Špička obecná

druh houby

Špička obecná (Marasmius oreades), též špička polní je drobná jedlá houba z čeledi špičkovitých.

Jak číst taxoboxŠpička obecná
alternativní popis obrázku chybí
Špička obecná
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení stopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď špičkovité (Marasmiceae)
Rod špička (Marasmius)
Binomické jméno
Marasmius oreades
Bolt. ex Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Špička obecná

PopisEdit

Klobouk dosahuje 15-50 mm v průměru a je v mládí tupě kuželovitý nebo polokulovitý, Později plochý s hrbolkem uprostřed a drážkami na okrajích, jinak hladký, lysý, světle okrový. Lupeny jsou řídké a téměř bílé. Třeň dlouhý (40-70 mm), tenký (3-4 mm), válcovitý, pružný, tuhý, pevný a rovněž lysý. Dužnina bělavá, pružná. Výtrusy jsou bílé. Jako u všech druhů špiček, ani u špičky obecné plodnice zpravidla nehynou během sucha, pouze zcela vyschnou a po deštích znovu "obživnou" a pokračují v růstu.

GastronomieEdit

Houba je jedlá, k jídlu se většinou užívá pouze klobouk, protože třeň je příliš tuhý. Užívá se zejména do polévek a houbových směsí. Lze ji dobře usušit, rozemlít a používat jako koření do nakládané zeleniny.

VýskytEdit

Špička roste po vydatných deštích na lukách, polních cestách a jiných travnatých površích od května do listopadu, nejhojněji v červenci. Žije v symbióze s některými travami. Často vyrůstá v tzv. čarodějných kruzích.[1]

ZajímavostEdit

Na třeni špičky obecné lze udělat uzel, což u jiných hub nelze.[2]

OdkazyEdit

ReferenceEdit

  1. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Špička, s. 140. 
  2. Jarní houby – špičky, polničky, slzečníky – 7.díl [online]. receptyonline.cz [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEdit

Externí odkazyEdit