Otevřít hlavní menu

1. pobaltský front (rusky 1-й Прибалтийский фронт) byl název vojenské formace Rudé armády za druhé světové války.

Obsah

HistorieEditovat

1. pobaltský front vznikl přejmenováním Kalininského frontu 20. října 1943 na základě rozkazu Stavky ze 16. října

V listopadu 1943 front útočil na vitebsko–polockém směru, přičemž postoupil o 50 km, nevýrazné výsledky bojů stály místo velitele frontu Jerjomenka. V únoru a březnu 1944 front v místních útocích vylepšil své postavení. V červnu se zúčastnil mohutné Běloruské operace, osvobodil Polock v červenci i Daugavpils. Poté vojska frontu postupovala na Rigu, přechodně dosáhla Rižského zálivu, ale německá vojska je odrazila 30 km zpět. V září 1944 se front účastnil Rižské operace, po přeskupení sil na levé křídlo překvapivě zaútočil na Memel a s 2. pobaltským frontem zablokoval německou skupinu armád Sever na Kuronském poloostrově. Začátkem roku 1945 front společně s 3. běloruským frontem provedl Východopruskou operaci, 28. ledna dobyl Memel a pokračoval v útoku ve směru na Königsberg.

17. února front předal vojska blokující německou skupinu armád Kuronsko 2. pobaltskému frontu. 24. února 1945 byl podle příkazu Stavky z 21. února 1. pobaltský front reorganizován v Zemlandskou skupinu vojsk 3. běloruského frontu.

Podřízené jednotkyEditovat

  • 39. armáda (20. října 1943 – 20. ledna 1944 a 3. – 15. července 1944 a 6. – 24. února 1945)
  • 43. armáda (20. října 1943 – 20. ledna 1944 a 13. – 24. února 1945)

3. letecká armáda (20. října 1943 – 24. února 1945)

  • 6. gardová armáda (jaro 1944 – 8. února 1945)
  • 51. armáda (1. července 1944 – 2. února 1945)
  • 2. gardová armáda (8. července – 20. prosince 1944)
  • 5. gardová tanková armáda (17. srpna – 20. října 1944)
  • 61. armáda (17. října – 20. prosince 1944)
  • 11. gardová armáda (18. listopadu 1943 – 22. dubna 1944 a 13. – 24. února 1945)

VeleníEditovat

Velitel

Člen vojenské rady

Náčelník štábu

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BAGRAMJAN, Ivan Christoforovič. Na cestě k vítězství. Překlad Ludvík Myška. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1982. 560 s., 32 str. (Paměti; sv. 66). 
    • rusky: Так шли мы к победе. Moskva: Vojenizdat, 1977. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

  • 60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005 [cit. 2008-12-12]. Kapitola Фронты. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-21. (rusky) 
  • "Память" [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10 [cit. 2008-12-12]. Kapitola 1-й Прибалтийский фронт. Dostupné online. (rusky) 
Předchůdce ' Nástupce
kalininský front 1. pobaltský front
20. října 1943 – 24. února 1945
Zemlandská skupina vojsk
(3. běloruského frontu)