Ženský lední hokej

lední hokej hraný ženami
Karikatura hokejistky z roku 1899

Ženský lední hokej vznikl v devadesátých letech 19. století na kanadských univerzitách.[1] V roce 1920 vznikla první soutěž, Pohár Lady Meredithové, a v roce 1922 byla založena Ladies Ontario Hockey Association. Roku 1987 se hrálo první, ještě neoficiální mistrovství světa (od roku 1990 pod záštitou IIHF) a od roku 1998 se stal ženský hokej olympijským sportem. V letech 1998 až 2007 existovala National Women's Hockey League, která se rozdělila na dvě soutěže: Canadian Women's Hockey League aWestern Women's Hockey League. Počet hráček rychle roste, v roce 2010 bylo na celém světě evidováno přes 170000 hokejistek.[2]

První ženou hrající v mužské soutěži byla Karen Kochová, která v sezoně 1969/70 chytala za poloprofesionální klub Marquette Iron Rangers. Další brankářka Manon Rhéaumeová byla od roku 1992 na soupisce Tampa Bay Lightning, i když nastupovala jen v přátelských zápasech. V Southern Professional Hockey League se představila olympijská vítězka Shannon Szabadosová.[3] Jako první hráčka v poli působila v roce 2003 Hayley Wickenheiserová ve třetiligovém finském klubu Kirkkonummi Salamat.

V Československu se hraje ligová soutěž od roku 1985. Nejvíce titulů má HC Slavia Praha, která v sezóně 2017/18 získala svůj desátý titul. Česká ženská hokejová reprezentace hraje mezinárodně od roku 1993, kdy hrála na mistrovství Evropy.

Pravidla se od mužského hokeje liší tím, že je zakázáno hrát tělem a všechny hráčky musejí mít celoobličejové drátěné masky. Také není dovoleno hrát s dlouhými rozpuštěnými vlasy.[4]

Soutěžně hraje v roce 2014 ženský hokej 36 zemí.[5] Problémem je jasná dominance USA a Kanady, které si dosud rozdělily všechny tituly na olympiádě a MS (s výjimkou OH 2006, kde byly druhé Švédky, také vždy obsadily zámořské týmy první dvě příčky). V Kanadě je registrováno 85 000 hráček, v USA 65 000, na třetím místě je Finsko s necelými pěti tisíci. Právě pro nevyrovnanost světové konkurence se uvažuje o vyřazení ženského hokeje z olympijského programu.[6]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat