Štěpánov (okres Olomouc)

město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji

Štěpánov je město v okrese OlomoucOlomouckém kraji. Leží přibližně 10 km severně od Olomouce, 10 km východně od Litovle a 6 km jihozápadně od Šternberka. Rozlohou se jedná o jednu z největších hanáckých obcí a žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Štěpánov
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince
Znak města ŠtěpánovVlajka města Štěpánov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0712 505161
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Olomouc
Okres (LAU 1) Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3) Olomoucký (CZ071)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 516 (2020)[1]
Rozloha 26,84 km²
Nadmořská výška 232 m n. m.
PSČ 783 13
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 6
Kontakt
Adresa městského úřadu Horní 444/7
Štěpánov
783 13 Štěpánov u Olomouce
starosta@stepanov.cz
Starosta Mgr. Jiří Šindler
Oficiální web: www.stepanov.cz
Štěpánov
Štěpánov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katastrem města, které se skládá z několika dříve samostatných obcí, protékají řeky Morava a Oskava i říčka Sitka. Území města zasahuje též do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Štěpánovem prochází železniční koridor Olomouc–Praha (trať č. 270).

Části městaEditovat

Součástí města jsou i Hutě, ačkoli nejde o evidenční část obce. Je to původně dělnická kolonie a nachází se mezi dřívějšími železárnami, vlakovým nádražím a částí Březce.

Březce byly ke Štěpánovu připojeny v roce 1960, Moravská Huzová i se Stádlem a Benátkami roku 1974. Od roku 1976 byla součástí obce také Liboš, ta se však koncem roku 1990 opět osamostatnila.[2]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci je v donační listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1201, kterou Štěpánov daroval klášteru Hradisko. Postupně rozšiřovaná vesnice klášteru zůstala až do jeho zrušení roku 1784, poté ji spravoval státní náboženský fond, od kterého ji v roce 1826 odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Nepatřila mu ovšem dlouho, již v roce 1850 při vzniku obecních samospráv se ze Štěpánova stala samostatná obec v politickém a soudním okrese Šternberk.[3]

Relativně velká obec, převážně českého charakteru, ale s německou menšinou, dosáhla značného rozvoje po roce 1842, kdy zde František Klein založil známé železárny. Důvodem bylo výhodné železniční spojení Vídeň–Olomouc–Praha, které poskytla tehdy budovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Ovšem za velké hospodářské krize v roce 1932 železárny svůj provoz ukončily.[3]

V roce 1938 byl ve Štěpánově internační tábor pro henleinovce.[4][5] V roce 1939 pak prostory bývalých železáren bratří Kleinů sloužily několik měsíců jako prostor koncentračního tábora (pojmenování převzato z dobového tisku) pro shromažďování především židovského obyvatelstva Olomouce a okolí před odsunem do dalších koncentračních táborů. V letech 1945–1946 se areál železáren naopak využíval pro internační tábor Němců v souvislosti s jejich pracovním začleněním a později odsunem.[6]

Dne 22. července 2020 se Štěpánov stal městem.[7]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj Štěpánova podle sčítání lidu[p 1][8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 2692 2656 2695 2897 2813 2960 3203[p 2] 2427 2746 2647 4200 3312 3329 3274
Domů 175 212 228 251 300 325 419 496 550 565 886 794 839 907
  1. Údaje podle aktuálního vymezení obce (1960 připojeny Březce, 1974 Moravská Huzová, 1976–1990 Liboš).
  2. Z toho 2794 osob národnosti československé, 384 německé a 25 ostatních.[10]

PamětihodnostiEditovat

 
Kostel sv. Barbory

Ve Štěpánově jsou tři kostely:

  • římskokatolický farní kostel sv. Vavřince, barokní, postaven v letech 1772–1787
  • německý kostel sv. Barbory, novogotický z roku 1875, postaven jako součást místních železáren. V tomto již odsvěceném kostele, jako jednom z mála, město Štěpánov nabízí prostory ke svatebním a jiným obřadům.
  • pravoslavný chrám sv. Prokopa Sázavského z roku 1928

Dále se zde nachází např. socha T. G. Masaryka nebo busta Antonína Švehly, součást původního sousoší z 30. let 20. století.[3]

Společenský životEditovat

Od roku 1882 ve městě působí Sbor dobrovolných hasičů. Nachází se zde také základna Armády ČR, která pořádá vojenská cvičení.[11] Samospráva města od roku 2010 pravidelně vyvěšuje moravskou vlajku.

DopravaEditovat

 
Železniční stanice Štěpánov v roce 1845. V pozadí město Šternberk.

Nejvýznamnější úlohu hraje doprava železniční. Štěpánovem prochází páteřní koridorová trať č. 270 Olomouc–Praha. Počet spojů je v hodinovém taktu s výjimkou dopoledních hodin. Na vlaky jsou z 60 % nasazovány elektrické jednotky řady 640, známé jako RegioPanter. Železniční spojení je třikrát rychlejší než autobusové. Zatímco vlak trasu Štěpánov – Olomouc hl.n. absolvuje za 8 minut, autobus to stihne nejdříve za 26 minut. Město je řada domů postavených kolem cesty v délce zhruba 3 kilometrů, přechody pro chodce jsou od sebe zhruba kilometr a půl. Okolo ní parkují auta. Středem města vede hlavní cesta bez retardérů či rychlostních kamer. Mezi částmi Štěpánov a Březce je cesta s rychlostí 70 kilometrů za hodinu, chodí zde lidé na cestu do školy/školky, či do práce. Není zde přechod pro chodce.

V jižní části města se nachází stejnojmenná stanice, jež byla v letech 2002–2004 kompletně rekonstruována včetně nádražní budovy. V roce 2008 byla ukončena služba výpravčího a byla uzavřena pokladna. Čekárna pro cestující vydržela v provozu až do 1. dubna 2012, kdy byla z důvodu rostoucích nákladů a nepřispívání obce Štěpánov na údržbu z rozhodnutí RSM v Olomouci uzavřena. Zanikla tím poslední služba pro cestující a nádražní budova, která je kulturní památkou a v roce 2002 byla nákladně opravena, začala opět chátrat.

Ve Štěpánově jsou též provozovány tyto autobusové linky:

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 62, 281, 329. 
  3. a b c KOUDELA, Miroslav. Štěpánov. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 125.
  4. Zdeněk Jeník: Češi a Němci dříve a dnes: problémy národní identity a vzájemných vztahů Čechů a Němců: sborník statí ze semináře k česko-německým vztahům konaného 14. 9. 2000 v Krnově. Open Education & Sciences, Opava, 2000, 222 s.
  5. Za zdmi štěpánovských železáren trpěly stovky lidí. Olomoucký deník. 2018-05-06. Dostupné online [cit. 2020-06-26]. 
  6. Zdeněk Jeník: Češi a Němci dříve a dnes: problémy národní identity a vzájemných vztahů Čechů a Němců: sborník statí ze semináře k česko-německým vztahům konaného 14. 9. 2000 v Krnově. Open Education & Sciences, Opava, 2000, 222 s.
  7. Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Štěpánov městem [online]. Psp.cz, 2020-07-22 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 657, 660–661. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 506. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 100. 
  11. FOTO: Armáda cvičí ve Štěpánově potlačení demonstrace. Deník.cz [online]. 2011-09-08 [cit. 2011-09-16]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KOUDELA, Miroslav; KRÁČMAR, Jiří. Paměti obce Štěpánova. Olomouc: Danal, 1997. 92 s. ISBN 80-85973-28-6. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat