Otevřít hlavní menu

Štěpán Urban

hudební pedagog, skladatel a esperantský básník a novelista

Štěpán Urban (4. října 1913 v Bořanovicích4. května 1974 v Praze) byl profesor konzervatoře, pedagog, skladatel a esperantský básník a novelista.

Štěpán Urban
Základní informace
Narození 4. října 1913
Bořanovice
Úmrtí 4. května 1974 (ve věku 60 let)
Praha
Povolání hudební skladatel, esperantista, překladatel, klasický kytarista a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kytarový virtuóz, hudební pedagog, hudební skladatel, zakladatel kytarové třídy na pražské konzervatoři, astrolog, antroposof, esperantský básník a spisovatel.

Vytvořil českou klasickou školu na kytaru, která se opírá o četné pedagogické a umělecké publikace či série odborných článků, které publikoval doma i v zahraničí. V cizině, ale i ve své zemi, je dodnes kladena za vzor moderní pedagogiky. Kytarové školy vycházející v mnohatisícových nákladech dokazují, že soustavně plní poslání moderní pedagogiky.

Patří k nim zejména

  • Přípravná škola hry na kytaru,
  • Cesta k umělecké hře na kytaru,
  • Kytarový soubor,
  • Improvizujeme na kytaru,
  • Na kytaru bez not,

ale i mnohé další instruktivní práce. Štěpán Urban tak připravil cestu mladé generaci na poli sólistiky i v publikační činnosti. Na konzervatoři ho navštěvovaly četné zahraniční delegace, které s ním posléze udržovaly čilou odbornou korespondenci. Po vzoru jeho pražské třídy se zařizovalo mnoho dalších škol – v Holandsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Itálii. Římská konzervatoř vybudovala svou třídu plně podle pražské. Italský tisk I´ecco della Musica v této souvislosti uvedl doslova: „Vysoká škola Štěpána Urbana“.

Rozsáhlou kompoziční tvorbu Štěpána Urbana uvádí početné mezinárodní antologie:

  • Kytarové skladby,
  • Sólové skladby pro klavír,
  • Skladby pro zpěv a klavír,
  • Scénická hudba,
  • Skladby pro symfonicky orchestr,
  • Kytarové úpravy.

Početné skladby pro sólovou kytaru obsahují veškeré moderní možnosti nástrojové techniky i barevnosti tónu a na světových soutěžích získaly několik prestižních cen. Například za čtyři sólové skladby "Miniatures" byla Štěpánovi Urbanovi v mezinárodní soutěži Rádio-televize-Paříž udělena první cena.

Mezi jeho žáky, dnes profesory hudby, patří i proslulý kytarový virtuóz Štěpán Rak, který v roce 1982 založil na pražské Hudební akademii múzických umění kytarové oddělení, čímž realizoval přání svého profesora. Štěpán Urban se v mladším věku věnoval koncertní činnosti: „Hrál skladby z repertoáru André Segovii s virtuózní technikou a pronikavou hudebností“…, „Hrál, a tu zajímavý pohled do auditoria, ticho, zbožné naslouchání až do závěrečného akordu.“

Chystané, a s největší pravděpodobností veleúspěšné, turné Štěpána Urbana po Evropě znemožnila válka. Poté nabídl své služby Československému rozhlasu, kde pak působil několik let. Spolupracoval s režiséry jako byl A. Pek, J. Trojan či doktor Somr, doprovázel řadu pěvců – K. Leise, M. Budilovou a mnoho dalších. Navíc ve válečné době pořádal umělecké zájezdy se známými hereckými osobnostmi – Karlem Högerem, Vlastou Fabiánovou, Marií Burešovou či Jiřinou Štěpničkovou. Tyto literárně-hudební večery získaly velmi pozitivní ohlas po celé republice a pro své publikum se staly doslova požitkem.

Štěpán Urban byl však mnohostranně nadaný umělec. Krom hudby se intenzívně věnoval i psaní. V oblasti literární činnosti spodoboval své idey v mezinárodním jazyku – esperantu, a stal se uznávaným autorem.

Jeho próza i poezie byla publikována v mnoha zemích, kupříkladu kniha vtipných, satirických veršů pod názvem „Nova Esopo“ vyšla roce 1961 na exotických Kanárských ostrovech. Publikoval však i celou řadu filozofických či něžných, lyrických povídek, u kterých nejeden odborník zalitoval, že nejsou psány v některém světovém jazyce: „Štěpán Urban dovede mistrně skloubit sen a realitu, škoda, že jeho kouzelné povídky nevycházejí v angličtině.“ I v literární tvorbě, která je uvedena v několika mezinárodních antologiích, získal mnoho významných ocenění a zařadil se tak k předním esperantským spisovatelům.

Velice přínosné jsou také jeho esperantské písně na texty slavných světových básníků, které se s úspěchem uváděly třeba v Holandsku, Rusku, Anglii, na Kubě i v dalších zemích.

Štěpán Urban, talentovaný umělec obdařený charismatem duchovního člověka, je však především zakladatelem české kytarové klasické školy, je jejím skladatelem a významným pedagogem. Více autobiografických podrobností o jeho osobnosti možno nalézt v knize "Kytara má láska“, kterou napsala jeho druhá manželka Jaroslava Urbanová a někdejší žák Štěpán Rak.

Zvukový záznam ze skladeb Štěpána Urbana natočil na CD koncertní virtuóz.

Martin Mysliveček, absolvent brněnské konzervatoře a Vysoké hudební školy Franze Liszta ve Výmaru.

Obsah

DíloEditovat

Muzikologické práceEditovat

  • Abeceda hudby. Obecná hudební nauka ( 1944)
  • Na kytaru bez not (řada vydání)
  • O kytaře. Dějiny, vývoj, význam nástroje (1944)
  • Přípravná škola hry na kytaru; melodie, akordy, písně s doprovodem sólové kytary

Zvukový záznamEditovat

  • Martin Mysliveček plays

Vlastní dílo v esperantuEditovat

  • La sorcxisto (1954. V publikaci: 33 rakontoj: p. 203)
  • Nova Ezopo (Nový Ezop, 1961, 127 str.)
  • La forlasita gitaro / Tragedio sur la kajo. (Opuštěná kytara / Tragedie na nástupišti, 1989. V publikaci: Trezoro: la Esperanta novelarto; str. 419 - 426, svazek 1)
  • Guto (1991. V publikaci: Nova Esperanta krestomatio, str. 427)

V rukopisechEditovat

  • Taglibro de Esperantisto (Deník esperantisty)
  • Don Q de l' Espero (Don Q naděje)
  • Kolumbiado (Kolumbiáda - satyry)
  • La Sercxado (Hledání, básnický cyklus)
  • Hirtaj Kantoj (Ježaté písně)
  • Tra l' Pordotruo (Klíčovou dírkou)
  • Rondeloj (Rondely)

Externí odkazyEditovat