Šumavská župa

Provincie Šumavská župa (německy Provinz Böhmerwaldgau) sahající od Kaplice ke Klatovům byla jedna z provincií Německého Rakouska. Stejný název nesla od roku 1934 župa obranářského Svazu Němců (Bund der Deutschen). Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska vyhlásilo 29. října 1918 provincii Deutschböhmen se sídlem v Liberci a ještě ten samý den se od Československa odtrhla území severní Moravy a SlezskaSudetenland s hlavním městem v Opavě. Dne 3. listopadu se připojila k novému státnímu svazku provincie Deutschsüdmähren s politickým centrem ve Znojmě. O několik dní později deklarovala svoji příslušnost i čtvrtá provincie „Böhmerwaldgau” s hlavním sídelním městem Krummau (nyní Český Krumlov). Župa Böhmerwaldgau (Šumavská župa) měla připadnout k Hornímu Rakousku, Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava) k Dolnímu Rakousku a ostatní dvě provincie k Německu. Od poloviny listopadu 1918 započaly československé branné síly s obsazováním vyhlášených provincií. Krumlov byl českou brannou mocí obsazen 28. listopadu 1918. Dne 10. září 1919 rozhodly mocnosti společně s čs. delegací vedenou Karlem Kramářem a Edvardem Benešem na mírovém jednání v Paříži o zániku Německého Rakouska a připojení všech čtyř provincií k Československu. Výnosem ministerstva vnitra ze 30. dubna 1920 došlo k přejmenování dosavadního názvu Krumlov (Krummau) na Český Krumlov.[1]

Provincie Šumavská župa
Provinz Böhmerwaldgau
 Předlitavsko
 První Československá republika
1918 První Československá republika 
geografie
Mapa
Německé Rakousko a jeho správní dělení: 1. Horní Rakousko (Böhmerwaldgau se nachází v horní části s politickým centrem Český Krumlov), 2. Dolní Rakousko ( Deutschsüdmähren politické centrum Znojmo), 3. Deutschböhmen (politické centrum Liberec), 4. Sudetenland (politické centrum Opava), 5. Štýrsko, 6. Salcburk, 7. Korutany, 8. Tyrolsko, 9. Vorarlbersko.
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Německé RakouskoNěmecké Rakousko Německé Rakousko
vznik:
1918 – vyhlášením
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Předlitavsko Předlitavsko
První Československá republika První Československá republika
následující:
První Československá republika První Československá republika

VyhlášeníEditovat

Šumavská župa byla (podobně jako ostatní župy Deutschböhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren a tři enklávy Brno, Jihlava a Olomouc v nově vzniklém Československu) reakcí na tzv. Tříkrálovou deklaraci. Dne 21. ledna 1918 se ve Vídni sešli němečtí poslanci z českých zemí a požadovali odtržení pohraničních území. Rakouská vláda vyšla požadavku vstříc.[2]

"V nynější velké době, v níž rozhoduje se osud národů a v níž Češi chtějí využíti převratných sil válečných, aby rozbili rakousko-uherskou monarchii a dostali dva a půl milionu Němců v Čechách pod jho československého státu, žádáme my, představitelé německého národa v Čechách, aby byla zřízena samostatná provincie Deutschböhmen se všemi právními přívlastky a zřízením korunní země v rámci císařství rakousko-uherského, a to bez jakékoliv závislosti na české části Čech... Německý národ neustane, dokud neprovede konečné osvobození (svých soukmenovců) z nadvlády Čechů a - třeba i násilím - nezabrání zřízení československého státu, v němž by německý národ byl ujařmen... Za tím účelem žádáme ohraničení a sloučení německého území v Čechách a pro toto území všechna ústřední místa, úřady a instituce, které patří korunní zemi."

—Marcel Mahdal (Moderní dějiny)[2]

Němečtí poslanci vyhlásili 29. října 1918 v rámci nového čs. státu provincii Deutschböhmen se sídlem v Liberci. V jejím čele stál nejprve zemský hejtman Raphael Pacher, kterého vystřídal Rudolf Lodgman von Auen a dva zástupci Josef Seliger a Wilhelm Maixner. Státní úřad pro vojenství (Staatsamt für Heerwesen) ve Vídni upravil rozkazem z 13. listopadu 1918 v německých oblastech četnickou službu a Provizorní národní shromáždění vydalo 22. listopadu zákon č. 40 o rozsahu a hranicích Německého Rakouska.[3] Velitelem četnictva v provincii Deutschböhmen se stal podplukovník Stingl, četnictvo v Böhmerwaldu spadalo pod Linec, ze Sudetenlandu pod Opavu a z Deutschsüdmähren pod Vídeň.[4]

Po vyhlášení československého státu a provincie Deutschböhmen se situace mezi německou většinou a českými obyvateli v Českém Krumlově přiostřila. Okresní velitel četnictva strážmistr Josef Hozák proto 1. listopadu 1918 posílil místní stanici o 6 mužů. O tři dny později se dostavili na četnickou stanici pod záminkou kontroly zásob u místních obchodníků čtyři vojáci a dva strážníci a následně se skupinou 600 civilistů a vojáků započali s rabováním u obchodníka Josefa Fuchse. Zastupující okresní velitel strážmistr I. třídy Johann Schönfelder obdržel dne 15. listopadu 1918 z Lince zprávu, „že okresy Prachatice, Krumlov a Kaplice jsou začleněny k německo-rakouskému státu a německé četnické stanice těchto okresů napříště podléhají jejich velení”.[4]

Dne 17. listopadu 1918 se utvořil v Českém Krumlově „Nationalausschuss für den Gau Böhmerwald”. Podplukovník Albert Degisher byl pověřen lineckým velitelstvím převzít velení nad župním četnictvem a 24. listopadu složilo mužstvo, úředníci okresního hejtmanství i berního úřadu a poštovní zaměstnanci za účasti okresního hejtmana Leopolda Baretty a správce německého národního výboru Kopetzkeho přísahu vídeňské vládě.[5] Pod četnické velitelství v Linci spadaly německé stanice okresu Prachatice (velitel okresní strážmistr Josef Neilisner): stanice Prachatice bez českých obcí, Volary (Wallern), Lenora (Eleonorenhain), Kvilda (Aussergefild), Vimperk (Winterberg), Záblatí (Sablat), Zbytiny (Oberhaid) a Strážný (dříve Kynžvart – Kuschwarda). Německé stanice okresu Sušice (velitel strážmistr I. třídy Josef Kolbeck): stanice Kašperské Hory – provizorní okresní velitelství, Rejštejn (Unterreichenstein), Javorná (Seewiesen), Prášily (Stubenbach), Srní (Rehberg) a Hartmanice (Hartmanitz) a okresu Český Krumlov: stanice Český Krumlov, Hořice, Světlík u Hořic, SoběnovZátoň a všechny stanice soudních okresů Horní Planá a Chvalšiny. Okres Kaplice byl převzat úplně celý. Z rozkazu velitelství v Linci došlo také k vytvoření nového pomocného strážního sboru „Sicherheitswehr” z bývalých armádních poddůstojníků.[4]

Vojenský zásah a připojení k ČSREditovat

 
Český Krumlov v roce 1905

Na rozkaz generálního velitele československého četnictva vyslalo 22. listopadu 1918 zemské velitelství v Praze do Českých Budějovic pod velením strážmistra II. třídy Josefa Hausnera 36 četníků a 20 náhradních četníků. Velitel oddělení rytmistr Svoboda muže rozestavil na liniích: BrlohKřemžeTřísov, Třísov – Zlatá KorunaZubčice a Zubčice - Kaplice (nádraží) – Soběnov. Dne 22. listopadu obsadily čs. jednotky (od Sušice) Kašperské Hory, v noci Vimperk a další den Volary. Jednotky pěšího pluku č. 91 se čtyřmi děly pluku č. 24 (polního dělostřelectva) postupovaly z Českých Budějovic směrem na okresy Č. Krumlov a Kaplice. 28. listopadu pluk dobyl Krumlov. Na německou baštu město Kaplici pokračovalo vojsko v noci z 2. na 3. prosince. Město se podařilo čs. vojsku dobýt až 5. prosince. Četnická asistence z Prahy mezitím obsazovala uvolněné četnické stanice v kaplickém okrese. Ke konci roku 1918 byla již celá Šumava obsazena československými vojenskými jednotkami, čímž Šumavská župa de facto zanikla. De iure pak potvrdila příslušnost regionu k Československu Saint-germainská smlouva.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dr. Dieter Heinze: Feuerschein über den Sudeten, Engelsdorfer Verlag, 05. Apr. 2013 - 365 Seiten, (německy)
  2. a b Marcel Mahdal: VYHLÁŠENÍ SAMOSPRÁVNÉ PROVINCIE DEUTSCHBÖHMEN 21. LEDNA 1918, Moderní dějiny - vzdělávací portál pro učitele a žáky, 2010
  3. Gesetz vom 22. November über Umfang, Grenzen, Beziehungen des Staatsgebietes von Deutschösterreich, Staatsgesetzblatt (dále jen StGBl.) 40/1918. Srv. Vollzugsanweisung des Deutschösterreichischen Staatsrates vom 3. Jänner 1919 über die das deutschösterreichische Staatsgebiet bildenden Gerichtsbezirke, Gemeinden und Ortschaften, StGBl. 4/1919.
  4. a b c d Klečacký Martin: Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, diplomová práce, Praha 2010
  5. NA, f. ZČV, k. 284, č.j. 20723/18, OČV v Č. Krumlově ZČV v Praze ohledně podřízení Německému Rakousku ze dne 24. listopadu 1918.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat