Štěpánov (Lukov)

část obce Lukov v okrese Teplice

Štěpánov je vesnice, část obce Lukov v okrese Teplice. Nachází se na jižním úbočí Štěpánovské hory, asi 1,5 km na severozápad od Lukova. V roce 2011 zde trvale žilo 69 obyvatel.

Štěpánov
Celkový pohled z přírodní památky Štěpánovská hora
Celkový pohled z přírodní památky Štěpánovská hora
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLukov
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel73 (2021)[1]
Katastrální územíŠtěpánov u Lukova (3,36 km²)
PSČ417 57
Počet domů27 (2021)[2]
Štěpánov
Štěpánov
Další údaje
Kód části obce88960
Kód k. ú.688967
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpánov leží v katastrálním území Štěpánov u Lukova o rozloze 3,36 km².[3]

Název editovat

Výklad významu jména Štěpánov je jednoduchý. Má původ v osobním jménu Štěpán a znamenalo Štěpánův – dvůr. Jméno Štěpán má původ v řečtině. Řecký pojem „stephanos“ znamená věnec pro vítěze. Štěpán pak je ten, který je věncem ozdobený a znamená totéž co latinské Victor – vítěz.

Historie editovat

Z počátku měla každá ze vsí jiné osudy, teprve od počátku 16. století sdílejí dějiny lobkovického panství Bílina.

O Štěpánovu není žádných zpráv až do roku 1470. Tehdy Anežka z Landštejna jako vdova po Hanušovi z Koldic spravovala zástavní manské panství Krupka a Bílina jako poručník svých nezletilých synů Těmy a Albrechta. Společně s nimi v roce 1470 koupila části vsi Radovesice a ves Štěpánov a připojila je panství Bílina. U Bíliny zůstaly Radovesice (zanikly v roce 1971, kdy musely ustoupit Radovesické výsypce) i Štěpánov již napořád. Když mladí Koldicové dosáhli plnoletosti, převzal majetek Těma. Obtížnou finanční situaci se snažil řešit zástavou panství Bílina a Krupka. V roce 1495 uzavřel kupní smlouvu s Jindřichem z Vřesovic a zástava měla vypršet v roce 1501. Nedostatek finančních prostředků donutil Těmu z Koldic, aby využil nabídky Děpolta z Lobkovic, který za půjčený obnos chtěl získat Krupku s cínovými doly. Nakonec byla 29. června 1502 uzavřena kupní smlouva na panství Bílina, které jako manskou zástavu získal Děpolt z Lobkovic. Jemu nakonec král Vladislav Jagellonský 3. dubna 1513 propustil Bílinu z manství a dal mu ji do dědičného držení. Od té doby byla Bílina po dalších více než 300 let vlastnictvím rodu Lobkoviců.

Když se Eleonora Kateřina Karolína (1685–1720), dcera Václava Ferdinanda z Lobkovic, jako univerzální dědička panství Bílina, vdala (1703) za Filipa Hyacinta z Lobkovic, bylo její dědictví připojeno k majetkům roudnických Lobkoviců a zůstalo tak až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 89 obyvatel (z toho 46 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 85 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 109 obyvatel: pět Čechoslováků, 103 Němců jednoho příslušníka jiné národnosti. Kromě jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 116 92 97 99 89 89 109 56 52 41 55 57 66 69 73
Domy 19 19 19 19 21 22 24 21 14 18 24 21 24 27
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lukov.

Obecní správa editovat

Po zrušení patrimoniální správy se při sčítaní lidu v letech 1869–1910 Štěpánov byl osadou obce Radovesice, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1910 v okrese Duchcov. V letech 1921–1950 byl samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Duchcov, ale v roce 1950 v okrese Bílina. V letech 1960–1980 byl částí obce Lukov v okrese Teplice. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byl část obce Hrobčice v okrese Teplice. Od 1. ledna 1992 je znovu částí obce Lukov v okrese Teplice.[9]

Pamětihodnosti editovat

Severně od vesnice se ve výběžku katastrálního území Radovesice u Bíliny nachází Štěpánovská hora. Na vrcholové ostrožně se dochovaly valy pravěkého hradiště Štěpánov z období štítarské kultury.[10] Na jihozápadním úbočí hory se nachází přírodní památka Štěpánovská hora.

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-01. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. 
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 566. Dostupné online. 
  10. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Štěpánov, s. 309–310. 

Externí odkazy editovat