Wikipedie

Železná (Vrbno pod Pradědem)

část města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál

Železná (1880–1947 Buchberkstál[3], německy Buchbergsthal, polsky Żelazna) je místní část města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji.

Železná
Železná
Železná
Lokalita
Charakterčást města
ObecVrbno pod Pradědem
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′38″ s. š., 17°21′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel332 (2021)[1]
Katastrální územíŽelezná pod Pradědem (40,12 km²)
PSČ793 26
Počet domů134 (2021)[2]
Železná
Železná
Další údaje
Kód části obce186091
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Původně hutnickou osadu založil vratislavský biskup hrabě Filip Gotthard von Schaffgotsch v roce 1770. První hamr dostal jméno Nepomuk a hutnická osada měla jméno Hammerdörfel. Osada byla v područí obce Einsiedel (Mnichov). Od roku 1795 se pokoušela osamostatnit, což se napoprvé nezdařilo. Velké úsilí pro osamostatnění prokázal krajský hejtman Mückusch von Buchberg, po němž získala osada v roce 1795 nové jméno Buchbergstahl a na jeho počest byl zasazen v roce 1795 historický strom – buk, který roste dodnes. Osada získala samostatnost až v roce 1835. V letech 1850 až 1877 byla součástí obce Mnichov.[4] K obci také patřila osada Wolfseife. Název Steinseifen zde neobstojí, protože je to název Skalního Potoka. Dále po roce 1835 osada Vidly (německy Gabel) a po roce 1930 i Bílý Potok (též Bílý Zejf), tato obec vznikla v roce 1827 pod jménem Zainhütte, jak je vidět na mapě z roku 1870. Od konce 19. století do roku 1947 měla jméno Weisseseife. V roce 1947 byla obec přejmenována na Železnou.

Železárny, válcovny a slévárny patřily vrchnostenské správě v Javorníku. Od roku 1805 byly pronajímány. Roku 1852 až 1875 je měl v nájmu rod Kleinů. Po roce 1900 se zde výroba omezovala, zatímco dolování železné rudy zaniklo již koncem 19. století. Od roku 1921 byly v nájmu a. s. Ferrum Praha a od roku 1935 H. Grosse. Až v roce 1939 zakoupil celý komplex továrník A. Grohmann a spol. Hutě pracovaly do roku 1949. K roku 1925 je zaznamenána výroba razítek. [4] K roku 1880 se uvádí obecná škola, která měla roku 1900 dvě třídy, po roce 1918 měla expozituru ve Vidlích. Roku 1925 zde byla pošta.[4]

Roku 1938 se stala obec součástí Německa. 8. května 1945 byla obec obsazena Rudou armádou a opět připojena k Československu. Poté bylo německé obyvatelstvo vysídleno. Do té doby byla obec čistě německou.

Obyvatelstvo editovat

Počet obyvatel Železné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5] [6] [7] [8]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 730[p 1] 793[p 1] 761 761 694 685[p 1] 693[p 2] 480[p 1] 391 381 451 505 498 391 332
Počet domů 69 82 75 76 75 78 92 114 114 70 85 115 131 132 134
  1. ↑ a b c d včetně Bílého Potoka a Videl
  2. ↑ včetně Bílého Potoka a Videl 826, a z toho: 3 Čechoslováci, 816 Němců; 785 řím. kat., 29 evang., 12 bez vyzn.

V Železné je evidováno 142 adres: 136 čísel popisných (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 131 domů, z toho 113 trvale obydlených.

Obecní správa editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Železná byla samostatnou obcí v okrese Bruntál. Od roku 1960 je částí města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál.[10]

Rodáci editovat

Pamětihodnosti editovat

  • Rabenštejn – zřícenina středověkého hradu
  • Veisenštejn (též Pustý hrad) – zřícenina středověkého hradu

Galerie editovat

  •  
    Náves v Železné
  •  
    Dřevěné skulptury s rozcestníky na návsi
  •  
    Dům čp. 1
  •  
    Dům čp. 43
  •  
    Dům čp. 88
  •  
    Skatepark v Železné

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. …. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 676. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železná_(Vrbno_pod_Pradědem)&oldid=23816888“