Adam Stanisław Sapieha

rakouský politik polské národnosti

Adam Stanisław Sapieha (4. prosince 1828 Varšava21. července 1903 Bad Reichenhall[3][4]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Adam Stanisław Sapieha
Adam Stanisław Sapieha
Adam Stanisław Sapieha
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1873
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Ve funkci:
1868 – ???
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1879 – 1903

Narození4. prosince 1828
Varšava
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí21. července 1903
Bad Reichenhall
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníKrasiczyn
RodičeLeon Sapieha a Jadwiga Sapiehová
DětiWładysław Leon Sapieha
PříbuzníMarie Josefína Sapiehová[1], Hedvika Marie Sapiehová[2], Pavel Sapieha[2] a Alžběta Karolína Sapiehová[2] (vnoučata)
Alma materLondýnská univerzita
OceněníŘád zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Byl synem politika Leona Sapiehy a otcem statkáře a politika Władysława Leona Sapiehy. Studoval přirodní vědy na Londýnské uzniverzitě a zemědělství na škole ve skotském Spylaw. Během revolučního roku 1848 koupil v Paříži zbraně pro polskou Národní gardu v Haliči. Od roku 1849 hospodařil na statku v Krasiczyně.[3]

Roku 1861 byl poprvé zvolen na Haličský zemský sněm a předal tehdy společně s Franciszkem Janem Smolkou a Dzieduszyckým polské požadavky tehdejšímu státnímu ministrovi Antonu von Schmerlingovi.[4] Během polského povstání roku 1863 byl v čele výboru, který protiruské povstalce finančně podporoval a zásoboval zbraněmi.[3] 9. července 1863 byl rakouskými úřady zatčen.[4] Roku 1864 uprchl do Paříže. Do Haliče se vrátil roku 1866.[3]

Koncem 60. let se angažoval v hnutí za haličskou autonomii. Roku 1868 byl opět zvolen na Haličský zemský sněm.[3] Zemský sněm ho roku 1872 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za kurii městskou v Haliči. Složil slib 17. prosince 1872, ale jeho mandát byl již 21. dubna 1873 prohlášen pro dlouhodobou absenci za zaniklý.[5] Politicky patřil do roku 1865 k liberálům, následně se profiloval jako konzervativec. Roku 1879 usedl do Panské sněmovny (horní komora Říšské rady).[3] V ní zasedal jako její dědičný člen až do své smrti roku 1903.[4]

Byl aktivní v Haličské zemědělské společnosti a roku 1875 se stal jejím prezidentem. Pořádal rolnické výstavy v Přemyšli a byl členem četných hospodářských spolků. Zasloužil se o posílení role polského jazyka v školách a soudnictví. V roce 1874 založil ve Lvově dřevařskou školu a roku 1877 Haličskou lesnickou společnost. Financoval výstavbu železnic. Založil a financoval deník Kraj a podporoval i další kulturní instituce. V roce 1885 získal titul tajného rady.[3] Roku 1896 získal Řád zlatého rouna.[4]

Zemřel v červenci 1903.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Гісторыя Сапегаў : жыццяпісы, маёнткі, фундацыі. Minsk. 2017. ISBN 978-985-7025-75-6.
  2. a b c Гісторыя Сапегаў : жыццяпісы, маёнткі, фундацыі. Minsk. 2017. ISBN 978-985-7025-75-6.
  3. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 9. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Sapieha, Adam Stanisław Fürst (1828-1903), Politiker und Landwirt, s. 420. (německy) 
  4. a b c d e f Z domova i ciziny. Národní politika. Červenec 1903, roč. 21, čís. 199, s. 1. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy editovat