Železniční trať Studénka–Veřovice

železniční trať v Česku

Železniční trať Studénka - Veřovice (v jízdním řádu pro cestující je uvedená v tabulce označené číslem 325, do roku 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať je zde kategorizována jako regionální dráha. Trať je dlouhá 27 km.

Studénka–Veřovice
Nádraží ve Veřovicích
Nádraží ve Veřovicích
Číslo 325 (do roku 1998/1999 číslo 304)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 27 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 25 ‰
Minimální poloměr oblouku 127 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost Studénka–Sedlnice 100 km/h
Sedlnice–Štramberk 80 km/h
Štramberk–Veřovice 40 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Bohumína
trať do Bílovce
0,000 Studénka místní nádraží
0,000 Studénka
trať do Přerova
Bartošovická vlečka
Albrechtičky do 1. června 1959
7 Sedlnice (zastávka)
směr Mošnov, Ostrava Airport
cca 4,8 Sedlnice
7,466 Sedlnice
cca 6,6
8,17
10.068 Skotnice
13,131 Příbor
cca 15,8 Drnholec do 28. února 1979
15,984 Kopřivnice nákladové nádraží
vlečka Tatra
16,802 Kopřivnice zastávka
17,798 Kopřivnice
19,694 Štramberk
vlečka Kotouč (Štramberk)
22,142 Ženklava
26,042 Veřovice
trať do Ostravy
trať do Valašského Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provoz na tratiEditovat

Po trati jezdí pravidelné osobní vlaky (v nepravidelném taktu) Českých drah v celém úseku a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. Od roku 2019/20 jsou osobní vlaky doplněny o 4 páry spěšných vlaků v úseku (Ostrava –) Studénka – Štramberk, které jezdí většinou pouze v pracovních dnech. Osobní vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 810, které bývají doplněny jedním nebo dvěma přípojnými vozy, případně druhým motorovým vozem. Spěšné vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 842 a přípojným vozem Bdtn756/757.[zdroj?]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Historický vývoj tratěEditovat

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 19. prosince 1881 do 25. července 1896. Na trati na úseku StudénkaŠtramberk byl provoz zahájen 19. prosince 1881 a na úseku ŠtramberkVeřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Navazující tratěEditovat

Dále na tuto trať navazuje trať 271 (BohumínOstravaPřerovOlomoucZábřeh na MoravěČeská Třebová – (Praha)) + větev do Mošnova, následuje trať 279 (StudénkaBílovec) a nakonec Trať 323 (Ostrava hlavní nádražíFrýdek-MístekFrýdlant nad OstravicíValašské Meziříčí).

Přeložení tratěEditovat

Zajímavostí na této trati je, že trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem je úsek Studénka - Sedlnice přeložený v roce 1959 v rámci výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem je úsek Příbor - Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v rámci výstavby továrny Tatra. Viz průběh trati v pravém sloupečku.

Průběh původní tratěEditovat

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.[1]

Seznam železničních stanic a zastávekEditovat

SoučasnéEditovat

BývaléEditovat

Bez osobní dopravyEditovat

Fotogalerie železničních stanic a zastávekEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat