Wikipedie

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka

nedostavěná železniční trať

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka je plánovaná železniční trať spojující dvě provozované železniční tratě na východě České republiky. Podle prvních plánů Baťovy kanceláře vypracovaných v roce 1928 mělo železniční spojení ve Vizovicích navazovat na stávající trať Otrokovice–Zlín–Vizovice a spojovat ji s Púchovem, později byly plány upraveny na propojení s mezitím dokončenou tratí Vsetín–Púchov ve Valašské Polance v roce 1937.

Označení tratě editovat

Pro stávající trať i pro navržený úsek se někdy používá označení Baťova železnice nebo Baťova dráha, třebaže Baťův návrh byl objemnější než pozdější návrhy a Baťova společnost chtěla touto tratí vstoupit do údolí Senice až v Horní Lidči. V letech 1934–1951 bylo vybudováno drážní těleso v úseku Vizovice–Pozděchov, ale stavba nebyla nikdy zprovozněna.

Průběh tratě editovat

Ve stejném směru vede silnice I/49. Po tělese zamýšlené trati dnes vede v úseku Vizovice – Valašská Polanka modrá a zelená cyklistická stezka a v úseku Ublo – Valašská Polanka také turistická stezka.[1]

Historie záměru editovat

 
Most na rozestavěném úseku ve Vizovicích

V brožuře Zlepšení železniční dopravy, vydané roku 1928, průmyslník Baťa navrhl, že pokud by provoz na soukromých drahách Otrokovice – Zlín – Vizovice a Moravské západní dráhy, kde dosud dopravu provozovala státní společnost, byl předán jeho společnosti, z úspor v provozu a soukromých zdrojů by vybudoval 85 kilometrů nových tratí bez státního přispění. Pro napřímení spojení Praha–Púchov navrhoval vybudovat zcela nově tratě Prostějov–Tovačov, Kroměříž–Otrokovice a Vizovice – Horní Lideč. O návrhu se živě diskutovalo, ale neuspěl, a to jak z důvodů rozporu se schválenou československou státní koncepcí, tak i proto, že rozhodující subjekty nepřesvědčil návrh na financování projektu.[2] Baťovy společnosti však skoupily akcie místních drah a roku 1931 Baťova nová společnost OZVD převzala otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu. V roce 1934 byla bez koncese zahájena stavba tratě Vizovice – Horní Lideč a koncese byla dodatečně udělena v roce 1937 s tím, že stavba měla být dokončena do roku 1942. Válka však výstavbu přerušila. Po znárodnění OZVD v roce 1948 byla stavba zařazena pod názvem Stavba mládeže do dvouletého plánu a následně i do prvního pětiletého, ale 17. února 1951 však byla nedokončená stavba definitivně zastavena.

Oživení záměru editovat

Po svěření odpovědnosti za dopravu krajům v roce 2000 byl záměr oživen. Na objednávku Zlínského kraje za přispění Českých drah a Státního fondu dopravní infrastruktury zpracovaly firmy Dopravní projektování a SUDOP Brno v roce 2004 studii Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji, jejíž součástí je i studie proveditelnosti prodloužení tratě do Valašské Polanky.

Plány a projekty editovat

Kolem roku 2008 se dostal do návrhu zásad územního rozvoje Zlínského kraje, který byl obcím rozeslán k vyjádření. Valašská Polanka návrh vyjádřením svého starosty Josefa Daňka s výhradami k vedení trasy uvítala, obce podél trati však vyjádřily obavy, že ochranné pásmo dráhy příliš naruší rozvoj obcí. Radní Vsetína označili v červenci 2008 návrh za nehospodárný a megalomanský. Krajský radní Josef Slovák řekl, že v návrhu je „troška romantiky, ale málo ekonomiky“, a ve stanovisku Vsetína shledal obavu, že napřímení spojení do Slovenska by snížilo dopravní význam Vsetína a zvýšilo význam Zlína.[3]

Popis aktuálního návrhu editovat

Železniční trať Vizovice – Valašská Polanka má být podle návrhu dlouhá 17,67 km, v celé své délce má být jednokolejná a elektrifikovaná, s nejvyšší traťovou rychlostí 90 km/h. Podle navrhovaného řešení bude nová trať v maximální míře využívat drážní těleso v úseku Vizovice–Pozděchov vybudované v letech 1934–1951. U Valašské Polanky má být trojúhelníkem napojena do obou směrů stávající trati. U Bratřejova má být 400 metrů dlouhý a 31 metrů vysoký viadukt přes údolí. U Pozděchova má být 910 metrů dlouhý tunel a u Valašské Polanky má být 320 metrů dlouhý tunel. Investiční náklady byly odhadovány na 4,6 mld. Kč.

Seznam železničních stanic a zastávek editovat

Na této trati bylo navrženo vybudovat 5 zastávek, 2 zastávky s nákladištěm a 1 stanici:

Provoz na trati editovat

Trať by podle návrhu měla být využívána pro osobní intervalovou dopravu, dálkovou osobní dopravu i nákladní dopravu, zejména kontejnerovou ze Želechovic na Slovensko.

Reference editovat

  1. ↑ http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=49.25184P17.92435P14 popis cyklostezky
  2. ↑ Baťova dráha Archivováno 1. 2. 2009 na Wayback Machine., Ottova encyklopedie
  3. ↑ Vsetín se bouří proti stavbě Baťovy železnice, Kroměřížský deník, do 31. 7. 2008

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Vizovice_–_Valašská_Polanka&oldid=23630085“