Žvýkací svaly (musculi masticatorii) jsou svaly, které zavírají čelisti, křídlové svaly navíc pohybují dolní čelistí dopředu a do stran. V opačném směru, tedy k otevírání čelistí, pracují dvojbříškatý sval (musculus digastricus) a některé svaly jazylky (jazylkočelistní sval, musculus mylohyoideus a bradojazylkový sval, musculus geniohyoideus)

velký sval žvýkací a spánkový sval člověka

Žvýkací svaly mají původ ve svalovině žaberních štěrbin a vznikají z prvního žaberního oblouku. V důsledku tohoto jsou inervovány V. hlavovým nervem, přesněji mandibulární větví trojklaného nervu, čímž se liší od mimických svalů, které jsou inervovány nervem lícním.

Žvýkací svaly savců editovat

Všechny žvýkací svaly jsou párové.

Žvýkací svaly ptáků editovat

Existuje velká různorodost, ale obecně jsou u ptáků vyvinuty následující žvýkací svaly:[1]

  • musculus adductor mandibulae internus
  • musculus pseudotemporalis profundus
  • musculus adductor mandibulae posterior
  • musculus constrictor ventralis
  • musculus adductor mandibulae externus – rostralis et temporalis

Žvýkací svaly plazů editovat

Krokodýli jsou archosauři, příbuzní ptákům, a jejich žvýkací svaly jsou do značné míry ptačím podobné a s nimi homologní:[1]

  • musculus adductor mandibulae internus
  • rudimentární musculus pseudotemporalis profundus
  • musculus adductor mandibulae posterior
  • musculus constrictor ventralis
  • musculus adductor mandibulae externus – superficialis, medialis, profundus

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b HOLLIDAY, Casey M.; WITMER, Lawrence M. Archosaur Adductor Chamber Evolution: Integration of Musculoskeletal and Topological Criteria in Jaw Muscle Homology. S. 457–484. Journal of Morphology [online]. 6.6.2007 [cit. 26.12.2011]. Roč. 268, čís. 6, s. 457–484. PDF online. ISSN 0368-2525. 

Literatura editovat

  • GAISLER, Jiří; ZIMA, Jiří. Zoologie obratlovců. druhé, přepracované. vyd. Praha: Academia, 2007. 692 s. ISBN 978-80-200-1484-9. 

Externí odkazy editovat