Želeč (okres Tábor)

obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji

Želeč (německy Scheletsch) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní přibližně 1 000[1] obyvatel.

Želeč
Kaplička s pomníkem obětem první světové války
Kaplička s pomníkem obětem první světové války
Znak obce ŽelečVlajka obce Želeč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 036 (2025)[1]
Rozloha15,75 km²[2]
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ391 74, 391 75
Počet domů319 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŽeleč 26
391 74 Želeč u Tábora
info@obeczelec.cz
StarostaLadislav Stejskal
Oficiální web: www.obeczelec.cz
Želeč
Želeč
Další údaje
Kód obce553417
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci je z roku 1397. Uprostřed návsi stával zámek, jehož historie sahala do 15. století.[4]

V roce 1550 koupili želecké panství od Oldřicha Španovského z Lisova Rožmberkové, kteří zde rozšířili pivovar.[5] Když roku 1565 Petr Vok z Rožmberka získal ves, nechal původní tvrz přestavět na renesanční zámek. Ten pak zakoupil Adam ze Šternberka roku 1596. Adam ale sídlil jinde a při prodeji zámku roku 1677 knížeti Ferdinandu z Lobkovic byl tento označován již jako pustý. Nový barokní zámek byl postaven v první polovině 18. století pod správou Michnů z Vacínova, rod Harrachů jej roku 1870 získal sňatkem.[6] O půlnoci z 21. na 22. prosince 1927 zámek zachvátil požár, který trval dva dny. Želečská kronika k této události uvádí: „Že byla té noci tma, nebyl požár viděn do sousedních obcí, tím také nikdo k požáru nepřijel. Šofér pana Maška musel jezdit po vůkolních obcích a hlásit požár v Želči. Než přijely sbory z Hlavatec, Obory, Maršova, Bezděčína a Plané, byla už věž i střecha shořená. Sbor náš se vynasnažoval všemožně, ale požár zdolat nemohl.“[7] Po válce byl v zámku umístěn internát středního zemědělského učiliště. Za socialismu a chvíli po revoluci patřil Strojní a traktorové stanici Soběslav. Opět postupně chátral a v roce 2015 byl zámek v dezolátním stavu zbořen. Na jeho místě se staví domov pro seniory.[4][8]

Přírodní poměry

editovat

Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Kozlov.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 963 1 115 1 045 1 099 1 039 983 935 760 773 686 690 716 778 908 954
Počet domů 127 147 151 153 158 162 177 176 180 173 175 239 254 282 319

Obecní správa

editovat

Části obce

editovat

Obec Želeč sestává ze dvou částí a to obce Želeč a Bezděčín. Leží uprostřed okresu Tábor, obklopeny lesy a rybníky.

V letech 1850–1889 k obci patřilo i Třebiště a od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 také Dudov.[11]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.[12]

Skládka odpadů

editovat

Nedaleko obce se od roku 1996 nachází skládka odpadů firmy Rumpold s.r.o. Praha, na kterou je ročně ukládáno asi 40 tisíc tun odpadů převážně z území okresu Tábor. Předpokládaná životnost skládky je do roku 2028.[13][14]

Pamětihodnosti

editovat
  • Novorománská kaple se nachází v udržovaném parčíku na návsi.
  • Poblíž kaple se vpravo nalézá kamenný pomník padlým v první světové válce a obětem nacizmu.
  • Vlevo před vchodem do kaple je umístěný zdobný kříž na kamenném podstavci.
  • V okolí kaple a před budovou základní školy se nachází dřevořezby.

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b GIGALOVÁ, Veronika. Chátrající zámek nahradí pečovatelské byty Želeč. Táborský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 30.9.2015. Dostupné online. ISSN 1210-5031. 
  5. KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 103. 
  6. KOLEKTIV AUTORŮ. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V - Jižní Čechy. [s.l.]: Svoboda, 1986. 296 s. 
  7. MAREŠ, Jan. Pamětní kniha obce Želče (I.). [s.l.]: [s.n.], 1925-1940. 200 s. Dostupné online. 
  8. Želeč dokončuje pečovatelský dům a chystá wellness. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 582, 113. 
  12. Udělené symboly – Želeč [online]. 2013-04-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. KOUBKOVÁ, Lenka. Skládka Želeč [online]. Město tábor, 27. 6. 2011 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. 
  14. Skládka u Želče dále hoří. Likvidace ohně potrvá dny. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 07.10.2009. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  15. iDNES.cz – s námi víte víc. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  16. Žádné ústupky establishmentu, hlásal Ivan Martin Jirous a žil podle toho. Švehla: Magor a jeho doba. Plus [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  17. Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. rafaci.cz [online]. [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  18. Říha, Ladislav : R. Valka.cz [online]. 2023-10-14 [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat