18. ročník udílení Zlatých glóbů

18. ročník udílení Zlatých glóbů se konal 16. března 1961 v hotelu Beverly Hilton v Los Angeles. Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu vyhlásila nominace 8. února. Nejvíce cen posbírala komedie Billyho Wildera Byt, která ze čtyř nominací získala tři Glóby. Historický velkofilm Spartakus získal nejvíce nominací, a to šest. Cenu si odnesl pouze za nejlepší film (drama). Jack Lemmon získal druhý rok za sebou cenu za nejlepšího herce (komedie/muzikál). Rok předtím to bylo za komedii Někdo to rád horké.

18. ročník Zlatých glóbů
Vítězná komedie Byt
Informace
Místo konání	Beverly Hilton Hotel, Los Angeles
Datum	16. březen 1961
Nejlepší film
drama	Spartakus
komedie	Byt
muzikál	Song Without End
Nejlepší herecký výkon
herečka (drama)	Greer Garson – Sunrise At Campobello
herečka (komedie / muzikál)	Shirley MacLaine – Byt
herec (drama)	Burt Lancaster – Elmer Gantry
herec (komedie / muzikál)	Jack Lemmon – Byt
Nejvíc Glóbů
Byt – 3
◄ 17. ročník | 19. ročník ►

Vítězové a nominovaní

Filmové počiny

Nejlepší komediální herec Jack Lemmon

Nejlepší komediální herečka Shirley MacLaine

Nejlepší vedlejší herec Sal Mineo

Nejlepší vedlejší herečka Janet Leigh

Rock Hudson získal třetí rok za sebou cenu Henrietta

Nositelka ceny Henrietta za oblíbenou herečku Gina Lollobrigida, foto: Ivo Bulanda

Laureát ceny Cecila B. DeMilla Fred Astaire

Nejlepší film (drama)

• Spartakus – producent Edward Lewis
• Elmer Gantry – producent Bernard Smith
• Kdo seje vítr – producent Stanley Kramer
• Sons and Lovers – producent Jerry Wald
• Sunrise At Campobello – producent Dore Schary

Nejlepší film (komedie)

• Byt – producent Billy Wilder
• Fakta života – producent Norman Panama
• Tráva je zelenější – producent Stanley Donen
• It Started In Naples – producent Jack Rose
• Náš člověk v Havaně – producent Carol Reed

Nejlepší film (muzikál)

• Song Without End – producent William Goetz
• Bells Are Ringing – producent Arthur Freed
• Kankán – producent Jack Cummings
• Pojď, budeme se milovat – producent Jerry Wald
• Pepe – producent George Sidney

Nejlepší režie

• Jack Cardiff – Sons and Lovers
• Richard Brooks – Elmer Gantry
• Stanley Kubrick – Spartakus
• Billy Wilder – Byt
• Fred Zinnemann – The Sundowners

Nejlepší herečka (drama)

• Greer Garson – Sunrise At Campobello
• Doris Day – Midnight Lace
• Nancy Kwan – The World Of Suzie Wong
• Jean Simmons – Elmer Gantry
• Elizabeth Taylor – Telefon Butterfield 8

Nejlepší herečka (komedie / muzikál)

• Shirley MacLaine – Byt
• Lucille Ball – Fakta života
• Capucine – Song Without End
• Judy Holliday – Bells Are Ringing
• Sophia Loren – It Started In Naples

Nejlepší herec (drama)

• Burt Lancaster – Elmer Gantry
• Trevor Howard – Sons and Lovers
• Laurence Olivier – Spartakus
• Dean Stockwell – Sons and Lovers
• Spencer Tracy – Kdo seje vítr

Nejlepší herec (komedie / muzikál)

• Jack Lemmon – Byt
• Dirk Bogarde – Song Without End
• Cantinflas – Pepe
• Cary Grant – Tráva je zelenější
• Bob Hope – Fakta života

Nejlepší herečka ve vedlejší roli

• Janet Leigh – Psycho
• Ina Balin – Z terasy
• Shirley Jones – Elmer Gantry
• Shirley Knight – The Dark At the Top Of the Stairs
• Mary Ure – Sons and Lovers

Nejlepší herec ve vedlejší roli

• Sal Mineo – Exodus
• Lee Kinsolving – The Dark At the Top Of the Stairs
• Ray Stricklyn – The Plunderers
• Woody Strode – Spartakus
• Peter Ustinov – Spartakus

Nejlepší hudba

• Dimitri Tiomkin – Alamo
• Ernest Gold – Exodus
• John E. Green – Pepe
• Alex North – Spartakus
• George Duning – The World Of Suzie Wong

Objev roku – herečka

• Ina Balin – Z terasy
• Nancy Kwan – The World Of Suzie Wong
• Hayley Mills – Pollyanna
• Jill Hayworth – Exodus
• Shirley Knight – The Dark At the Top Of the Stairs
• Julie Newmar – The Marriage-Go-Round

Objev roku – herec

• Michael Callan – Because They're Young
• Mark Damon – The Fall Of the House Of Usher
• Brett Halsey – Desire In the Dust
• Peter Falk – Murder, Inc.
• David Janssen – Hell To Eternity
• Robert Vaughn – Sedm statečných

Mezinárodní cena Samuela Goldwyna (za nejlepší zahraniční film)

• Pote tin Kyriaki – režie Jules Dassin, Řecko (první místo – cena Samuela Goldwyna)
• Soudní procesy s Oscarem Wildem – režie Ken Hughes, Velká Británie (druhé místo – cena Zlatý glóbus)
• La vérité – režie Henri-Georges Clouzot, Francie (druhé místo – cena Zlatý glóbus)
• Pramen panny – režie Ingmar Bergman, Švédsko (druhé místo – cena Zlatý glóbus)
• Hněvivé ticho – režie Guy Green, Velká Británie (nominace)
• Balada o vojákovi – režie Grigorij Čuchraj, Sovětský svaz (nominace)
• La casa del ángel – režie Leopoldo Torre Nilsson, Argentina (nominace)
• Hirošima, má láska – režie Alain Resnais, Francie (nominace)
• Kápo – režie Gillo Pontecorvo, Itálie (nominace)
• Macario – režie Roberto Gavaldón, Mexiko (nominace)
• Melodie slávy – režie Ronald Neame, Velká Británie (nominace)
• Hlas krve – režie Satyajit Ray, Indie (nominace)

Nejlepší film podporující porozumění mezi národy

• Hand In Hand – režie Philip Leacock
• Conspiracy Of Hearts – režie Ralph Thomas

Televizní počiny

• animátoři Joseph Barbera & William Hanna
• seriál Perry Mason
• seriál Bell Telephone Hour
• seriál Hong Kong
• herec Walter Cronkite

Zvláštní ocenění

Zvláštní cena

• Stanley Kramer – Kdo seje vítr za souvislou uměleckou celistvost
• Fred Zinnemann – The Sundowners za zásluhy v autenticitě a charakterizaci
• Cantinflas – za excelentní výkon v komedii

Henrietta Award (Oblíbenci světového filmu)

• herečka Gina Lollobrigida
• herec Tony Curtis
• herec Rock Hudson

Cena Cecila B. DeMilla

• Fred Astaire

Poznámky

Vítěz je vyznačený tučně a je-li jenom jeden, tak na prvním místě. Pokud má film / seriál / TV pořad distribuční název, je uveden pod ním. Mezinárodní cena Samuela Goldwyna se udělovala od roku 1959 do roku 1965. Znamenala nejvyšší ocenění za nejlepší zahraniční snímky. Nejlepší z nich získal Samuela Goldwyna, ostatní snímky skončily na druhém místě a odnesly si Zlatý glóbus.

Externí odkazy

• (anglicky) The 18th Annual Golden Globe Awards

Portály: Film