6. ústřední výbor Komunistické strany Číny

6. ústřední výbor Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìliùjiè Zhōngyāng Wěiyuánhuì, znaky zjednodušené 中国共产党第六届中央委员会) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Číny v letech 1928–1945, mezi VI. a VII. sjezdem. Na VI. sjezdu pořádaném v červnu–červenci 1928 jeho delegáti zvolili ústřední výbor o 23 členech a 13 kandidátech. Během svého funkčního období se výbor sešel sedmkrát, poprvé v závěru sjezdu, kdy zvolil užší vedení strany – 6. politbyro, stálý výbor politbyra a generálního tajemníka ÚV.

SloženíEditovat

Členové ústředního výboru zvolení na VI. sjezdu:[1]

  1. Jang Fu-tchao (杨福涛; zemřel v červnu 1928)
  2. Ku Šun-čang (顾顺章, do dubna 1931, zatčen Kuomintangem)
  3. Siang Čung-fa (向忠发, v červnu 1931 zatčen a zabit Kuomintangem)
  4. Pcheng Pchaj (彭湃, v srpnu 1929 zatčen a zabit Kuomintangem)
  5. Sü Si-ken (徐锡根, 1932 zatčen)
  6. Lu Fu-tchan (卢福坦, zatčen v lednu 1933)
  7. Li Ti-šeng (李涤生, vyloučen ze strany v listopadu 1928)
  8. Čang Ťin-po (张金保, žena, do července 1931 a od dubna 1945)
  9. Su Čao-čeng (苏兆征, zemřel v únoru 1929)
  10. Kuan Siang-jing (关向应, Mandžu, uvězněn v srpnu 1931, zakrátko propuštěn)
  11. Luo Teng-sien (罗登贤, zatčen Kuomintangem v březnu 1933, zabit v srpnu 1933)
  12. Mao Ce-tung (毛泽东)
  13. Jang Jin (杨殷, v srpnu 1929 zatčen a zabit Kuomintangem)
  14. Čou En-laj (周恩来)
  15. Li Jüan (李源)(do podzimu 1928)
  16. Cchaj Che-sen (蔡和森, uvězněn a v srpnu 1931 zabit)
  17. Siang Jing (项英, padl v lednu 1941)
  18. Žen Pi-š’ (任弼时)
  19. Jü Mao-chuaj (余茂怀, do září 1932)
  20. Wang Cao-wen (王藻文, do listopadu 1928)
  21. Čchü Čchiou-paj (瞿秋白, v únoru 1935 uvězněn Kuomintangem a v červnu 1935 zabit)
  22. Li Li-san (李立三)
  23. Čang Kuo-tchao (张国焘, vyloučen ze strany v dubnu 1938)

Kandidáti ústředního výboru zvolení na VI. sjezdu:[1]

  1. Sü Lan-č’ (徐兰芝, člen od listopadu 1928)
  2. Wang Feng-fej (王凤飞, člen od listopadu 1928)
  3. Wang Čuo (王灼, člen od listopadu 1928)
  4. Tchang Chung-ťing (唐宏经, člen od listopadu 1928)
  5. Liou Ťien-jü (刘坚予, uvězněn a zabit v květnu 1930)
  6. Sia Wen-fa (夏文法, uvězněn Kuomintangem v únoru 1929, zabit v březnu 1929)
  7. Š’ Wen-pin (史文彬, vyloučen v červenci 1931)
  8. Li C’-fen (李子芬, uvězněn v srpnu 1932, zemřel v prosinci 1935)
  9. Čou Siou-ču (周秀珠, žena, do ledna 1931)
  10. Kan Čuo-tchang (甘卓棠, v únoru 1929 uvězněn a zabit)
  11. Teng Čung-sia (邓中夏, uvězněn Kuomintangem a zabit v květnu 1933)
  12. Luo Čang-lung (罗章龙, vyloučen ze strany v lednu 1931)
  13. Wang Čung-i (王仲一, odvolán v listopadu 1928)

Řada členů a kandidátů ÚV byla zatčena a popravena vládou Kuomintangu nebo různými režimy militaristů, část jich byla odvolána, vyloučena, nebo odešla ze strany. Ústřední výbor byl proto doplňován o nové členy a kandidáty. Tak v listopadu 1928 byli politbyrem

V září 1930 byli na třetím zasedání ÚV

V lednu 1931 byli na čtvrtém zasedání ÚV

V září 1931 byli prozatímním politbyrem

V lednu 1934 byli na pátém zasedání ÚV

V lednu 1935 byl politbyrem

V srpnu 1935 byli politbyrem

V lednu 1936 byli politbyrem

V listopadu 1938 byli na šestém zasedání ÚV

JednáníEditovat

1. zasedání 18. července 1928 v Nikolském u Moskvy
Jednání na závěr VI. sjezdu, ústřední výbor zvolil užší vedení strany – politbyro o sedmi členech (Siang Čung-fa, Su Čao-čeng, Siang Jing, Čou En-laj, Čchü Čchiou-paj, Cchaj Che-sen a Čang Kuo-tchao) a sedmi kandidátech (Kuan Siang-jing, Li Li-san, Luo Teng-sien, Pcheng Pchaj, Jang Jin, Lu Fu-tchan a Sü Si-ken), stálý výbor politbyra o pěti členech (Siang Čung-fa, Čou En-laj, Su Čao-čeng, Siang Jing, Cchaj Che-sen) a třech kandidátech (Li Li-san, Jang Jin, Sü Si-ken), generální tajemník ÚV (Siang Čung-fa), Čchü Čchiou-paj a Čang Kuo-tchao vybráni za reprezentanty KS Číny v Kominterně
2. zasedání 25.–30. června 1929 v Šanghaji
Zasedání přijalo několik rezolucí o mezinárodních i vnitrostranických otázkách. V souladu s linií Kominterny odmítlo levý radikalismus i pravici, přičemž za nebezpečnější prohlásilo pravou „úchylku“, celkově plénum pod vlivem Li Li-sana a jeho skupiny posunulo stranu doleva proti závěrům VI. sjezdu.
3. zasedání 24.–28. září 1930 v Šanghaji[pozn. 1]
Pléna se účastnili Čou En-laj a Čchü Čchiou-paj, kteří se v srpnu 1930 vrátili z Moskvy (kde pobývali od jara 1930, resp. od roku 1928), Li Li-san tím ztratil dominanci ve vedení strany. Rezoluce pléna v zásadě potvrdila soulad „Li Li-sanovy linie“ s pokyny Kominterny, avšak kritizovala Li Li-sana za taktické chyby při jejím naplňování.[3]
4. zasedání 7. ledna 1931 v Šanghaji[pozn. 2]
Odsouzení Li Li-sanovy politiky jako ideologicky chybné. Reorganizace vedení strany po prosincovém odjezdu Li Li-sana do Moskvy na žádost Kominterny, stranu od ledna vedl stálý výbor politbyra ve složení Siang Ču-fa, Čou En-laj a Čang Kuo-tchao, od února i Wang Ming; ovšem generální tajemník Siang Ču-fa nebyl silnou osobností a Čang se vrátil z Moskvy koncem ledna 1931, ale už v dubnu 1931 se přesunul k sovětu E-Jü-Wan na pomezí Chu-peje, Che-nanu a An-chueje.
5. zasedání 15.–18. ledna 1934 v Žuej-ťinu
Předneseny tři hlavní zprávy – o situaci ve straně (Čchin Pang-sien, který tehdy vedl ÚV a politbyro), o sovětské vládě (Čang Wen-tchien) a o situaci komunistů v „bílých oblastech“ (to jest oblastech ovládaných Kuomintangem a militaristy, Čchen Jün); přijato několik rezolucí. Místo stálého výboru ustaven ústřední sekretariát (Čchin Pang-sien, Čou En-laj, Čang Wen-tchien, Čchen Jün, Wang Ming a Čang Kuo-tchao),[6][pozn. 3] celkovým řízením sekretariátu a strany byl i nadále pověřen Čchin Pang-sien.
6. zasedání 29. září – 6. listopadu 1938 v Jen-anu[pozn. 4]
První zasedání po dokončení Velkého pochodu. Hlavní zprávu přednesl Mao Ce-tung.
7. zasedání 21. května, 5. června, 9. listopadu a 7.–9. prosince 1944, 18. února, 31. března a 20. dubna 1945 v Jen-anu
Po dobu zasedání pravomoci politbyra a sekretariátu převzalo předsednictvo zasedání (Mao Ce-tung, Ču Te, Liou Šao-čchi, Žen Pi-š’ a Čou En-laj). Připravovalo VII. sjezd, Čou En-laj a Mao Ce-tung přednesli zprávy o jednáních s Kuomintagem a o aktivitách strany ve městech, na závěr přijata Rezoluce o některých otázkách historie naší strany vyzdvihující Mao Ce-tunga a odsuzující politické linie Čchen Tu-sioua, Li Li-sana, a poprvé i Wang Minga a Čchin Pang-siena.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Zasedání se neučastnil žádný z takzvaných osmadvaceti bolševiků,[2] přítomni byli
    • členové politbyra Siang Čung-fa, Čou En-laj, Siang Jing, Čchü Čchiou-paj a Li Li-san;
    • kandidáti politbyra Sü Si-ken a Luo Teng-sien;
    • členové ÚV Čang Ťin-pao, Jü Mao-chuaj a Ku Šun-čang;
    • kandidáti ÚV Wang Feng-fej, Š’ Wen-pin, Čou Siou-ču a Luo Čang-lung;
    • hosté Žuan Siao-sien, Čang Kchun-ti, Che Čchang, Čchen Jü, Teng Fa, Li Wej-chan, Lin Jü-jing, Čchen Jün, Wang Kche-čchüan, Li Fu-čchun, Wen Jü-čcheng, Jüan Ping-chuej, Lu Ting-i, Chu Ťün-che, Wu Čen-pcheng, Nie Žung-čen, Pchan Wen-jou a Teng Jing-čchao.[2]
  2. Zasedání se účastnili Členství v takzvané „skupině 28 bolševiků“ značeno (28).[4] V západní literatuře se od 50. let traduje, že „28 bolševiků“ ovládalo vedení strany, fakticky však od ledna 1931 pouze jeden (Wang Ming) zasedal v politbyru a dva (Sia Si, Šen Ce-min) byli zvoleni kandidáty ÚV[5] a Čchin Pang-sien členem ÚV.
  3. Wang Ming a Čang Kuo-tchao byli členy sekretariátu pouze formálně, první žil v Moskvě, druhý se nenacházel s ostatními v Ťiang-si, ale v oblasti E-Jü-Wan na pomezí Chu-peje, Che-nanu a An-chueje.[6] V literatuře je sekretariát uváděn i ve složení Čchin Pang-sien, Čou En-laj, Čang Wen-tchien a Siang Jing;[7][8] či Čchin Pang-sien, Čou En-laj, Čang Wen-tchien, Čchen Jün, Wang Ming, Čang Kuo-tchao a Siang Jing.[1][9]
  4. Zasedání se účastnili
    • členové politbyra Mao Ce-tung, Ču Te, Čou En-laj, Wang Ming, Čang Wen-tchien, Siang Jing, Čchin Pang-sien, Kchang Šeng, Wang Ťia-siang, Pcheng Te-chuaj a Čchen Jün;
    • kandidát politbyra Liou Šao-čchi;
    • členové ÚV Kuan Siang-jing, Li Wej-chan;
    • kandidáti ÚV Jang Šang-kchun, Li Fu-čchün a Lin Jü-jing;
    • hosté celkem cca 35 lidí, mimo jiné Che Lung, Teng Siao-pching, Luo Žung-chuan, Pcheng Čen, Pchan Chan-nien, Sü Tche-li, Ceng Šan a Wu Jü-čang.[10]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 7th Central Committee of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s 人民网 (www.people.com.cn). 第六届中央委员会(1928年7月—1945年6月) [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. a b KAMPEN, Thomas. Mao Zedong, Zhou Enlai and the Evolution of the Chinese Communist Leadership. Copenhagen, Denmark: NIAS Press, 2000. ISBN 8787062763. S. 35. (anglicky) 
  3. SAICH, Tony; YANG, Benjamin. The Rise to Power of the Chinese Communist Party: Documents and Analysis. Abington, Oxon: Routledge, 2015. 1500 s. ISBN 1315288206. S. 286. (anglicky) 
  4. Kampen, s. 41.
  5. Kampen, s. 43.
  6. a b Kampen, s. 63–64.
  7. GAO, Hua. How the Red Sun Rose. The Origin and Development of the Yanan Rectification Movement, 1930-1945. Hong Kong: The Chinese University of Hong Kong, 2018. ISBN 978-962-996-822-9. S. 84. (anglicky) 
  8. HU, Angang. China’s Collective Presidency. Heidelberg: Springer, 2014. ISBN 978-3-642-55278-6. S. 137–138. (anglicky) 
  9. PANTSOV, Alexander V. Mao : the real story. New York: Simon & Schuster, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-4516-5447-9. S. 270. (anglicky) 
  10. Kampen, s. 94.

Externí odkazyEditovat

  • 人民网 (www.people.com.cn). 第六届中央委员会(1928年7月—1945年6月) [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (čínsky)