Tento článek je o technickém zařízení. O hudební skupině pojednává článek Žentour (skupina).

Žentour(angl. horse-gin, fr. manège, něm. Göpel) je historické zařízení k převádění síly zvířat na točivý moment na řemenici. Žentour sloužil v zemědělství k pohonu jednoduchých mlátiček, řezaček, šrotovníků. Žentour byl také používán u rumpálového zařízení na vytahování rudy z dolů.

HistorieEditovat

První dochovaná zmínka o žentourech pochází již z dob starého Egypta ze 3. století před naším letopočtem. Tažných zvířat nazývaných Saskia[1] (také sakije nebo saqiya) bylo používáno k pohánění čerpacího zařízení pro zvedání vody z kanálu, řeky nebo studny do kanálu sloužícího k zavlažování polí, tak jak se dodnes používá v modernizované podobě na indickém subkontinentu. Žentoury byly využívány jak pro čerpání vody, tak pro práce v hornictví. V novodobé evropské historii o žentourech svědčí např. dokument vydaný českým králem Václavem II[2]. kolem roku 1300 pro hornické město Kutná Hora, který zmiňuje „koně, provazy a další materiál k čerpání vody“.  Tato technika se počátkem 14. století pak rozšířila z Kutné Hory do dalších hornických oblastí, např. do Korutan a Salcburku. Takovou památkou je žentour, který se nachází v Johanngeorgenstadtu na našich hranicích.[3]

GalerieEditovat

0dkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Sakia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 185801176
  2. 1.    BRAUNSTEIN, Philippe. Wolfang König éd., Propyläen Technikgeschichte, I, Dieter Hägermann, Helmut Schneider : Landbau und Handwerk (750 v.Ch.bis 1000 n. Ch.) (544 p.) ; II, Karl-Heinz Ludwig, Volker Schmidtchen : Metalle und Macht (1000 bis 1600) (640 p.) ; III, Akos Paulinyi, Ulrich Troitzsch : Mechanisierung und Maschinisierungf (1600 bis 1840) (529 p.) ; IV, Wolfang König, Wolfhard Weber : NetzwerkeStahl und Strom (1840 bis 1914) (595 p.) ; V, Hans-Joachim Braun, Walter Kaiser : Energiewirtschaft - Automatisierung - Information (1914 bis 1990) (576 p.) , Berlin, 1990.. Annales. Histoire, Sciences Sociales. 1998-10, roč. 53, čís. 4-5, s. 975–976. Dostupné online [cit. 2022-09-01]. ISSN 0395-2649. DOI 10.1017/s039526490004556x.
  3. Pferdegöpel Johanngeorgenstadt (Memento vom 9. Oktober 2008 im Internet Archive) (zuletzt abgerufen am 11. Februar 2013).

LiteraturaEditovat

  • Malá československá encyklopedie. 6. svazek (Š-Ž). Academia, nakladatelství ČSAV, Praha: 1987.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat