První železniční koridor
I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví. Koridor prochází po následujících tratích Správy železnic:
- (Schöna DB –) Dolní Žleb – Děčín (v jízdním řádu pro cestující trať 098)
- Děčín – Ústí nad Labem – Kralupy nad Vltavou – Praha–Holešovice (tratě 090 a 091)
- Praha-Holešovice – Kolín – Pardubice – Česká Třebová (tratě 010 a 011)
- Česká Třebová – Svitavy – Brno (trať 260)
- Brno – Břeclav – Lanžhot (– Kúty ŽSR) (část tratě 250)
I. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Berlína a Drážďan s Bratislavou, popř. Vídní. V tomto smyslu jde o část 4. panevropského koridoru. Celková délka koridorové tratě je 458 km.[zdroj?]
Historie editovat
Provoz na první části dnešního železničního koridoru, trati Břeclav – Brno, byl zahájen již v roce 1839 a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky. Praha byla dostavbou úseku z České Třebové přes Pardubice připojena v roce 1845. Po roce 1918 byly tratě zdvoukolejňovány a po roce 1951 i elektrizovány. Většina trasy 1. železničního koridoru byla elektrizována v roce 1966. Hlavní provoz byl ovšem veden po tratích Brno – Havlíčkův Brod a Havlíčkův Brod – Kolín. Elektrizace tratě Brno – Česká Třebová proběhla totiž až v rámci samotné výstavby koridoru – v roce 1999.
V druhé polovině 80. let 20. století činila jízdní doba rychlíkem Brno – Praha po variantě přes Havlíčkův Brod kolem 3 h 20 minut, přes Českou Třebovou pak dokonce 4 h 20 minut. O zanedbanosti tratí po dobu komunistického režimu svědčí i fakt, že expres Slovenská strela již v roce 1938 zvládl tutéž trasu za 2 h 55 min.
Železniční koridory předpokládají kapacitní a rychlé spojení, ideálně až rychlostí 160 km/h. Jelikož Česká republika je členitým státem střední Evropy, naplňuje se tato představa poněkud hůře. Již od začátku bylo jasné, že některé úseky budou muset zůstat v nižší rychlosti. Nakonec však některé dokončené úseky jsou postavené ještě na nižší rychlosti, než bylo očekáváno.
1. železniční koridor se začal stavět v roce 1993 modernizací úseku Úvaly – Kolín. Původní plány předpokládaly dokončení koridoru v roce 2000. Již během roku 1995 se tento plán ukázal jako utopie a do roku 2000 tak měl být hotov jen úsek Praha – Česká Třebová a celý koridor až v roce 2003. Ani tento úsek se nepodařilo do konce století dokončit, navíc z plánů modernizace zcela vypadl úsek Choceň – Ústí nad Orlicí.
12. října 2004 byl 1. železniční koridor stavebně po 11 letech dokončen.[zdroj?] Přesto se však nejednalo o poslední stavby na trase koridoru. V roce 2005 tak byla dokončena stavba železniční stanice Choceň a Děčín, začátkem roku 2008 byla dokončena stavba Ústí nad Labem, v polovině roku 2010 pak rekonstrukce Břeclavi (pouze 1. stavba) a průjezd železničním uzlem Kolín. Velké diskuse jsou vedeny kolem hlavního nádraží v Brně (zde je zvažována možnost přesunutí stavby asi 700 m směrem od centra, což by na jednu stranu urychlilo průjezd Brnem, na druhou stranu by to výrazně zkomplikovalo přestupy cestujících na městskou dopravu). Vzhledem k předpokládanému financování z národních zdrojů byla tato stavba odložena na dobu po roce 2020.
V roce 2009 bylo dostavěno pražské Nové spojení. Tato stavba není ovšem považována za koridorovou stavbu (byť se tras koridorů dotýká).
Současnost editovat
Na sklonku roku 2012 byly podepsány smlouvy na stavby Optimalizace Praha Bubeneč – Praha Holešovice, Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba a Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí. V říjnu 2013 byla podepsána smlouva na stavbu Modernizace Praha Běchovice – Úvaly. Příprava probíhá u staveb nelahozeveské tunely, Modernizace uzlu Pardubice a Modernizace uzlu Česká Třebová.
Jízdní čas v jízdním řádu 2014/15 v úseku Praha – Brno byl u běžné soupravy 2 h 37 min, v jízdním řádu 2015/16 se pak snížil na 2 h 30 min, naklápěcí jednotky Pendolino zde nejsou provozovány (v roce 2010/11 jezdily za 2 h 23 min). Cílový čas po dokončení všech dílčích staveb je u naklápěcích jednotek 2 h 5 min, je otázka, zda je reálné jej dosáhnout (původní plány počítaly u některých úseků s vyššími traťovými rychlostmi).
V roce 2020 už začínají zastarávat některé z prvních otevřených úseků koridoru a vyžadují rekonstrukci. Prvním rekonstruovaným je úsek Velim–Poříčany.[1] Zvažuje se též zvýšení zvýšení maximální rychlosti na 200 km/h na některých úsecích.[2]
V roce 2022 byla dokončena oprava trati mezi Brnem a Blanskem a v červenci 2023 byl zprovozněn modernizovaný úsek mezi Ústím n. O. a Brandýsem n. O. V návrhu JŘ na rok 2024 se počítá s jízdní dobou Praha - Břeclav 3:08 h u vlaků ČD a 3:03 h u vlaků RegioJet. V opačném směru ČD 3:04 h a RegioJet 2:59 h.
Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h editovat
Pro běžné soupravy editovat
- Lovosice – Mlčechvosty mimo průjezdu přes stanice Roudnice nad Labem (150 km/h), Hněvice, Horní Počaply a Dolní Beřkovice 37 km
- Poříčany – Choceň mimo průjezdu přes stanici Kolín, úsek Přelouč – Valy u Přelouče a stanici Pardubice 88 km
- Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová 5 km
- Modřice – Břeclav přednádraží 52 km
Pro vlaky s naklápěcími soupravami editovat
- Děčín – Dobkovice 5 km
- Lovosice – Nelahozeves mimo průjezd přes stanice Roudnice nad Labem a Hněvice 54 km
- Poříčany – Přelouč 51 km
- Valy u Přelouče – Choceň mimo průjezd Pardubicemi 42 km
- Ústí nad Orlicí – Dlouhá Třebová 7 km
- Modřice – Břeclav 53 km
Úseky s velmi sníženými rychlostmi editovat
- průjezd děčínskými tunely 70 km/h (úsek asi 1 km)
- Kralupy nad Vltavou – Praha-Podbaba řada úseků 80 km/h (úsek asi 2 km)
- průjezd Prahou (Praha-Holešovice – Praha-Libeň) 60–80 km/h (úsek asi 4 km)
- Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí 80 km/h (úsek asi 11 km)
- průjezd nádražím Česká Třebová 60 km/h (úsek asi 1,2 km)
- Blansko – Brno většina trati 70 až 80 km/h (úsek asi 17 km)
- průjezd přes Brno hlavní nádraží 30 až 40 km/h (úsek asi 2 km)
Snížené traťové rychlosti jsou sice v řadě případů jen na velmi krátkých úsecích, ale i to vede ke značnému zpomalení a navyšování spotřeby energie. Např. do přestavby železniční stanice Kolín byl úsek s traťovou rychlostí 50 km/h dlouhý jen 190 m, což ovšem znamenalo, že vlaky ze 160 km/h brzdily na 50 km/h a v dalším úseku se opět rozjížděly na 125 km/h, resp. naopak. Celkové zdržení projíždějícího rychlíku bylo rovno až 4 minutám.
Zvýšení rychlosti na 200 km/h editovat
V některých úsecích je plánováno zvýšení rychlosti na 200 km/h. Nejprve by mělo jít o úseky Rakvice - Břeclav (plánovaný začátek realizace 2026),[3] Choceň – Uhersko (plánovaný začátek realizace 2029)[4] a Pardubice – Uhersko (plánovaný začátek realizace 2031)[5]
Přehled úseků editovat
| úsek | délka | zahájení výstavby |
uvedení do provozu |
|---|---|---|---|
| st.hr. SRN – Děčín (mimo) | 9,8 km | 1996 | 1998 |
| uzel Děčín | 3,8 km | 2001 | 2004 |
| Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo) | 17,0 km | 2001 | 2002 |
| uzel Ústí nad Labem | 6,0 km | 2005 | 2008 |
| Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo) | 18,9 km | 1998 | 2001 |
| Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně) | 15,5 km | 2000 | 2002 |
| Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo) | 12,2 km | 1996 | 1997 |
| Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo) | 17,2 km | 1999 | 2001 |
| Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek | 10,3 km | 2000 | 2002 |
| nelahozeveské tunely | 2,5 km | plánováno
2026[6] |
plánováno
2029 |
| uzel Kralupy nad Vltavou | cca 1,5 km | 2028[7] | ? |
| Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo) | 19,6 km | 2001 | 2003 |
| Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně) | 4,6 km | 2013 | 2015 |
| Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl.n. (mimo) | cca 3 km | plánováno
2025[8] |
plánováno 2027 |
| Praha hl.n. (včetně) – Praha-Libeň (mimo) | 5 km | 2004 | 2008 |
| Praha-Libeň (částečně) – Praha-Běchovice (včetně) | 9,7 km | 2006 | 2011 |
| Praha-Běchovice (mimo) – Úvaly (včetně) | 9 km | 2013 | 2015 |
| Úvaly (mimo) – Poříčany (mimo) | 15,1 km | 1993 | 1996 |
| žst. Poříčany | 2,5 km | 1994 | 1997 |
| Poříčany (mimo) – Kolín zastávka | 19,7 km | 1997 | 1999 |
| Kolín zastávka – Kolín dílny (uzel Kolín) | 5,5 km | 2006 | 2010 |
| Kolín dílny – Záboří nad Labem (mimo) | 5,7 km | 2000 | 2002 |
| Záboří nad Labem (včetně) – Přelouč (mimo) | 18,6 km | 2002 | 2004 |
| žst. Přelouč | 2,6 km | 1997 | 1998 |
| Přelouč (mimo) – Pardubice (mimo) | 10,3 km | 1999 | 2000 |
| uzel Pardubice | 2,4 km | 2020[9] | plánováno 2024 |
| Pardubice (mimo) – Uhersko (mimo) | 16,9 km | 1999 | 2001 |
| Uhersko (včetně) – Choceň (mimo) | 15,7 km | 1993 | 1996 |
| uzel Choceň | 2,5 km | 2003 | 2005 |
| Choceň (mimo) – Brandýs nad Orlicí (mimo) | 2,6 km | 2002 | 2002 |
| Brandýs nad Orlicí (včetně) – Ústí nad Orlicí (mimo) /rekonstrukce/ | 9,7 km | 2021 | 2023 |
| Choceň (mimo) – Ústí nad Orlicí (mimo) /nová trať/ | 9,7 km | plánováno 2030[10] | plánováno 2034 |
| uzel Ústí nad Orlicí | 1,5 km | 2013 | 2015 |
| Ústí nad Orlicí (mimo) – Česká Třebová (mimo) | 6,3 km | 2002 | 2004 |
| uzel Česká Třebová | 5,4 km | plánováno 2024[11] | plánováno 2031 |
| Česká Třebová (mimo) – Skalice nad Svitavou (mimo) | 47,5 km | 1996 | 1998 |
| Skalice nad Svitavou (včetně) – Brno Maloměřice (mimo) | 33,4 km | 1996 | 1998 |
| uzel Brno | 15,8 km | plánováno 2024 | plánováno 2035 |
| Modřice (včetně) – Vranovice (mimo) | 18,9 km | 1998 | 2000 |
| žst. Vranovice | 1,9 km | 2000 | 2001 |
| Vranovice (mimo) – Břeclav (mimo) | 32,6 km | 1997 | 1999 |
| uzel Břeclav | 4 km | 2007 | 2014[12] |
| Břeclav (mimo) – Břeclav st.hr. | 3 km | 1997 | 1998 |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2020-03-31 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2018-09-26 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Informace o stavbě S-21 [online]. Správa železnic [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. www.stavby.szdc.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Informace o stavbě E-02 [online]. Správa železnic [cit. 2021-12-17]. Dostupné online.
- ↑ http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/breclavske-nadrazi-v-novem-rychlejsi-a-bezpecnejsi-20141126.html
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Podrobná stránka s rychlostmi na I. koridoru (zastaralé, z roku 2004)
- Koridory.cz 1. železniční koridor
