Otevřít hlavní menu

Švédská loupež uměleckých děl v Praze

Pražská loupež umění označuje švédské loupení velkého množství hodnotných uměleckých předmětů během obléhání Prahy švédskými vojsky na konci třicetileté války.

Vojenská situaceEditovat

Ačkoli jednání vestfálského míru se již v létě 1648 chýlila k závěru, na některých místech se stále ještě bojovalo, jednalo se však spíše o menší střety, neboť velké bitvy z počátečních fází třicetileté války již povětšinou odezněly. Porážka císařské armádybitvě u Jankova 6. března 1645 oslabila obranu natolik, že švédská armáda vedená generálem Königsmarckem 26. července 1648 v coup de main obsadila Malou Stranu.

PrůběhEditovat

 
Hans Christoff Königsmarck, autor portrétu Matthäus Merian mladší 1651
 
Kristýna I. Švédská (autor Sébastien Bourdon)

Poté, co švédská královna Kristýna 5. srpna obdržela zprávu o úspěšném dobytí pražské Malé Strany, napsala obratem svému bratranci, falckraběti Karlu X. Gustavovi, od října 1648 vrchnímu veliteli švédské armády, dopis s prosbou, aby pražskou císařskou sbírku umění „vyhradil“ pro švédskou korunu. Krátce nato Kristýna dalším dopisem Karlu Gustavovi výslovně nařizuje, aby nejcennější kusy sbírky císaře Rudolfa II.vzal do úschovy“. Požadované předměty měly být dopraveny po Vltavě a Labi do Meklenburska a následně po Baltském moři do Švédska. Königsmarck byl mezitím instruován, aby se osobně postaral o archiv, knihovny a umělecké cennosti, a to i stran logistiky.[1]

KořistEditovat

Uloupeny a odvezeny byly při pražské loupeži nejen cennosti nejen z Pražského hradu, nýbrž také z některých hradčanských a malostranských paláců. Tak řádění Švédů padla za oběť například významná rožmberská knihovna. Dokonce byly odmontovány a ukradeny bronzové plastiky rudolfinského dvorního umělce Adriaena de Vries ze zahrad Valdštejnského paláce.[2]

Celkově se tak rabováním pro do rukou Švédů dostalo na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny, drahých kamenů, jantarů apod. Později byla uloupena také knihovna Rudolfa II. Mezi uměleckými předměty byla díla světových mistrů, jako např. Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Breughela, Cranacha, Dürera či Hieronyma Bosche[3].

24 hodin po skončení rabování byl podepsán vestfálský mír o ukončení třicetileté války.

ReferenceEditovat

  1. Susanne Tauss, "...daß die Räuberei das alleradeligste Exercitium ist...". Kunstschätze als Beute im Dreißigjährigen Krieg, in: Klaus Bußmann, Heinz Schilling, 1648. Krieg und Frieden in Europa. Ausstellungskatalog zur 26. Europaratsausstellung anläßlich des 350jährigen Jubiläums zum Westfälischen Frieden (Münster, Osnabrück 1999), Sbírka textů II, str. 286.
  2. Thomas DaCosta-Kaufmann, Höfe, Klöster und Städte. Kunst und Kultur in Mitteleuropa 1450–1800 (Köln 1998), 279.
  3. Vrátit kořist? Nemáme nárok na www.severskelisty.cz

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prager Kunstraub 1648 na německé Wikipedii.