Žďár (Velké Chvojno)
Žďár (německy Saara) je malá vesnice v okrese Ústí nad Labem, jedna ze šesti částí obce Velké Chvojno. Ves se rozkládá v nadmořské výšce kolem 400 metrů.
| Žďár | |
|---|---|
 Celkový pohled | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Velké Chvojno |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°43′38″ s. š., 14°1′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 86 (2021)[1] |
| Katastrální území | Žďár u Velkého Chvojna (2,79 km²) |
| PSČ | 403 34 |
| Počet domů | 23 (2011)[2] |
  Žďár | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 195162 |
| Kód k. ú. | 795160 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Původem jde o slovanskou okrouhlou vesnici, založenou patrně na počátku 13. století. Ves je zmiňována v roce 1227 na soutoku potoků Kočičího (Klíšský z Libouchce) a Slepičího (Žďárský z Arnultovic), jako majetek kláštera svatého Jiří v Praze. V roce 1314 prodali Beneš a Václav z Vartenberka ves Žďár i ves Strážky Jindřichu z Pokratic. V roce 1367 ves výměnou panství obdržel rod Henslínů z Turgau. Panský dvůr byl vykoupen v roce 1401 a připojen k panství Všebořice, kde zůstal až do roku 1848. V roce 1623 byl Kölblům zkonfiskován majetek, ale záhy byl vrácen zpět Ester Kölblové. Za třicetileté války byla ves v roce 1634 zcela vypálena Míšňany a v roce 1599 zde řádil mor. Panský dvůr byl v roce 1794 prodán na části lidem ze vsi a okolí. Do poloviny dvacátého století bylo obyvatelstvo obce z drtivé většiny německé, po druhé světové válce však bylo vysídleno a obec se do značné míry vylidnila. V roce 1960 byla připojena osada Knínice a od 1. května 1976 byly obě připojeny pod obec Velké Chvojno. Obě osady se staly částí obce Libouchec. V roce 1998 se stala po osamostatnění obce Velké Chvojno její součástí.
Obyvatelstvo editovat
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 224 obyvatel (z toho 105 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 293 Němců. Kromě dvou evangelíků byli římskými katolíky.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 274 obyvatel: patnáct Čechoslováků, 258 Němců a jednoho příslušníka jiné národnosti. Většina (267 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale ve vsi byl také jeden evangelík, jeden člen nezjišťovaných církví a pět lidí bez vyznání.[4]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 253 | 228 | 253 | 219 | 228 | 224 | 274 | 115 | 84 | 87 | 45 | 33 | 39 | 55 | 86 |
| Počet domů | 47 | 49 | 50 | 49 | 50 | 51 | 58 | 47 | 18 | 16 | 12 | 16 | 14 | 23 | 23 |
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 186.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žďár na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Žďár v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
