Wikipedie

ADT (počítač)

značka československých hybridních a digitálních počítačů z let 1972–90

ADT (Analogová a Digitální Technika, v IT žargonu „ádétéčka“) je řada československých analogových, hybridních a 16bitových digitálních minipočítačů třetí generace vyráběných v letech 1973–1990 v ZPA Trutnov a později v ZPA Čakovice.[1][2] V původní koncepci tvořil hybridní sestavu ADT 7000 vždy jeden analogový (řada ADT 3000) a jeden digitální minipočítač řady ADT 4000. V provozu se však mnohem více osvědčily samotné digitální minipočítače řady ADT 4000, které se proto používaly v průmyslu, dopravě, energetice, školách, animované tvorbě a podobně.[1][3] K jejich výhodám patřilo to, že se daly snadno přestěhovat, takže mnohé z nich změnily, a to i několikrát, své působiště, jak byly na exponovaných místech nahrazovány výkonnějšími nástupci. Tyto stroje se k uživatelům dostaly dříve než první minipočítače řady SMEP (Systém malých elektronických počítačů).[4] Ádétéček bylo celkem vyrobeno přes tisíc kusů.

Historie editovat

Vyvinut byl ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS) jako klon minipočítače Hewlett-Packard HP 2100, resp. 21MX[5] (řada později přeznačena na HP 1000).

Vyráběné typy editovat

ADT 4000, 4100 editovat

Vyráběn byl od roku 1973 v ZPA Trutnov. Feritová paměť měla kapacitu 8–32 Kibislov (16 + 1 bit, tj. max. 64 KiB). Doba vykonání jedné instrukce byla 3.2 μs. [6]

ADT 4316 editovat

Vyráběn od roku 1975 v ZPA Čakovice. Byl vybaven 16 Kibislovy paměti, ostatní parametry podobné jako u ADT 4100.[6] Cena základní sestavy činila 1,5 milionu Kčs.[1][7]

ADT 4400 editovat

Produkován v ZPA Trutnov od roku 1979. Základní parametry:

  • feritová plošná paměť 32 Kibislov
  • paralelní jednoadresní procesor s dobou instrukce 1.92 μs
  • instrukce pro práci s rozšířenou pamětí (DMS - Dynamic Mapping System)
  • připojení vnějších zařízení přes připojovací kartu (V/V kanál)
  • prioritní přerušovací systém
  • dva přenosové kanály DMA

Varianty provedení centrální jednotky dle [8]:

  • ADT 4410 - skříňové provedení, plná kapacita 55 V/V kanálů,
  • ADT 4420 - stolní provedení, pouze 15 pozic V/V kanálů,
  • ADT 4430 - vestavné provedení pro CNC stroje,
  • ADT 4450 - rozšíření o modul přídavné paměti (DMS), celková kapacita 256 KiB.

Dodávaná vnější zařízení

  • snímač děrné pásky FS 751 nebo FS 1501
  • děrovač děrné pásky DT 105 S
  • mozaiková tiskárna CONSUL 2111
  • řádková tiskárna EC7184/136
  • alfanumerický displej SM 7202
  • kazetová disková paměť KDP 720
  • snímač štítků EC 6112

Dle [8] bylo v letech 1979-1983 vyrobeno řady ADT 4400 přes 200 kusů. Poradenskou, prodejní a servisní podporu zajišťovaly dále organizace Metra Blansko, Kancelářské stroje Praha, Kancelářské stroje Trutnov, ZPA Praha a ZPA Košíře.

ADT 4500 editovat

Ve výrobě od roku 1978. Polovodičová paměť s kapacitou max. 1 Mebi (tedy 220) slov (tj. 2 MiB, slovo, anglicky word, je tvořeno dvěma slabikami, bajty), dynamický mapovací systém paměti, rozšířená instrukční sada procesoru.[9]

ADT 4700 editovat

Vyráběn v osmdesátých letech v ZPA Čakovice. Výraznější použití integrovaných obvodů s vyšší hustotou integrace (LSI, Large-scale integration) vedlo k celkové miniaturizaci počítače.

ADT 4800 a 4900 editovat

Poslední verze byla připravována na konci osmdesátých let. Jednalo se o zdokonalenou verzi ADT 4700 s použitím modernějších obvodů, čímž se dosáhlo menších rozměrů, vyšší provozní spolehlivosti i vyšší rychlosti. Modul procesoru byl vybaven stále jako u předchozích typů 2 MiB operační paměti a navíc i 4MiB RAMdiskem. Verze 4900 byla navíc vybavena 64bitovým aritmetickým koprocesorem a 16MiB RAMdiskem.[10]

Tyto verze se však už do sériové výroby nedostaly.[zdroj?]

MOMI 1, 2 a 3 editovat

V 80. letech byla zavedena do výstroje ČSLA mobilní varianta minipočítačů ADT pod názvem MOMI. Speciální provedení počítače spolu s periferními zařízeními bylo instalováno ve skříňové nástavbě nákladního automobilu Tatra 148. Sestava umožňovala provoz terminálových sítí v polních podmínkách.[11]

HW vybavení ADT editovat

Sestavu počítače tvořila obvykle skříň se základní jednotkou (procesor, paměť, základní V/V karty), snímač a děrovač děrné pásky, paralelní systémová konzola, sériové terminály, jehličková tiskárna, diskové jednotky.

Doplňkové vybavení tvořila řádková tiskárna, rozšiřující skříň s moduly pro hromadné zpracování digitálních a analogových signálů (DASIO) a podobně.

Periferní zařízení ADT byla většinou vyráběna mimo ČSSR v ostatních státech RVHP, což někdy způsobovalo problémy při dodávkách nových sestav.[1] V osmdesátých letech už byla podstatná část periferních zařízení vyráběna v ČSSR.

SW vybavení ADT editovat

Základní vybavení tvořil operační systém (RTE II, později DOS III, IV, V – nemá nic společného s MS-DOSem), systémový monitor, souborový manažer (FMGR), souborový editor, překladače běžných programovacích jazyků (Assembler, Fortran, Pascal, ALGOL, BASIC, C), diagnostické programy a vlastní aplikační vybavení pro řízení technologických procesů.

Oblasti nasazení ADT editovat

Stroje ADT byly často nasazovány jako řídící technologické počítače v průmyslových provozech, elektrárnách (vč. jaderných), továrnách, dopravě, nemocnicích, i jako počítače pro vědeckotechnické výpočty ve výzkumných centrech a školách. Modifikovaný ADT 4700 nakreslil a animoval postavu Jožky v seriálu Nožky stonožky Božky, prvního československého počítačem animovaného (CGI) seriálu.[12]

Podrobnější seznam míst nasazení v sedmdesátých letech je uveden v[1]. V roce 1990 uvádí seznam uživatelů ADT[13] cca 300 počítačů ADT provozovaných v mnoha průmyslových podnicích (Barum, elektrárny Mělník, Chvaletice, Opatovice, Tisová, Vřesová, JETE, JEDU, LIAZ, ŠKODA, Tatra, TESLA, Stavoprojekt...) i výzkumných a vzdělávacích organizacích (ČSAV, ČVUT, VŠSE, VUT, VÚMS...).

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e KEPKA, Miroslav. Analog Digital Technology Systems (East Europe Report) [online]. FOREIGN BROADCAST INFORMATION SERVICE, 16. 7. 1984 [cit. 2013-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky) 
  2. ↑ Závody přístrojů a automatizace na historiepocitacu.cz
  3. ↑ ZIMA, Michal. Historie počítačů v Československu [DOC (formát) online]. Praha: 2008. Dostupné online. 
  4. ↑ TŮMA, Jan. Náš život s počítači. Redakce Zdena Tesařová, Larisa Dašková, Michal Dvořák; ilustrace J. Turek. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. 238 s. (Mars; sv. 41). ISBN 80-206-0089-2. Kapitola Rodina SMEPů, s. 65. 
  5. ↑ Výpočetní technika používaná dříve u nás (Vzpomínky pamětníka). www.fi.muni.cz [online]. [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-02. 
  6. ↑ a b KUDRNOVSKÝ, Pavel; SVOBODA, Karel. Technický popis minipočítačů ADT 4000/4100. [s.l.]: ZPA Trutnov, 1977. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.fi.muni.cz [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-25. 
  8. ↑ a b ADT 4400. 1. vyd. Trutnov: ZPA Trutnov, 1983. 16 s. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.fi.muni.cz [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-25. 
  10. ↑ HAAS, Karel. Konstrukční řešení nové řady počítačů ADT 4800/4900. In: Minipočítače ADT. [s.l.]: Dům techniky ČSVTS České Budějovice, 1990.
  11. ↑ MOMI mobilní počítač, ČSLA, brigadyr.net
  12. ↑ TŮMA, Jan. Náš život s počítači. Redakce Zdena Tesařová, Larisa Dašková, Michal Dvořák; ilustrace J. Turek. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. 238 s. (Mars; sv. 41). ISBN 80-206-0089-2. Kapitola Tron, Flyn a stonožky z počítače, s. 155. 
  13. ↑ Databáze uživatelů ADT. 1. vyd. Brno: ZPA Čakovice, Software engineering, 1990. 16 s. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ADT_(počítač)&oldid=23497193“