Žďárského bivakovací vak, lidově „žďárák“, je vak pro přespání v přírodě – obvykle se používá jako nouzová alternativa stanu. Je standardní součástí horolezeckého vybavení na delší túry. Je vyroben z nepromokavého materiálu a tvarem připomíná spací pytel nebo závěsný horolezecký stan. Vyrábí se v provedení pro dvě osoby nebo jednoho člověka. Pro horolezecké účely je vhodnější dvoumístný vak, pro turistické jednomístný. Za vynálezce bivakovacího pytle je považován Matyáš Žďárský, v češtině je po něm vak i pojmenovaný.

Zimní bivak v pohoří Benediktenwand, Německo

Použití editovat

Nouzové přespání[1] ve Žďárského vaku předpokládá pouze oblečení a obuv, kterou má bivakující osoba s sebou na pohyb v přírodě, a k zajištění tepla se využívají všechny dostupné prostředky, například nohy se vsunují do batohu, horolezecké lano slouží jako izolace od země a vybudovaná kamenná zídka chrání před větrem.

Plánované přespání je pohodlnější. Do Žďárského vaku se vkládá spací pytel i s karimatkou.

Výhody
  • chrání před nepřízní počasí - omezí vliv větru, chladu, sněhu a deště
  • zajistí sucho i v nepříznivém počasí
  • je lehký: stan váží asi 3 kg, bivakovací vak 350 g – 700 g
  • je skladný
Nevýhody
  • malý komfort oproti stanu
  • batoh se do vaku nevejde, musí zůstat venku
  • ve vaku se nedá vařit

Žďárského vak je pojmenován po Čechovi Matyáši Žďárském pocházejícím z Kožichovic u Třebíče. Matyáš Žďárský byl občanem tehdejšího Rakouského císařství a používal i jméno Mathias Zdarsky. Část svého života prožil v Alpách a byl velkým průkopníkem a zakladatelem alpského lyžování a skialpinismu. [2]

Odkazy editovat

Reference editovat