Otevřít hlavní menu

ANBO II

cvičný letoun

ANBO II byl dvoumístný vzpěrový hornoplošník, který byl určen pro počáteční výcvik pilotů. Byl poháněn vzduchem chlazeným hvězdicovým pětiválcovým motorem Walter NZ-60. Letoun navrhl pilot ing. Antanas Gustaitis . První zkušební let byl proveden v 10.listopadu 1927. Až do roku 1934, kdy byl odepsán po havárii, jej používaly Litevská armáda a od roku 1931 litevský aeroklub. Byl postaven jediný exemplář.

ANBO II
ANBO II
ANBO II
Určení vojenský cvičný letoun
Výrobce ANBO
Šéfkonstruktér Antanas Gustaitis
První let 20. listopadu 1927
Vyřazeno 26. června 1934
Uživatel Litva
Vyrobeno kusů 1 + 1 replika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývojEditovat

Na konci roku 1925 byl A. Gustaitis vyslán do Pařížské letecké školy a strojírenství, aby si prohloubil své znalosti a získal nové vědomosti. Studuje, která letadla by podle jeho vlastních návrhů mohla být postavena a využívána litevským vojenským leteckým seminářem. Protože jsou výcviková letadla levnější, A. Gustaitis se rozhodl začít s nimi. Na počátku roku 1927 se seznámil s možnými typy motorů o nižším výkonu a vytvořil první náčrt nového cvičného letadla. V únoru 1927 napsal z Paříže dopis náčelníkovi vojenského letectví s nákresem navrhovaného letounu. Velitel leteckého parku mjr. Shimoliūnas mu odpověděl dopisem, v němž uvedl, že šéf letectví souhlasí s tím, aby podle jeho výkresů bylo letadlo postaveno. Stavba začala v létě 1927 a letadlo bylo téměř dokončeno do tří měsíců. Chyběl mu však motor. V prvních dnech listopadu byl motor konečně dodán a nainstalován. Antanas Gustaitis provedl svůj první let s ANBO-II 10. listopadu 1927.[1]

 
ANBO II, 3-prostorová skica (Les Ailes, 23. prosinec 1928)

Popis letounuEditovat

ANBO II byl jednoplošník smíšené konstrukce, jehož křídlo bylo vyrobeno ze dřeva a pokryto plátnem. Křídlo s tlustým profilem bylo k trupu připevněno šesti vzpěrami (parasol, čtyři vzpěry vpředu a dvě vzadu) a dvěma páry profilovaných ocelových trubek přichycených ke spodní části trupu. Kostra trupu obdélníkového průřezu byla svařena z ocelových trubek, jinak byla konstrukce ze dřeva.[2] Horní část trupu měla konvexní tvar. Stabilizační a kýlové plochy byly vyrobeny z duralu a potaženy látkou. Motor byl od trupu oddělen ocelovou protipožární přepážkou. Motorový kryt protažený až ke kabině byl z hliníkového plechu. Klasický dvoukolový pevný podvozek, zadní část podvozku tvořena pouze ostruhou.

 
ANBO II (Letectví 8/1928)

ANBO II byl poháněn vzduchem chlazeným, hvězdicovým motorem o nominálním výkonu 60 HP, který poháněl dvoulistou dřevěnou vrtulí o průměru 2,06 metru. Obsah palivových a olejových nádrží, umístěných v trupu za motorovou přepážkou, dovoloval vytrvalost 7 hodin letu.[3] ANBO II byl mnohem ekonomičtější než německé letouny z první světové války, které v té době používalo litevské letectvo (např. Albatros B.II), byť s menším výkonem, ale bylo rychlejší a ovladatelnější.

 
Walter NZ-60

Operační historieEditovat

Letoun sloužil jako cvičný letoun pro mladé vojenské piloty (1927-1931). Po generální opravě (výměna motoru za typ o výkonu 70 HP) v roce 1931 byl darován litevskému aeroklubu a sloužil při výcviku civilních pilotů. V litevském aeroklubu byl tento letoun téměř 4 sezóny. V létě 1934 (26. srpna) došlo k katastrofě. Letadlo havarovalo pádem z výšky a pilot Vaclovas Juodis zahynul. Důvodem byla nezkušenost pilota a hrubé pilotní chyby. Došlo k přetížení křídel s mnoha negativními násobky a v důsledku toho k destrukci křídla.

Dochované exemplářeEditovat

Jediný vyrobený letoun byl zničen při havárii v roce 1934. V letech 2012-2016 byla však postavena létající replika tohoto stroje. Stavbu provedli Rolandas Kalinauskas (konstruktér) a Arvydas Šabrinskas (projektový manager). Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit původní motor Walter byl použit ruský motor Švecov M-11 s podobnými parametry jako měl Walter NZ-60. První zkušební let obnoveného letounu se uskutečnil 18. října 2016. Letadlo je umístěno na litevském letišti Pociūnai nedaleko Prienai a je využíváno na leteckých přehlídkách. Létají s ním oba autoři repliky oděni do dobových uniforem litevského letectva z 20.- 30. let 20. století.[4] První let repliky ANBO II se uskutečnil téměř přesně 75 let po smrti A. Gustaitise, který byl v 16. října 1941 zastřelen v moskevském vězení.[5]

UživateléEditovat

SpecifikaceEditovat

Údaje dle[6][7]

Technické údajeEditovat

  • Posádka: 2 (instruktor a žák)
  • Rozpětí: 10,72 m
  • Délka: 6,75 m
  • Výška: 2,20 m
  • Nosná plocha: 20,0 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 280 kg
  • Vzletová hmotnost: 550 kg
  • Pohonná jednotka: vzduchem chlazený hvězdicový pětiválcový motor Walter NZ-60
  • Výkon pohonné jednotky:
    • vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevnými listy o průměru 2,06 m

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 160 km/h
  • Cestovní rychlost: 132 km/h
  • Nejmenší rychlost: 60 km/h
  • Dostup: 3 500 m
  • Vytrvalost: 7 h
  • Stoupavost: 2,1 m/s, 8 min. do 1000 m

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ANBO II na anglické Wikipedii.

  1. RAMOŠKA, G. PIRMASIS LIETUVIŠKAS MOKOMASIS LĖKTUVAS (litevsky) ANBO-II [online]. Litva: Lietuvos Aviacijos Istorija 1919 - 1940 m. (Dějiny litevského letectví 1919-1940) [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  2. Litevský sportovní a školní letoun Anbo II.. Letectví (příloha č. 8). Srpen 1928, roč. VIII. (1928), čís. 8, s. 261. Dostupné online. 
  3. KORBUTAS, Nerijus. ANBO 2 (litevsky) [online]. Mano Sparnai, 16.1.2014 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  4. ANBO-II (litevsky) [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  5. KĘSTUTIS. ANBO II jau skrenda! - ANBO II znovu letí! (litevsky) [online]. UAB “GYVENIMAS” (http://www.gyvenimas.info), 12.11.2016 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  6. SKRAIDUOLIS, Jūsų. ANBO II [online]. lizdas.lt [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 
  7. Aircraft designed by A.Gustaitis [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat