Žltá stena

Žltá stena (česky Žlutá stěna) je navzdory názvu horský vrchol ve Vysokých Tatrách, z něhož spadá do Malé Studené doliny výrazná stěna nažloutlé barvy. Zbarvení pochází od zbytků mechů. K její horolezecké popularitě kromě kolmé skály s výběrem mnoha těžkých cest přispívá i blízkost Téryho chaty.

Žltá stena
Vpravo žlab vedoucí do štěrbiny za Žlutou stěnou
Vrchol	2169 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°11′15″ s. š., 20°11′49″ v. d.
Žltá stena
Prvovýstup	M. Benkó, J. Déry, J. Hundsdorfer st. 1901
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topografie

Jedná se o nízký vrchol v závěru žebra, vybíhajícího z Prostredného hrotu. Stěna je rozdělena na dvě části - severovýchodní a severozápadní. Leze se jen po té první, která má výšku 180 m. Od masivu Prostredného hrotu ji odděluje štěrbina za Žlutou stěnou.

Několik zajímavých výstupů

• 1901 První výstup normální cestou, M. Benkó, J. Déry a J. Hundsdorfer st.
• 1943 Prvovýstup S. Cagašík a Š. Česle, VI.
• 1968 Prvovýstup pilířem M. Orolin a M. Kriššák, V + A2.

K nejtěžším cestám patří Diretissima s polskou variantou, 8-/ 8.

Galerie

• 
  Vrchol, pod ním horolezci v Diretissimě.
• 
  Žlutá stěna, vzadu Lomnický hrebeň.
• 
  Pohled z Ľadového štítu na päť spišských plies, vpravo Žlutá stěna a ještě dále Oštepy.
• 
  Mezi Téryho chatou a Prostredným hrotem trochu vidět Žlutou stěnu.
• 
  Žlutá stěna.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žltá stena na slovenské Wikipedii.

Literatura

• F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.
• R. Gálfy, A. Luczy, Horolezecký průvodce - výběr nejkrásnějších klasických cest, 2002.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žlutá stěna na Wikimedia Commons
• Foto s nákresem cest Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Popis a nákres normálka
• Video z lezení Korosadowiczovou cestou