Koňské žíně

(přesměrováno z Žíně)

Koňské žíně jsou textilní materiál získávaný z hřívy a z ohonu koní.[1]

Žíně z koňského ohonu

Z historie zpracování koňských žíníEditovat

Koňské žíně se používaly např. na lana už od pradávna. Nejstarší dochovaná žíněná textilie má být podle některých (nezaručených) údajů tkanina, na které byl v 9. století zakreslen plán kláštera ve švýcarském St. Gallenu.[2] Ve slovinském Kraňsku bylo tkaní koňských žíní (hlavně na síta) známé už v 16. století. V polovině 19. století tam pracovalo v tomto oboru 1800 dospělých a 600 dětí na 700 dřevěných stavech. V té době byla v Sušici v provozu manufakturní výroba příze z tohoto materiálu s ročním prodejem 25 tun (za 40 000 zlatých).[3] V 19. století přišly zejména tkaniny na nábytkové potahy do módy a tak došlo ke značnému rozmachu výroby. Ve 20. století byla část žíní nahrazena přízemi z mnohem levnějších umělých vláken, na konci tohoto období pocházela naprostá většina žíněných výrobků z Asie.[4]

V Evropě byly na začátku 21. století známé jen asi dvě tkalcovny, které se zabývaly zpracováním koňských žíní.[5] Celosvětová spotřeba surových koňských žíní dosáhla ve 2. dekádě 21. století cca 4000 tun.[6]

VlastnostiEditovat

Vlákna jsou vcelku hrubá, hladká, pružná, stabilní, odolná proti opotřebení.

Číselné údaje o fyzikálních vlastnostech vláken nejsou dosud nikde publikovány, známé je jen, že žíně z hřívy jsou jemnější s délkou cca do 45 cm a hrubší žíně z ocasu mohou dosáhnout až 120 cm délky.

Cena koňských žíní za kilogram (v roce 2015) se pohybuje mezi cca 80 € za černá vlákna s délkou 50 cm a 500 € za bílá vlákna 100 cm dlouhá[7]

Umělé koňské žíně se vyrábí jako viskózové nebo acetátové monofilní příze v jemnostech 20-250 tex.[8] Umělé žíně mohou v některých výrobcích nahradit několikanásobně dražší přírodní vlákna.

Použití koňských žíníEditovat

 
Žíně na různých druzích smyčců
  • k nejstarším způsobům použití patří zhotovování kartáčů, smetáků[9]
  • čalounění nábytku a plnění vysoce kvalitních matrací[10]
  • smyčce ke všem smyčcovým nástrojům (např. na houslovém smyčci je upevněno 150-200 jednotlivých 70 cm dlouhých žíní)[11]

Výroba přízeEditovat

 
Tkanina z koňských žíní z počátku 9. století

Starší odborná literatura se zmiňuje o přízích z (ručně) svazovaných jednotlivých žíní, příze byly případně opřádané bavlnou nebo vlnou.[1] Z literatury jsou známé také příze z koňských žíní obeskaných jednou nebo dvěma bavlněnými nitěmi. V roce 1950 byl údajně vynalezen spřádací stroj na koňské žíně.[12] Ani o způsobu práce stroje ani o postupu předení nebylo dosud nic publikováno.

Příze na délkové textilie
  • Rybářské šňůry splétané ze žíní[13]
  • Ozdobné šňůry a pásy zhotovené splétáním nebo tzv. hitchingem[14]
 
Tkanina z koňských žíní na výztuž kožešin (z poloviny 20. století)

Výroba tkaninEditovat

Pro textilní účely se žíně původně zpracovávaly jako útek z jednotlivých (často barvených) vláken na ručních stavech. Asi od 70. let 19. století se na mechanických tkacích strojích s pomocí zvláštního zařízení vytahují jednotlivá vlákna z chomáče žíní a zanášejí jako útek do zboží. Osnova je většinou ze skaných bavlněných, polyesterových nebo hedvábných přízí. Poměr osnovy k útku bývá cca 30/70.

Tkaniny mohou mít v dostavě až 60 nití na cm (satén), šířka tkaniny je maximálně 70 cm.[5]

Použití tkanin
  • Tkaniny na nábytkové potahy se používají jen na zcela exkluzivní výrobky[15] nebo na restaurace historického nábytku.[16]
  • Výztuže sak a plášťů se zhotovují ze žíněných tkanin jen u drahých oděvů.[17]
  • Tkaniny na tzv. průmyslové použití: sedadla aut, kabelky apod.[18]

ReferenceEditovat

  1. a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6
  2. Birmingham: Switzerland: A Village History, Swallow Press 2004, ISBN 9780804010658
  3. Exner: Beiträge zur Geschichte der Gewerbe und Erfindungen Oesterreichs, Braumüller 1873, digit. 2008, str. 280-285
  4. Über Roßhaarstoff [online]. Preußisches Roßhaarstoff Archiv, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b History [online]. John Boyd, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-28. (anglicky) 
  6. Horsehair-Market Report [online]. Index Box, 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Price Changes [online]. Marlys Fladeland, 2015-01-05 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17. (anglicky) 
  8. US v. Eckstein [online]. FindLaw, 1911-12-04 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Rosshaarbürste [online]. Shoepassion, 1917 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  10. Kokos/Rosshaarmatratze [online]. allnatura, 1917 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  11. Campbell/Greated/Myers: Musical Instruments, Oxford University Press 2004, ISBN 9780198165040, str. 265
  12. Unsere Geschichte [online]. Toggenburger, 1917 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-31. (německy) 
  13. Horsehair Lines [online]. TenkaraBurn, 2011-2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Hitched Horsehair [online]. Cowboys & Indians, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Rosshaar Bezug [online]. Withöft & ohn, 1917 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  16. Aboout horsehair fabrics [online]. Emil Rotter, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Cerutti [online]. Herren-Modeshop, 1917 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (německy) 
  18. Horse Tail Hair Cloth [online]. Anping JuLong, 2003 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 320
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 596

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo žíně ve Wikislovníku