Žampašský most

železniční most přes Kocourskou rokli se Studeneckým potokem v Jílovém u Prahy-Žampachu

Žampašský most (někdy je také nazýván most na Žampachu či Kocourský viadukt) je druhým nejvyšším kamenným železničním mostem ve střední Evropě, hned po Landwasserviaduktu ve Švýcarsku. Některé zdroje uvádějí, že jde dokonce o nejvyšší most tohoto typu ve střední Evropě.[1] Most překlenuje údolí Kocour a potok Studený (Kocourský potok) mezi částmi Žampach a Studené města Jílové u Prahy, mezi stanicí Jílové u Prahy a zastávkou Luka pod Medníkem na železniční trati Vrané nad Vltavou – Čerčany. Kamenný most je kulturní památkou České republiky od roku 1958.[2]

Žampašský most
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresPraha-západ
Komunikaceželezniční trať Čerčany - Vrané nad Vltavou
Dopravaželezniční
PřesKocourský potok a údolí Kocour
Otevřen1. května 1900
Souřadnice
Parametry
Materiálkámen a granodiorit
Délka109,33 m
Výška41,73 m
Mapa
Map
Další data
Kód památky22458/2-2261 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Technické údaje editovat

Most tvoří sedm oblouků o rozpětí 12 m. Výška mostu je 41,73 m (je jen o necelý metr nižší než Nuselský mostPraze). Celková délka mostu je 109,33 m. Jeho podélná osa není v přímce, ale je tvořena obloukem o poloměru 180 m.[3] Most je postaven z granodioritu (hrubozrnné žuly). Mostovka má šířku 5,77 m.[4] Kónické pilíře nejsou stejně široké, každý třetí je silnější. Nejvyšší pilíř má výšku 33 m.

Výstavba editovat

Stavba byla započata na jaře roku 1898, ukončena byla slavnostním zahájením provozu 1. května 1900. Ke stavbě byl použit kámen z lomů v okolí (Borek, Kamenný Přívoz), který byl ke stavbě dopravován polními drážkami a ze dna údolí nahoru dvojkolejnou svážnicí.

Na stavbu bylo spotřebováno 5 780  lomového kamene, 600 m³ kamenných kvádrů, 450 m³ klenebních kamenů a 56 kamenných krakorců. Pro stavbu dřevěného lešení bylo spotřebováno 488 m³ kulatiny a 750 m³ fošen.[5][6]

Stavbu provádělo denně okolo 200 dělníků převážně z Itálie, kteří prováděli podobné stavby v Alpách.

Most slouží bez větších oprav dodnes běžnému provozu. V letech 2011–2012 byla provedena rekonstrukce mostu. Bylo vyměněno kolejové lože, položena nová izolace mostu proti zatékání vody, osazeno nové zábradlí, vyměněny poškozené římsové kameny, nové vyspárování kamenného zdiva s následnou cementovou injektáží.[7]

Mince editovat

V roce 2013 byla Českou národní bankou vydána zlatá mince v nominální hodnotě pět tisíc korun Železniční most v Žampachu, která je součástí desetidílného cyklu Mosty České republiky 2011–2015. Autorem návrhu mince je medailér Zbyněk Fojtů.[8][9]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Regionální muzeum Jílové u Prahy, naučná stezka Jílovské zlaté doly
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-19]. Identifikátor záznamu 133403 : Železniční most Žampach. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 174. 
  4. Naše mosty historické a současné, Dušan Josef, 1984
  5. Vycházka č. 11 – Kamenný Přívoz, Žampach, zlatonosné štoly–nádraží v Borku – zajímavosti na trase. 11. 9. 2013. Dostupné online [cit-2020-10-08]
  6. SEZNAM ŽELEZNIČNÍCH MOSTŮ A VIADUKTŮ NA NAŠEM ÚZEMÍ. vlacky-ets-a-merkur.webnode.cz [online]. [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. 
  7. Česká železnice, Praha 2012-06-18. S. 16 Dostupné online Archivováno 25. 8. 2014 na Wayback Machine..
  8. Žampašský most v Jílovém u Prahy se dostal na zlatou minci České národní banky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. 
  9. BREJŽEK, Bohumil. Druhý nejvyšší kamenný most ve střední Evropě slouží už 118 let. Víte, kde je?. Náš REGION [online]. 2018-03-25 [cit. 2020-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-26. 

Externí odkazy editovat