1933 (ve věku 77 let)
Beroun
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtízánět močového měchýře a ledvinné pánvičky
Místo pohřbeníhřbitov Žinkovy
Povolánípedagog, dramatik
NárodnostČeši
Manžel(ka)Anna Jiskrová
Marie Šléglová-Tučková
DětiBedřich Šlégl
Marie Šléglová
Adolf Šlégl
RodičeJiří Schlegl
Anna Schleglová-Lenerová
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodil se v rodině krejčího Jiřího Schlegla (1822/1823) a Anny Schleglové-Lehnerové (1824/1825). Měl bratra Františka (1851).

Po studiu na gymnáziu a učitelském ústavu obdržel místo učitele ve Švihově, v Klatovech a poté v Chlumčanech. V roce 1899 se stal řídicím učitelem v Měčíně, v roce 1904 v Žinkovech.[3]

Kromě práce pedagogické se věnoval osvětě, např. ve Spolku divadelních ochotníků nebo byl členem Okresní hasičské jednoty politického okresu Přeštického.[4] Jeho velkou zálibou byla archeologie, ve které dosáhl významných objevů, jak dokládá expozice i depozitář klatovského muzea (př. Koubova skála).

Velmi platných služeb prokázali však správě musejní zvláště pp.: Adolf Šlégl řídicí učitel v Žinkovech, věnováním své pečlivě konzervované a bezprostřední installace schopných nálezů praehistorických z mohyl a sídlišť Dobřanských …

Věstník Městského musea v Klatovech 1912

Stal se poradcem majitele panství Colloredo-Mansfelda a později poradcem barona Karla Škody. U jeho rodiny pak působil na jejich zámku Zbiroh[3], kde se 1. 6. 1926 oženil s Marií Tučkovou.[1]

Dílo editovat

Dramatické práce editovat

  • Bible: komedie o jednom jednání – Praha: M. Knapp, 1886
  • Svědomí[3]
  • Za svobodu: historický obraz z dob velkého povstání v 5 dějstvích – Praha: M. Knapp, 1895
  • Ondřej Černyšev[5]
  • Bludná srdce: vesnické drama o čtyřech dějstvích – Praha: M. Knapp, 1922
  • Pomsta: drama na vsi o dvou dějstvích: psáno na základě skutečné události – Praha: M. Knapp, 1922

Jiné[3] editovat

  • Noci k jitru [veršovaná práce]
  • Víla šumavská [báseň]
  • Příspěvky k místopisu kraje Plzeňského
  • Zemské stezky v Kraji Plzeňském
  • Píseň: [hudebnina] – Alois Ladislav Vymetal; slova Adolf Šlégl: Kutná Hora, Česká hudba
  • Politický okres přeštický: vylíčení statistické, kulturní a historické zastupitelských okresů přeštického a nepomuckého slovem i obrazem. I. Část všeobecná – Antonín Marčan a Adolf Šlégl. Přeštice: Cyrill M. Homan, 1905
  • Politicky okres přeštický: vylíčení statistické, kulturní a historické zastupitelských okresů přeštického a nepomuckého. II. Část zvláštní – Adolf Šlégl. Přeštice: C. M. Homan a Antonín Ouřada, 1925
  • Co mi lebka vyprávěla[6]
  • S večera[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Klatovy 23 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 
  2. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 133. 
  3. a b c d Adolf Šlégl - Oficiální stránky městyse Žinkovy. www.zinkovy.cz [online]. [cit. 2021-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-20. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  6. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  7. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat