Otevřít hlavní menu


(18F)-Fludeoxyglukóza (systematický název 2-deoxy-2-[18F]fluoroglukóza je radiofarmakum používané v pozitronové emisní tomografii (PET). Je to látka podobná D-glukóze, která má na druhém uhlíku hydroxyl nahrazený atomem vodíku a původní vodík atomem fluoru-18.

(18F)-fludeoxyglukóza
Strukturní vzorec

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název 2-deoxy-2-[18F]fluoroglukóza
Ostatní názvy fludeoxyglukóza F 18, fluorodeoxyglukóza
[18F]FDG, 18F-FDG, FDG
Anglický název 2-deoxy-2-[18F]fluoroglucose
Německý název Fluordesoxyglucose
Sumární vzorec C6H1118FO5
Identifikace
Registrační číslo CAS
SMILES OCC1OC(O)[C@H]([18F])[C@@H](O)[C@@H]1O
InChI 1S/C6H11FO5/c7-3-5(10)4(9)2(1-8)12-6(3)11/h2-6,8-11H,1H2/t2-,3-,4-,5-,6+/m1/s1/i7-1
Vlastnosti
Molární hmotnost 181,1495 g/mol
Teplota tání 170-176 °C (443-449 K)
Rozpustnost ve vodě dobře rozpustná
Bezpečnost
NFPA 704
NFPA 704.svg
 
 
 
radioaktivní
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příjem 18F-FDG tkáněmi je indikátorem tkáňového příjmu glukózy, což souvisí s některými typy tkáňového metabolismu. Poté, co je 18F-FDG vpravena do pacientova těla, lze PET scannerem vytvořit dvoj- nebo trojrozměrný obraz distribuce 18F-FDG uvnitř těla.

Od objevu v roce 1976 má 18F-FDG velký vliv na výzkum v neurovědě.[1] 18F-FDG je nyní nejběžněji používaná látka v PET.

Získaný obraz může být zkoumán lékařem nukleární medicíny nebo radiologem za účelem diagnózy různých zdravotních stavů.

Obsah

HistorieEditovat

Roku 1968 byla na Ústavu organické chemie Univerzita Karlovy poprvé popsána syntéza FDG (Josef Pacák a kol.).[2] V 70. letech Tatsuo Ido a Al Wolf poprvé popsali syntézu FDG značkované fluorem-18.[3] Látku poprvé podal pacientům, dvěma dobrovolníkům, Abass AlaviPensylvánské univerzity. Obrazy mozku získané pomocí jiných metod než PET zobrazovaly pouze koncentraci 18F-FDG v tomto orgánu.

Během let 1990 a 1991 nedostatek 18O, původního značkovače pro FDG vyvolal nutnost hledat jiný. Dodávka 18O z Izraele skončila kvůli válce v Perském zálivu a vláda USA ukončila výrobu izotopů uhlíku, dusíku a kyslíku v Národní laboratoři Los Alamos, čímž se Isotec stal hlavním dodavatelem.[4]

VýrobaEditovat

18F-FDG byla poprvé vyrobena elektrofilní fluorací glukózy pomocí 18F2. Následně byla popsána „nukleofilní syntéza“ se stejným radionuklidem.

18F musí být nejprve vyroben v cyklotronu jako fluoridový aniont. Vlastní syntéza 2-deoxy-2-[18F]fluoroglukózy začíná syntézou neznačkované 2-deoxyglukózy, jelikož cyklotronové bombardování ničí organické molekuly používané jako ligandy a tedy i glukózu.

Cyklotronová výroba 18F může být provedena bombardováním 20Ne deuterony, ovšem obvykle se používá protonové bombardování vody obohacené o 18O, přičemž dojde k (n-p) reakci atomu 18O a vznikají ionty 18F-. Jelikož je poločas přeměny fluoru-18 krátký (asi 110 minut), je poté potřeba postupovat rychle.

Bezvodé fluoridy, se kterými se manipuluje snáze než s plynným fluorem, je možné vyrobit v cyklotronu.[5] 18F- je z vody odstraněn pomocí iontové výměny, roztoku (2.2.2)-kryptanduacetonitrilu a uhličitanu draselného.

Fluoridový aniont je nukleofilní, ovšem v bezvodém stavu vyžaduje zabránění „soutěžících“ reakcí vyvolaných hydroxidem, což je také dobrý nukleofil. Použití kryptandu k sekvestraci draselných kationtů zabraňuje reakcím mezi volným draslíkem a fluoridovými ionty, což způsobuje, že je fluoridový aniont reaktivnější.

Takto získaný produkt reaguje s triflátem manózy (1); fluoridový aniont vytlačí triflátovou skupinu v SN2 reakci za vzniku chráněné fluorované deoxyglukózy (3). Acetylové chránící skupiny se odstraní zásaditou hydrolýzou a následně po odstranění kryptandu iontovou výměnou vznikne výsledný produkt(4)[6][7]

 

Mechanismus účinku a metabolismusEditovat

18F-FDG, jako analog glukózy, přechází do buněk s vysokou spotřebou glukózy, jako jsou například buňky v mozku, hnědém tuku a ledvinách, kde fosforylace zabraňuje, aby byla glukóza uvolněna zpět mimo buňku, když už byla absorbována. 2-hydroxyskupina (-OH na druhém uhlíku) je potřebná ke glykolýze, ovšem 18F-FDG tento hydroxyl nemá, takže podobně jako „příbuzná“ molekula 2-deoxy-D-glukóza nemůže být dále metabolizována. 18F-FDG-6-fosfát, který se utvoří, když se 18F-FDG dostane do buňky, ji nemůže opustit, dokud nedojde k radioaktivní přeměně. Díky tomu je distribuce 18F-FDG dobrým obrazem vstřebávání glukózy a fosforylace v buňkách.

Poté, co dojde k radioaktivní přeměně 18F-FDG, se fluor na druhém uhlíku přemění na 18O-, který přijme proton z oxoniového kationtu a vznikne hydroxylová skupina, molekula se tak změní na glukóza-6-fosfát označkovaný neškodným, neradioaktivním „těžkým kyslíkem“ na druhém uhlíku. Přítomnost 2-hydroxylu tak umožní tuto molekulu metabolizovat jako obyčejnou glukózu za vzniku neradioaktivních konečných produktů.

Přestože by teoreticky měla být 18F-FDG metabolizována v souladu s poločasem přeměny fluoru-18 (110 minut), klinické studie ukázaly, že kolem 75 % aktivity fluoru-18 zůstane ve tkáních a přeměňuje se s poločasem 110 minut, ovšem zbylých asi 20 % se odbourává v ledvinách, asi dvě hodiny po podání dávky 18F-FDG, s poločasem kolem 16 minut. Takto krátký biologický poločas ukazuje, že těchto 20 % aktivity 18F je odbouráváno farmakokineticky mnohem rychleji, než se radioizotop může přeměňovat, což také znamená, že část tohoto 18F již není připojena na glukózu, jelikož při nízké koncentraci v krvi zůstává glukóza v ledvinách a nepřechází do moči. Díky vylučování 18F se tak moč pacientů vyšetřovaných PET stává na několik hodin po příjmu izotopu radioaktivní.[8]

Veškerá radioaktivita 18F-FDG, z čehož je 20 % vyloučeno močí a 80 % zůstává v těle pacienta, mizí s poločasem 110 minut (tedy méně než 2 hodiny), takže po 24 hodinách (13 poločasů přeměny) bude mít 2-13 = 1/8192 původní hodnoty. V praxi se pacientům, kterým byla podána 18F-FDG, nedoporučuje se po nejméně 12 hodin (6,5 poločasů přeměny, tomu odpovídá 90násobný pokles radioaktivity) pohybovat v blízkosti osob se zvýšenou citlivostí na radioaktivitu, jako jsou děti a těhotné ženy.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fludeoxyglucose (18F) na anglické Wikipedii.

  1. Determination of regional cerebral function with FDG-PET imaging in neuropsychiatric disorders. Semin Nucl Med. 2002, roč. 32, čís. 1, s. 13–14. DOI:10.1053/snuc.2002.29276. PMID 11839066. (anglicky) 
  2. Synthesis of 2-Deoxy-2-fluoro-D-glucose. Journal of the Chemical Society D: CHEMICAL COMMUNICATION. 1969, s. 77-77. DOI:10.1039/C29690000077. (anglicky) 
  3. Labeled 2-deoxy-D-glucose analogs: 18F-labeled 2-deoxy-2-fluoro-D-glucose, 2-deoxy-2-fluoro-D-mannose and 14C-2-deoxy-2-fluoro-D-glucose. J Labeled Compounds Radiopharm. 1978, roč. 24, s. 174–183. (anglicky) 
  4. Shortage of FDG raw material threatens expanded use of PET [online]. DiagnosticImaging, 21 October 1992. Dostupné online. 
  5. Janet Miller. Radiopharmaceutical development at the Massachusetts General hospital. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11-02-2015. 
  6. Initial and subsequent approach for the synthesis of 18FDG. Semin Nucl Med. 2002, roč. 32, čís. 1, s. 6–12. DOI:10.1053/snuc.2002.29270. PMID 11839070. (anglicky) 
  7. YU, S. Review of 18F-FDG synthesis and quality control. Biomedical Imaging and Intervention Journal. 2006, roč. 2. DOI:10.2349/biij.2.4.e57. (anglicky) 
  8. Fludeoxyglucose drug information [online]. [cit. 2009-06-30]. Dostupné online.