Otevřít hlavní menu

Žichlínek (železniční zastávka)

železniční zastávka
(přesměrováno z Žichlínek zastávka)

Žichlínek (dřívější úřední název německy Sichelsdorf) je železniční zastávka v obci Žichlínek v okrese Ústí nad Orlicí, v km 21,225, v poloze někdejší železniční stanice. Trať je součástí třetího železničního rychlostního koridoru ČD. Leží poblíž hranice Moravy a Čech.[1]

Obec
Chybí zde svobodný obrázek
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický
Žichlínek Žichlínek
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 539536
Tratě 270
Nadmořská výška 345 m n. m.
V provozu od 1845
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Původní nádraží vzniklo v době výstavby železniční trati z Olomouce do Prahy v letech 1842–1845, kterou postavila společnost Severní státní dráha (NStB). Nádraží mělo jméno po městě Lanškrounu a až v roce 1876 bylo přejmenováno podle bližšího Žichlínku na Sichelsdorf. První vlak projel stanicí 20. srpna 1845. V roce 1924 nádražní budova vyhořela, byla sice obnovena, ale nádraží bylo v roce 1930 zrušeno. V šedesátých letech 20. století bylo zrušeno nákladiště.[2]

StaniceEditovat

V železniční stanici se původně počítalo s větším pohybem cestujících. Ve stanici byla výpravní budova, zděná nástupištní hala a remíza s byty společností Severní státní dráhy. Autorem pozemních staveb byl architekt Anton Jüngling. Naproti výpravně bylo společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG) postaveno zděné skladiště s rampami. Z původních objektů se dochovala a je využívána výpravní budova.

Výpravní budovaEditovat

Výpravní budovu IV. třídy navrhl architekt Anton Jüngling. Jednalo se o patrovou budovu s postranními křídly, která byla spojena krčkem se zděnou nástupištní halou.[3] Střední, patrová část byla tříosá, krytá stanovou střechou, boční jednoosá přízemní křídla měla valbovou střechu. V hladké omítané fasádě byla vsazena obdélná okna v úzkých šambránách. V původní výpravně nebyl vestibul, který byl upraven pozdějším vybouráním příček a zrušením čekárny. Cestující vcházeli úzkou chodbou do čekárny, z níž se vycházelo k nástupišti. Čekárna sousedila s kanceláří, ve které se prodávaly jízdenky. Do bytů v přízemí nebo do patra se vcházelo chodbou v přízemním křídle a schodištěm do patra se čtyřmi obytnými místnostmi. Výpravní budova je dochovaná v autentické hmotové podobě, pouze fasáda je novodobá.[4]

RemízaEditovat

Remíza se nacházela vpravo od výpravní budovy (ve směru na Českou Třebovou). Byla to stavba na obdélném půdorysu situovaném rovnoběžně s kolejemi. Vjezd byl jednokolejný s vraty s půlkruhovým zakončením. K remíze s valbovou střechou přiléhala kolmo patrová budova dílen a bytů. V obytné části byl umístěn zásobník s vodou, takže stanice nemusela mít samostatnou vodárnu. Remíza byla využívána k opravám, údržbě a zbrojení. Navíc, protože za Žichlínkem bylo prudké stoupání (nejvyšší dovolené), remíza sloužila k pobytu lokomotivy určené k postrku. Přesouváním oprav do větších dílen byla remíza snesena.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Železniční stanice Žichlínek | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  2. Historie | Obec Žichlínek. www.zichlinek.eu [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online. 
  3. BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 stran s. Dostupné online. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 25, 27, 204. 
  4. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dĕdictví Severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ, 2016. 271, [1] s. s. Dostupné online. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 36–44. 
  5. Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 105

Externí odkazyEditovat