Železniční trať Trebišov – Vranov nad Topľou

Železniční trať Trebišov – Vranov nad Topľou (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 192) je jednokolejná železniční trať na východním Slovensku. Trať začíná v železniční stanici Trebišov, kde se odděluje od trati Michaľany – Łupków a vede severním směrem přes Sečovce do Vranova nad Topľou. V únoru 2003 byla na trati zastavena osobní doprava a do současnosti nebyla obnovena; v provozu zůstává pouze doprava nákladní, a to v úseku Trebišov – Sečovce.

Trebišov – Vranov nad Topľou
Železniční stanice Vranov nad Topľou
Železniční stanice Vranov nad Topľou
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo 192
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 31,9 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Maximální sklon 3 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 30 km/h[1]
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Michaľan a Košic
0,000 Trebišov
trať do Humenného
1,276 Trebišov zastávka
3,784 Milhostov
5,498 Vojčice
9,275 E50 a E58
9,507 Sečovce
12,449 Dvorianky
15,249 Parchovany
18,270 Sečovská Polianka
23,374 Sačurov
27,335 Vranov-Ortáše
30,384 Vranov nad Topľou predmestie
Topľa
trať ze Strážskeho
31,909 Vranov nad Topľou
trať do Prešova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První plány na trať mezi městy Trebišov a Vranov nad Topľou se objevují krátce před rokem 1900. Jedním z hlavních iniciátorů bylo město Sečovce (Gálszécs), které dosud leželo mimo provozovanou železnici a mělo o trať výrazný zájem. V projektu se také angažoval jeden z významných šlechtických rodů v oblasti dnešního východního Slovenska – Andrássyové. Impulzem pro stavbu trati byla snaha o zrychlení a zkapacitnění přepravy zemědělských produktů v úrodné nížinaté oblasti v okolí, zejména cukrové řepy do cukrovaru v Trebišově.[2] Roku 1900 je udělena koncese na stavbu trati, a to podnikateli Ignáci Pallosovi z Budapešti.[3] Kromě práv na výstavbu trati obsahovala i možnost přednostního práva na prodloužení zmíněné spojnice až do Kapušan.[3] Tato práva však nebyla využita a trať mezi Vranovem a Kapušanami byla dokončena až v roce 1943.[4] Samotná stavba trati Trebišov – Vranov nad Topľou proběhla mezi lety 19001903 a 24. prosince 1903 se konalo slavnostní otevření.[3] Náklady na stavbu trati dosáhly 2 000 000 K.[3]

V červnu 1919 dorazil do Sečoviec pancéřový vlak č. IV, patřící maďarské armádě, která se v rámci maďarsko-československé války snažila dobýt Slovensko zpět pod nadvládu Budapešti.[2] Vojáky 36. pěšího pluku z Mladé Boleslavi však byl zneškodněn a později odvezen do Škody Plzeň k rekonstrukci a zařazení do výzbroje československé armády.[2][5] Roku 1944 byla část trati válkou zničena a musela být znovu obnovena. Taktéž vznikla nová zastávka a nákladiště Dvorianky.[2]

 
Přejezd poblíž obce Parchovany

Po dobu téměř 100 let trať sloužila osobní i nákladní dopravě; počet vlaků, zejména nákladních, však klesl po roce 1990, kdy začala být větší část materiálů přepravována po silnici. Snižující se počty cestujících vedly až k úplnému zastavení dopravy, k němuž došlo i přes protesty místních obyvatel ke dni 2. února 2003.[3][6]

Již krátce po zastavení osobní dopravy začaly obce, ležící na trati, usilovat o její opětovné zavedení. Autobusová doprava se totiž ukázala jako málo kapacitní a nedostačující, zejména o víkendech.[7] V roce 2004 měla být po dalších protestech zahájena jednání, dosud však žádné vlaky zavedeny nebyly.[7]

Současnost editovat

Po zastavení osobní dopravy počátkem roku 2003 zůstává na trati provozována pouze doprava nákladní, zastoupená především manipulačními vlaky v úseku Trebišov – Sečovce-Dvorianky, vedenými lokomotivami řady 742 dopravce ZSCS. Příležitostně také na trať zajíždí vlaky soukromých dopravců, zejména k nakládce zemědělských produktů ve stanici Sečovce a na přilehlé vlečce místního agropodniku.[8] V posledních letech se na trati konalo také několik historických jízd s motorovým vozem řady M 131.1 z Klubu historických koľajových vozidiel v depu Haniska pri Košiciach.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. TABUĽKY TRAŤOVÝCH POMEROV 104C [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2005-12-11, rev. 2015-11-15 [cit. 2017-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-02. (slovensky) 
  2. a b c d ŠTEFAN, Dávid. Železnica 192 [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c d e ŽSR 192 : Trebišov - Vranov nad Topľou [online]. Vlaky.net [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. https://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h193-2.htm Trať Vranov nad Topľou - Kapušany pri Prešove
  5. VLK, Václav, st. HISTORIE: Nad Tatrou sa blýska - 5 - Na vojensky obsazených územích vládne Československo až po Košice [online]. Neviditelný pes, 2013-04-19 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  6. a b REPKO, Michal. Desaťročie od hromadného zastavenia regionálnej dopravy [online]. Railpage.net, 2013-02-02 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  7. a b SUŠKO, Jaroslav. Obnovenie osobnej prepravy na železničnej trati Vranov - Trebišov je na spadnutie. Prešovský korzár [online]. 2004-01-13 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  8. CHOMJAK, Pavel. „Lolek a Bolek“ (ET 41-105) v Trebišove [online]. Railpage.net, 2012-03-04 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat