Otevřít hlavní menu

Železniční trať Záhřeb–Rijeka

železniční trať v Chorvatsku
Trať v roce 1908.
Trať v roce 2004.
Stanice Moravice.
Trať u stanice Oštarije.

Železniční trať Záhřeb–Rijeka (chorvatsky Željeznička pruga Zagreb–Rijeka, v chorvatské železniční síti označovaná pod číslem M202 nebo 60) je jednokolejná elektrifikovaná trať, spojující chorvatskou metropoli Záhřeb s přístavním městem Rijeka. Je dlouhá 229 km a vede jihovýchodním směrem.

Obsah

HistorieEditovat

Trať byla budována směrem od Záhřebu dále na jihovýchod. Prvním zprovozněným úsekem se stala v roce 1865 sekce mezi městy Zidani Most (v dnešním Slovinsku a chorvatským Sisakem. Byla součástí rakouské Jižní dráhy. Dne 6. září 1873 byl zprovozněn úsek trati z Karlovace do Rijeky, čímž bylo možné provozovat přímé vlaky z Rijeky až do Budapešti. V roce 1880 trať odkoupila uherská vláda, která měla zájem na dalším prodloužení trati směrem k moři. Ještě v první polovině 70. let 19. století totiž začala vláda budova rozsáhlý přístav v Rijece, který se měl stát klíčový pro ekonomický rozvoj Uherska. Na začátku 20. století dosáhl obrat cestujících i zboží v rijeckém přístavu rekordních hodnot, což také znamenalo nárůst provozu na trati. Jen v roce 1906 bylo po trati přepraveno na padesát tisíc lidí. Mnozí z nich byli vystěhovalci, kteří tudy směřovali do USA.

Po roce 1918 připadla trať Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, na nádraží v Rijece byl zřízen hraniční přechod se sousední Itálií (jejíž součástí bylo město Rijeka až do druhé světové války. Po skončení konfliktu byla v rámci modernizace jugoslávské dopravní sítě trať modernizována a postupně elektrifikována. První byl v roce 1953 dokončen úsek Rijeka-Fužine, o sedm let později následoval úsek Fužine-Moravice, v roce 1963 úsek Moravice-Karlovac a v roce 1970 byla dokončena elektrifikace celé trati až do Záhřebu. Později bylo sjednoceno napětí na standard, užívaný i na trati Bělehrad–Záhřeb.

Trasování trati nebylo v průběhu historie nikdy měněno, ačkoliv na začátku 21. století se objevil[zdroj?] záměr trať modernizovat a zrychlit na ní provoz. Přeložení části trati a výstavba potřebných tunelů by měly vyžádat náklady okolo 2 miliard eur.[1]

VlečkyEditovat

K trati patří rovněž i několik krátkých tratí (vleček), např. 12,554 km dlouhá železniční trať Škrljevo-Bakar, 3,985 km dlouhá trať ze Sušaku do Brajdici (v rijeckém přístavu a 1,853 km dlouhá trať mezi Rijekou a Brajdicí. Všechny tři se nacházejí v blízkosti samotné Rijeky.

StaniceEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke Zagreb–Rijeka na německé Wikipedii.

  1. Článek na portálu novilist.hr (chorvatsky).

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Záhřeb–Rijeka ve Wikimedia Commons