Otevřít hlavní menu

Aždar Ismajilov

ázerbájdžánský vědec

Aždar Ismajilov (plné jméno: Ismajilov Aždar Taghi oghlu, datum narození 23.dubna 1938, Čomatxur, okres Šarur, Nachičevanská ASSR, Ázerbajdžánská SSR, SSRA), ázerbájdžánský vědec, doktor filologických věd, profesor. Je jeden z tzv. 91 a jeden z aktivních zakladatelu strány YAP.

Aždar Ismajilov
Əjdər İsmayılov (1).JPG
Narození 23. dubna 1938 (81 let)
Çomaxtur
Alma mater Ázerbájdžánské státní univerzity
Ocenění Taraggi Medal
Politická strana Strana Nový Ázerbájdžán
Funkce Member of the National Assembly of Azerbaijan
Web ajdarismayilov.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Aždar Ismajilov se narodil 23.dubna 1938 ve vesnici Čomatchur okresu Šarur. V roce 1961 skončil filologickou fakultu Ázerbájdžánské státní univerzity. V letech 1963-1965 studoval na fakultě režie v Ázerbájdžánském divadelním institutu, byl studentem režiséra Mehdí Mammadova a herce Rza Tahmasiba.

V letech 1961-1977 pracoval učitelem, ředitelem školy ve vesnici Čomatxur, byl pracovníkem v novinách "Şərq qapısı" (Východní vráty), v letech 1977-1994 pracoval pedagogem na katedře literatury, starším pedagogem, docentem a profesorem na Státní univerzitě v Nachčivanu.[1]

ČinnostEditovat

Vědecká činnostEditovat

V roce 1969 byl disertantem Institutu literatury Nizamího na Státní akademii věd Azerbájdžánské SSR. Pod vedením vitse-prezidenta Akademie věd, akademika Mammad Arifa Dadašzadeha obhajil v roce 1974 disertaci na téma "Historické drámy Husejna Džavida" (Prorok, Chromý Timur, Sejavuš, Chajám).[2]

V roce 1982 začal provádět výzkym na doktorské disertaci na téma "Tradice démonizmu ve tvorbě Husejna Džavida a ve světové literatuře" ověřenou vědeckou radou Institutu literatury Nizamího. Tady, oproti myšlenkám lidí, kteří spojovali vznik ázerbájdžánského romantismu v naší literární vědě v souvislosti s události let 1905-1917 psal, že původ romantismu Husejna Džavida začinal z filosofie Zarvan (Avesta). Z hlediska filozoficko-estetických hodnocení řemesla a v čele s tureckým "Tanzimatem literatury" zkoumal spojenost básníka-myslitele s řemeslnou cestou koryfejů světové literatury v kontextu s demonizmem. V knize se zkoumaly otázky pokračování a rozvoje v dědictví H.Džavida tradic demonizmu ve světovém romantismu. Aždar Ismajilov ukazoval ideofilosofické a umělecko-mifologické kořeny H.Džavida, zkoumal národní a všeobecně lidské rysy ve vlastním světě řemeslníka.

Na odpověď vědcům, kteří nevidějí H.Džavida mezi giganty světové literatury a z jiné strany také nerozumí domonogické filozofii je možné říct, že pět vědců -odborníků světové literatury, kteří byli pozvani z Gruzie a Moskvy ukazali dobrý vztah vuči jeho kladnému vystoupení na Vědecké radě. Zvláště oficiální oponent z Moskvy profesor A.L.Štejn řekl: "Jsme, odborníci literatury romantismu do té disertaci mysleli, že světový romantismus skončil v XIX století, ale ukazalo se, že v XX století existuje takový gigánt řemesla jako H.Džavid". Jeho slova o tom, že tato disertace, ve které se poprvé povídá o problému démonismu v literární vědě a filozofii byvalého Sovětského Svázu, o filozoficko-estetickém a politickém hodnocení byla dobrou odpovědi těm našim celebritám, kteří tvořili překážky.

Pedagogická činnostEditovat

Po absolvování v roce 1961 ADU (Ázerbájdžánská státní univerzita) začal svou pedagogickou činnost v osmileté vesnické škole v Čomatchuru kde byl narozen.

Začavši znovu svou pedagogickou činnost v osmileté vesnické škole v Čomatchuru v letech 1974-1977 podle jeho iniciativy škola byla proměněna z osmileté do střední školy a měl vyjimečné zásluhy ve stavbě a zajištění modernějším vybavením dvoupatrové školy kde pracoval také ředitelem.

V roce 1977 Výborem Nachčivanské oblastní strány byl pozván do Nachčivanského státního pedagogického institutu, pracoval do roku 1994 pedagogem, starším pedagogem, docentem a profesorem.

Veřejně-politická činnostEditovat

V listopadu roku 1990 v prvním nákladu armádně-frontových novin "Šarurské bitvy" výdaných v nakladatelství okresu Šarur vyšel jeho článek proti dobyvačné politice Kremlu pod názvem "İmperialistická vojska u nachčivanských hranic".

21. dubna roku 1992 před prezidentskými volbámi Ázerbájdžánské republiky zorganizoval schůzku obyvatelstva okresu Šarur, ohlásil prezidentskou kandidaturu Hejdara Alijeva. Rozhodnutí shromaždění ze dne 22. dubna roku 1992 bylo doručeno společnosti "Əlincə" ("Alindža") v Baku, která pomáhala všelijakým způsobem bojujícímu Nachčivanu.

Na schůzce obyvatelstva Šaruru, které návrhovalo kandidáturu Hajdara Alijeva na prezidenta Ázerbájdžánské republiky před budovou byvalé Generální Rady dne 24.dubna 1992 byl proveden mitink na obhajobu rozhodnutí o "věkové hranici". Aždar Ismajilov, který byl jeden z organizatoru mitinku ve svém prvním vystoupení zval všechen národ se ostražitě chovat a sjednotit se kolem Hejdara Alijeva proti budoucím katastrofám.

Po mitinku Aždar Ismajilov na základě pozvání Hejdara Alijeva byl u něho na návštěvě a dal podrobnou informaci o těžkých a protikladných udalostech odehrávajících v Baku.

Pak aby národ, který nemuže najít vychod z chaosu těžkých udalostí sjednotil se kolem něho, navrh z důvodu důležitosti zahajit politickou stránu.

S tímto cílem v srpnu roku 1992 v okresu Šarur ohlasil zahajení iniciativní skupiny "Stoupence Hejdara Alijeva", rozdělil území okresu na okruhy a během několika měsíců zapsal do seznamu více než třicet dva tisíce stoupenců. Tato činnost Šarurců založila historický základ konference zahajení strány YAP ve městě Nachčivan dne 21.listopadu roku 1992.

Dne 9. prosince roku 1992 Aždar Ismajilov v novinách "Səs" vystoupil s prohlašením "Leader naší strány je národ", které vysvětlovalo všenárodní podstatu strány "Yeni Azərbaycan (Nový Ázerbájdžán).

12. prosince roku 1992 Aždar Ismajilov zahajil iniciativní skupinu "Stoupence Hajdara Alijeva".

4. října roku 1994 pro odvrácení krvavých činností známých síl, které pokusili o převrat ve městě Baku, v připravení nutných opatření v prezidentské administraci kvůli odvracení udalostí a v akcích začinaje mitinkem, jenž byl proveden před budovou byvalé Generální Rady dne 24.dubna 1992 stali na obhajobu "věkové hranici" Hejdara Alijeva měli vyjímečnou zásluhu Aždar Ismajilov a také jiní "Hejdarovci". Láska národa k Hejdaru Alijevovi zachranila vládu, ohrožení zustalo v minulosti. Nasledující den, brzo ráno v 6:00 hodin u vchodu do pracovny sešli s Hejdarem Alijevym a doprovodili ho do domu tři lidí - Šejchulislam Hadži Allahšukur Pašazadeh, Džalal Alijev a Aždar Ismajilov.

5. října roku 1994 podle pokynu Hejdara Alijeva na náměstí Azadlyg byl proveden mitink proti státnímu převratu, kterého se zúčastnilo stovky tisíc lidí a jedním z organizatorů byl Aždar Ismajilov.

DílaEditovat

Vědecké monografieEditovat

  • Tradice světového romantismu a Husejn Džavid. Baku, Spisovatel, 1982, str.220
  • Tradice Husejna Džavida v ázerbájdžánské sovětské literatuře Baku - metodický prostředek – 1990, (Usnesením číslo 90 ze dne 03. 4. 1990 Ministerstva školství Ázerbájdžánské, str. 55).
  • Tradice demonizmu ve tvorbě Husejna Džavida a ve světové literatuře. Baku: Věda, 1991, str. 224
  • "Starověká Přední Asie a přední kavkazští turci" (Arméni a gruzinci na území kavkazské oguzské Albanie) Baku, “Nurlan”, 2008, str. 799 s. (I vydání 2006) (vydano usnesením Vědecké rady Institutu historie Akademie Věd Ázerbájdžánské republiky)
  • Tvorba Husejna Džavida a tradice demonizmu ve světové literatuře, B.: “ Věda a studium ”, 2015. str. 296
  • "Mojžíš Chorenatsi je autor anonimního kněže". Baku, "Věda a studium", 2016. str. 127.
  • "Mesrop Maštos není objevitel abecedy, je podvodný anonimní kněž". Baku, " Věda a studium", 2017. str. 143.

Vybrané články a rozhovoryEditovat

  • K 250. výročí Mola Panah Vagifa – Zpěvačka krásy a lásky - Východní vráty 5. září 1968. str. 4
  • Některé vlastnosti Džavidova divadla - Gobustán 1972 №4 str.16-20
  • Některé vlastnosti historických dramat Husejna Džavida –X zasedání Vědecké rady Akademie Věd – tezis. Baku, 1973. str. 25-28
  • Problém národa a hrdiny– Časopis Ulduz 1973, №5 str. 62-64
  • Problém nezavislé ženy v tvorbě Husejna Džavida – časopis Ázerbájdžán, 1973, №7.
  • Husejn Džavid a Šekspir (Ďabel – Otelo) – časopis Věda a život, 1976 №9, str.22-24.
  • Husejn Džavid a Bajron – časopis Věda a život
  • Husejn Džavid a Gete – časopis Věda a život, 1980 №1, s.35-38.
  • Husejn Džavid a Šekspir – Gobustán, 1981 №1 s.15-17.
  • Džavid, Džabarlí a ázerbájdžánské sovětské divadlo– Noviny Ázerbájdžánský učitel, №65 (3159) 15.08.1979.
  • Po stopám satiry. Noviny Sovětský Naxčivan. 27.01.1980.
  • Víra ve slunce v Ázerbájdžánu - Noviny Sovětský Naxčivan №176 (12999) 07.26.1981.
  • Jarní svátek našich velikých předků - Noviny Sovětský Naxčivan № 69 (14410) 18.03.1986.
  • ... Naše cesta je cesta spravedlnosti!- Šarurská fronta - 26. ledna 1990, №4-5 str. 2.
  • Kam vede naše cesta? – Východní vrátý № 142 (15.682) – 30. června 1990, str. 3.
  • Islamská podstata: výmysly a skutečnosti.- Noviny Východní vrátý – № 215. (15.755) – 22. září 1990, str. 2-3.
  • Ruská imperialistická vojska na hranicích Šarura - Šarur bojuje frontový bulletin – Šarurské nakladatelství, 1991 prosinec №1.
  • Dnešek minulé globalizace Sadaraku – časopis Ázerbájdžán, 1991 №11.

ReferenceEditovat

  1. AMEA, Naxçıvan Ensiklopediyası, Naxçıvan-2005.. dmfa.nakhchivan.az [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-15. 
  2. Ramazan Seyidov. Hüseyn Cavidin "İBLİS" faciəsinin əsas qayəsi [online]. ramazan-seyid.blogspot.com, 2010-12-29 [cit. 2014-06-10]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 

Externí odkazyEditovat