70. peruť RAF

70. peruť (anglicky No. 70 Squadron, někdy uváděno v podobě No. LXX Squadron) je první peruť Royal Air Force operačně užívající Airbus A400M Atlas.[1]

No. 70 Squadron RAF
ZeměSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Existence22. 4. 1916 – 2. 1. 1920
1. 2. 1920 – 31. 3. 1946
15. 4. 1946 – 1. 4. 1947
1. 5. 1948 – 8. 9. 2010
od 1. 10. 2014
Vznik22. dubna 1916
Typletecká peruť
Funkceletecký transport
PosádkaRAF Brize Norton
MottoUsquam
(„Kamkoliv“)
VeliteléHugh Dowding (1916)
Arthur Tedder (1917)
Nadřazené jednotkyVlajka Royal Flying Corps Royal Flying Corps (22. 4. 1916 – 31. 3. 1918)
Vlajka Royal Air Force Royal Air Force (od 1. 4. 1918)
Účast
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Letouny
TransportníAirbus Atlas

HistorieEditovat

První světová válkaEditovat

 
Sopwith 1½ Strutter sériové číslo A1924 70. peruti RFC. Zrušen 20. října 1916.

Peruť byla založena 22. dubna 1916 ve Farnborough a byla vybavena letouny Sopwith 1½ Strutter. Působila pak na francouzské frontě a v roce 1917 byla přezbrojena stroji Sopwith Camel.

Za první světové války si peruť nárokovala 298 vzdušných vítězství, a mezi jejími příslušníky bylo 19 es, včetně Franka Grangera Quigleyho, Johna Todda, Franka Hobsona, Oscara Herona, Franka Gorringe, Waltera M. Carlawa, George Roberta Howsama, Clive Franklyna Colletta, Alfreda Michaela Kocha, Kennetha Bowmana Watsona, Noela Webba, Edwarda Gribbena, a Frederika Laurence.[2]

Meziválečné obdobíEditovat

V lednu 1920 byla krátce rozpuštěna a o devět dnů později obnovena v egyptské Heliopolis přečíslováním 58. peruti. Peruť byla vybavena stroji Vickers Vimy a sloužila v bombardovací a transportní úloze. Po přeložení do Hinaidi v Iráku v prosinci 1921 peruť přešla na letouny Vickers Vernon a v roce 1926 na Vickers Victoria. Mimo zajištění letecké přepravy pro potřeby jak leteckých tak pozemních jednotek byly její stroje také užívány jako letecké ambulance a zajišťovaly leteckou dopravu pošty na trase Bagdád-Káhira.[3] V té době byl velitelem peruti Group Captain Eric Murray, který v roce 1929 podnikl první let do Kapska v zájmu Imperial Airways, které v té době hledaly trasy pro civilní přepravu.

V prosinci 1928 v souvislosti s povstáním proti emírovi v Afghánistánu se 70. peruť podílela na první rozsáhlé vzdušné evakuaci, kábulském vzdušném mostu, kdy během dvou měsíců přepravila 586 britských a evropských diplomatů a civilistů, přes hory vysoké až 3 000 m, často za nepříznivých povětrnostních podmínek.[4]

V listopadu 1934 byla peruť přezbrojena typem Vickers Valentia. V letech 1937 až 1939 operovala ze základny RAF Habbaniya a v srpnu 1939 se vrátila do Egypta.

Druhá světová válkaEditovat

Po vypuknutí druhé světové války a vstupu Itálie do ní byla peruť vybavena stroji Vickers Wellington a 18. září zahájila operace v Západní poušti, útoky proti cílům od lodních transportů a letišť po skladiště a zásobovací kolony. V roce 1940 byl odřad jednotky poslán do Tatoi k podpoře spojeneckých sil hájících Řecko a v roce 1941 se peruť zúčastnila operací k obsazení vichistické Sýrie a potlačení povstání Rašída Alího.[5]

70. peruť poté operovala z mnoha různých letišť k podpoře postupu 8. armády na západ do Libye a Tuniska. V listopadu 1943 se přesunula do Džedeidy, okolo 30 km západně od Tunisu, čímž se v jejím dosahu ocitly i průmyslové cíle v severní Itálii.

Mezi prosincem 1943 a říjnem 1945 peruť přesídlila do italské Foggie, kde byly její Wellingtony nahrazeny dálkovými Liberatory.[5] Peruť již dříve působila nad Balkánem, ale Liberator jí poskytl dosah umožňující kladení min do Dunaje, jakož i pokračování v útocích na cíle v jižní Francii, Rakousku a severní Itálii.

Po druhé světové válceEditovat

 
Armstrong Whitworth Argosy C.1 70. peruti pojmenovaný Horatius, 1971.

Peruť byla rozpuštěna v září 1947 a znovu aktivována v květnu 1948 v egyptském Kabrítu přečíslováním 215. peruti. Byla vybavena Dakotami, až do roku 1950, kdy byla přezbrojena letouny Vickers Valetta. V roce 1955 byla peruť přeložena na základnu RAF Nicosia na Kypru a vybavena stroji Handley Page Hastings. Později užívala i dvojmotorové spojovací stroje Percival Pembroke. V roce 1966 se peruť přesunula na základnu RAF Akrotiri. V době působení zde získala Lord Trophy v soutěži s pěti dalšími transportními perutěmi na základně RAF El Adem.

Po krátkém období užívání letounů Armstrong Whitworth Argosy C.1 peruť v roce 1970 zahájila přechod na typ Hercules a v roce 1975 se přesunula na základnu RAF Lyneham, po 55 letech strávených mimo Spojené království. Peruť byla deaktivována v září 2010, po 35 letech provozu typu Hercules z Lynehamu.[6]

Peruť byla obnovena 1. října 2014 a oficiálně byla aktivována 24. července 2015 po předání nové standarty princeznou Annou.[7]

Užívaná letadlaEditovat

(Údaje dle:)[8]

Data Letoun Varianta Poznámka
1916–1917 Sopwith 1½ Strutter jednomotorový bojový dvojplošník
1917–1919 Sopwith Camel jednomotorový stíhací dvojplošník
1919 Sopwith Snipe jednomotorový stíhací dvojplošník
1920 Handley Page O/400 dvojmotorový dvojplošný bombardér
1920–1922 Vickers Vimy dvojmotorový dvojplošný bombardér
1922–1926 Vickers Vernon dvojmotorový dvojplošný transportní letoun
1924–1926
1926–1934
1928–1934
1930–1935
1931–1935
Vickers Victoria Mk.I
Mk.III
Mk.IV
Mk. V
Mk.V
dvojmotorový dvojplošný transportní letoun
1935–1940 Vickers Valentia dvojmotorový dvojplošný transportní letoun
1940–1943
1943–1945
Vickers Wellington Mk.III
Mk.X
dvojmotorový střední bombardér
1945–1946 Consolidated Liberator Mk.VI čtyřmotorový těžký bombardér
1946–1947 Avro Lancaster B.1(FE) čtyřmotorový těžký bombardér
1948–1950 Douglas Dakota dvojmotorový transportní letoun
1950–1956 Vickers Valetta C.1 dvojmotorový transportní letoun
1956–1968 Handley Page Hastings C.1 a C.2 čtyřmotorový transportní letoun
1967–1975 Armstrong Whitworth Argosy C.1 čtyřmotorový transportní letoun
1970–1980 Lockheed Hercules C.1 čtyřmotorový transportní letoun
1980–2010 Lockheed Hercules C.3 čtyřmotorový transportní letoun
od 2014 Airbus Atlas čtyřmotorový transportní letoun

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku No. 70 Squadron RAF na anglické Wikipedii.

  1. RAF Brize Norton: Number LXX Squadron [online]. Royal Air Force. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 70 Squadron [online]. The Aerodrome. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HILTON, Claude. The Flying Years. [s.l.]: John Manilton Limited, 1937. (anglicky) 
  4. 80th anniversary of RAF`s evacuation of Kabul
  5. a b No. 70 Squadron (RAF) during the Second World War [online]. historyofwar.org, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Royal Air Force. LXX Squadron Stand Down. RAF news [online]. 10. září 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. (anglicky) 
  7. Royal Air Force. LXX Squadron Stand-Up. RAF News [online]. 24. července 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-06-2016. (anglicky) 
  8. Jefford (1988), s.46

LiteraturaEditovat

  • JEFFORD, C. G. RAF Squadrons. Shrewsbury, Shropshire: Airlife Publishing, 1988. ISBN 1-85310-053-6. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat