Železniční trať Lichkov–Štíty

železniční trať v Česku

Železniční trať Lichkov–Štíty (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 024) je jednokolejná nelektrizovaná železniční trať. Úsek Dolní Lipka – Lichkov je součástí celostátní dráhy, zbytek trati je dráha regionální. V budoucnu je v plánu rekonstrukce a elektrizace úseku Lichkov – Králíky, zájem mají i Štíty, kam momentálně osobní vlaky pravidelně nejezdí.[1]

Lichkov–Štíty
stanice Dolní Lipka
stanice Dolní Lipka
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 024
Provozovatel dráhy Správa železnic
Dopravce Leo Express Tenders, ČD Cargo aj.
Technické informace
Délka 21,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C4
Napájecí soustava neelektrizovaná
Maximální rychlost Lichkov - Dolní Lipka 100 km/h

Dolní Lipka - Štíty 50 km/h

Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Letohradu
95,123 Lichkov
trať do Vratislavi
Lipkovský potok
Silnice I/43
90,268
0,000
Dolní Lipka
trať do Hanušovic
2,082 Králíky zastávka
Silnice I/43
3,080 Králíky
Tichá Orlice
4,943 Dolní Orlice
6,352 pův. zemská hranice Čechy/Morava
Silnice I/43
7,279 Červená Voda
8,480 Červená Voda-Pod rozhlednou
9,844 Moravský Karlov
Březná
10,935 Bílá Voda
Silnice I/11
Březná
12,483 Mlýnický Dvůr
14,109 Heroltice
16,418 Štíty
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Konec tratě

Historie editovat

Úsek Lichkov – Dolní Lipka editovat

List povolení Františka Josefa I. ze dne 11. září 1871 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní ze Šternberka na Moravský Šumperk k některému místu železnice do Středolesí blíž hranic rakousko-pruských.[2]

Traťový úsek Lichkov – Dolní Lipka vlastnila a provozovala společnost Moravská pohraniční dráha od ledna 1874 až do svého zestátnění 1. 1. 1895.

Dolní Lipka – Štíty editovat

Trať z Dolní Lipky přes Králíky do Štítů zahájila provoz teprve 30. prosince 1899, místní dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouské státní dráhy.

Se začátkem GVD 2015/2016 byla zřízena nová zastávka Červená Voda – Pod rozhlednou v souvislosti s vybudováním rozhledny na Křížové hoře.[zdroj?]

Co vypovídají staré jízdní řády editovat

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Mladkov-Lichkov (něm. Lichtenau), Králíky (nyní Dolní Lipka), Králíky město (něm. Grulich), Dolní Orlice (něm. Nieder Erlitz), Červená Voda (něm. Mähr. Rothwasser), Karlov (něm. Mähr. Karlsdorf), Bílá Voda (něm. Mähr. Weißwasser, Hoflenc (nyní Mlýnický Dvůr), Heroltice (něm. Herautz), Moravský Šilperk (něm. Mährisch Schildberg, nyní Štíty)

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok provozovaná trať počet vlaků
1900 117a Mor. Šilperk – Králíky (nyní Dolní Lipka) 3 Os
1921 144 Hradec Králové – Hanušovice 6 Os Mladkov-Lichkov – Dolní Lipka
181 Dolní Lipka – Šilperk 4 Os
1928/1929 145 Praha – Hradec Králové – Hanušovice 2 R + 5 Os Kyšperk – Dolní Lipka
179 Dolní Lipka – Šilperk 5 Os Dolní Lipka – Králíky,
4 Os Králíky – Šilperk
1937/1938 126 Praha – Hradec Králové – Hanušovice 2 R + 9 Os Kyšperk – Dolní Lipka
145 Dolní Lipka – Šilperk 11 Os Dolní Lipka – Červená Voda,
6 Os Červená Voda – Šilperk
1944/1945 154 Breslau – Glatz – Nieder Lipka – Mährisch Schönberg – Olmütz 7 Os Lichkov – Nieder Lipka,
2 R + 5 Os Mittelwalde – Nieder Lipka
154m Nieder Lipka – Mährisch Schildberg 12 Os Nieder Lipka – Grulich,
9 Os Grulich – Mährisch Schildberg
1945/1946 2 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice 1 R + 7 Os Kyšperk – Dolní Lipka
2e Dolní Lipka – Šilperk 11 Os Dolní Lipka – Červená Voda,
8 Os Červená Voda – Šilperk
1959/1960 2 Velký Osek – Hradec Králové – Hanušovice 2 R + 11 Os Letohrad – Dolní Lipka
2e Dolní Lipka – Štíty 12 Os Dolní Lipka – Červená Voda,
10 Os Červená Voda – Štíty
1988/1989 020 Velký Osek – Hradec Králové – Lichkov – Hanušovice/Miedzylesie 1 R + 11 Os Letohrad – Dolní Lipka
025 Dolní Lipka – Štíty 12 Os Dolní Lipka – Králíky,
9 Os Králíky – Štíty
2002/2003 021 Týniště n. Orl. – Hanušovice 1 R + 10 Os Lichkov – Dolní Lipka
025 Dolní Lipka – Štíty 12 Os Dolní Lipka – Červená Voda,
13 Os Červená Voda – Štíty
2005/2006 021 Týniště n. Orl. – Štíty 1 R + 8 Os Lichkov – Dolní Lipka,
10 Os Dolní Lipka – Králíky,
7 Os Králíky – Štíty
2008/2009 024 Ústí nad Orlicí – Štíty 211 Os Lichkov – Králíky,
9 Os Králíky – Štíty
2011/2012 024 Ústí nad Orlicí – Moravský Karlov 10 Os Lichkov – Králíky,
7 Os Králíky – Moravský Karlov
Vysvětlivky

R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Navazující tratě editovat

Provoz editovat

Železniční stanice Dolní Lipka je obsazena výpravčím Správy železnic, který zároveň vykonává funkci dirigujícího dispečera pro trať D3 (SŽ D3 – Předpis pro zjednodušené řízení železniční dopravy) Dolní Lipka – Štíty. Tato trať se skládá ze tří dopraven D3 (Králíky, Červená Voda a Štíty), ve kterých dirigující dispečer organizuje a řídí železniční dopravu (křižování, předjíždění a dostižení vlaků). Řízení provádí podle hlášení strojvedoucích v jednotlivých dopravnách D3.[zdroj?]

Z Lichkova přes Králíky do Štítů jezdí pouze motorové osobní vlaky a frekvence cestujících směrem ke konečné klesá. Na počátku roku 2011 navrhla společnost OREDO, najatá Pardubickým krajem, v rámci optimalizace dopravy zastavit osobní dopravu v úseku LichkovŠtíty, případně s variantou provozu v pracovní dny do Mor. Karlova, a nahradit ji upravenými autobusovými linkami. Králíky by se tak staly jedním z největších českých měst bez železniční dopravy, případně by byly coby turistické středisko nedostupné vlakem právě o víkendech. Proti tomuto záměru vznikla petice místních obyvatel.[3]

Po dalších jednáních s obcemi (květen 2011) Pardubický kraj trval na omezení osobní dopravy mezi Lichkovem a Mor. Karlovem (provoz celotýdenně) a jejím úplném zrušení do Štítů.[4]

OREDO pro období jízdního řádu 2012 (tj. od 11. prosince 2011) žádnou osobní dopravu v závazku veřejné služby v úseku Moravský Karlov – hranice s Olomouckým krajem (– Štíty) podle tiskové zprávy ČD neobjednalo[5] a Olomoucký kraj údajně v reakci na to neobjednal dopravu ani na své části tratě,[6] iDnes.cz psalo o loučení s provozem v souvislosti s celým úsekem z Dolní Lipky do Štítů.[6]

Od jízdního řádu 2015/2016 byly některé vlaky opět protaženy až do Štítů, což ovšem nevydrželo dlouho a od 10. června 2018 byla doprava opět ukončena v Mlýnickém Dvoře, přestože Štíty jsou mnohem větší sídlo.[7]

Stanice a zastávky editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Do Králík by mohla vést trať pod dráty. Zájem mají i Štíty, kam vlak nejezdí. www.idnes.cz [online]. 2021-09-09 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  2. List povolení č.115/1871 Sb. ze dne 11. září 1871
  3. Proti rušení lokálek bojuje petice, podepsaly ji dva tisíce lidí idnes.cz, 30. 4. 2011.
  4. Další vlaky z malých tratí zmizí. I přes protesty starostů idnes.cz, 21. 5. 2011.
  5. Novinky ve vlakovém jízdním řádu od 11. prosince v Pardubickém kraji Archivováno 20. 6. 2012 na Wayback Machine., České dráhy, tiskové zprávy, 7. 12. 2011
  6. a b Jiří K. Růžička: Lidé spílali drahám, kapela hrála. Zrušenou tratí projel poslední vlak, iDnes.cz, 12. 12. 2011
  7. Jízdní řád tratě 024, platný od 10. 6. 2018 [online]. SŽDC [cit. 2018-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-23. 

Externí odkazy editovat