Žvýkačka
Žvýkačka nebo také žvýkací guma je speciální druh gumy určený pro žvýkání, který se někdy řadí mezi sladkosti. Žvýkačka se oproti jiným sladkostem nekonzumuje, ale pouze se v ústní dutině žvýká mechanickými pohyby dolní čelisti, což má za následek uvolňování látek vytvářejících chuť a vůni. Žvýkačky umožňují také tvorbu bublin. Žvýkačka obecně není vynález dnešní doby. Už starověcí Řekové žvýkali pryskyřici. Jednak pro svěžejší dech a také při problémech se zažíváním.
Za zakladatele moderních průmyslově vyráběných žvýkaček je považován Thomas Adams, zakladatel firmy Amercan Chicle Company. K výrobě žvýkaček použil čikle, přírodní gumu získávanou ze zapoty obecné. V roce 1871 si ve Spojených státech amerických patentoval stroj na výrobu žvýkaček. Do Evropy a světa se žvýkačky rozšířily během první světové války, kdy byly součástí potravinových balíčků pro americké vojáky.
V současnosti jsou žvýkačky populární zejména mezi mládeží a vyrábějí se v celé řadě chutí od mentolové, pepermintové, s příchutí ovoce a mnoho dalších. Mezi speciální žvýkačky patří nikotinové žvýkačky, uvolňující nikotin do organismu, což by mělo pomáhat odvykání kouření.
SloženíEditovat
Kromě vlastní „gumové“ hmoty jsou součástí žvýkaček barviva, aromatizující látky, cukry nebo umělá sladidla, syntetické příchutě a konzervanty, antioxidanty (např. BHA, BHT) a celá řada dalších chemických látek.[1]
Kaučukovité vlastnosti (pružnost, tažnost) žvýkačkám propůjčuje polyisobutylen, případně se k výrobě používají i jiné kaučuky.[2]
Přírodní typy žvýkačekEditovat
Na světě existují různé typy žvýkaček, které jsou většinou přírodního původu. Tedy vyráběné z přírodních gum. Jsou to např.[3]:
- sorva gum – vařená klovatina druhů rodu Couma (např. Couma macrocarpa, C. rigida, C. utilis) pěstovaných v Jižní Americe
- jelutong či djelutong – vařená klovatina s přídavkem kyseliny z dyery Dyera costulata pocházející z jihovýchodní Asie
- coquirana – z klovatiny druhu Ecclinusa balata z povodí Amazonky, která koaguluje na vzduchu
- massaranduba – z klovatiny druhu Manilkara elata, přirozeně rostoucího na východě Brazílie
ReferenceEditovat
- ↑ ŠUTA, Miroslav; ŠŤOVÍČEK, Vladimír. Co se dává do žvýkaček? Dejte pozor na dvě látky. Český rozhlas Plzeň [online]. 2017-09-12 [cit. 2017-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Jak dlouho leží spolknutá žvýkačka ve střevech?. Lady.cz [online]. 2017-01-13 [cit. 2017-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-17. ISSN 1805-2657.
- ↑ VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0939-6. S. 362–365.
Externí odkazyEditovat
Slovníkové heslo žvýkačka ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu žvýkačka na Wikimedia Commons - Guma, která se stala symbolem
