Španělská kuchyně

národní kuchyně

Španělská kuchyně je ovlivněna národnostmi, které žily na území Pyrenejského poloostrova. Byli to Keltové, Iberové a Tartessové. Mnoho stravovacích návyků pochází i od Arabů (Maurů) a Židů (Sefardové). Španělské kolonie v Americe a také sousední země Francie a Portugalsko významně ovlivnily španělskou kuchyni.

Španělská kuchyně
Paella s mořskými plody
Paella s mořskými plody
Základní informace
Rozšíření ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Typ národní kuchyně
Ingredience
Suroviny vepřové maso, mořské ryby, mořské plody, drůbeží maso, rajčata, papriky, brambory
Dochucovadla šafrán, paprika, římský kmín, olivový olej, citrón, česnek, cibule
Pokrmy
Jídla Polévka Gazpacho, Paella, Tortilla, Chorizo, Bacalao, Jamón Serrano, Tapas
Nápoje káva, hořká čokoláda, Cava, Víno, Sangria, Koňak, Sherry

Existují jídla typická pro celou zemi. Většinou ale má každý region svá tradiční jídla a speciality. Důležitou roli hrají ryby a mořské plody, stejně jako luštěniny s dušeným masem. Objevení Ameriky a dovoz neznámých zemědělských produktů do Evropy přinesl i nové suroviny (rajčata, brambory, papriky, kakaové boby), které rychle zdomácněly ve španělské kuchyni. Brambory jsou považovány za zeleninu.

HistorieEditovat

V předřímské době bylo Španělsko rozděleno na tři území: keltské na severu Španělska, iberské (střed a východ), a tartesské na jihu. Keltové byli válečníci a žili v malých opevněných kulatých domech. Živili se především rybařením a zemědělstvím. I dnes je vidět jejich vliv, protože sever Španělska je proslulý svými mariscos (mořskými plody). Iberové byli hlavně lovci a pastevci. Střed Španělska je stále známý kvalitním masem, například Cochinillo (sele) v Segovii. Tartessové byli zlatníci a ve velkém obchodovali s Afrikou a Řeckem.[1]

Řecký filozof Strabón psal o původních obyvatelích Španělska, že jejich základní potravinou jsou ořechy a žaludy.

StolováníEditovat

Španělé příliš nesnídají, stačí jim káva nebo čaj a nějaký zákusek nebo pečivo. Oběd se podává nejčastěji od 14 až do 16 hodiny. Je hlavním jídlem dne a podává se několik chodů. Vzhledem k horkému podnebí následuje po obědě siesta, tedy odpočinek nebo odpolední spánek. Večeře se podává až kolem 21 hodiny, kdy pominou vedra, a Španělé často v tuto dobu navštěvují restaurace.  

SurovinyEditovat

Španělé konzumují ryby, mořské plody, vepřové maso nebo sušenou šunku. Ke všem jídlům podávají zeleninové saláty, které obsahují rajčata, papriky, olivy, česnek, cibuli a především olivový olej. Mezi oblíbená koření patří šafrán a římský kmín. Do sladkých jídel přidávají med, mandle a ovoce.

Národní jídlaEditovat

 
Polévka Gazpacho

PolévkaEditovat

Gazpacho je velmi hustá osvěžující polévka, která se podává studená. Připravuje se z rajčat, papriky, česneku, cibule, strouhanky, citrónu a oleje, které se rozmačkají nebo rozmixují. Je to vitamínová bomba.

Hlavní jídlaEditovat

 
Paella z Valencie

Paella její název se odvozuje od stejnojmenné pánve se dvěma držadly, na které se tento pokrm připravuje. Paella pochází z Valencie, ale rozšířila se do celého Španělska. Jejím základem je rýže a koření šafrán nebo mletá paprika, které jí dodávají žlutou nebo červenou barvu. Ostatní suroviny se liší podle oblasti. Nejčastěji paella obsahuje kuřecí maso nebo mořské plody a zeleninu (cibuli, česnek, rajčata, papriky). Pokrm se dlouho vaří, aby se všechny ingredience s rýží dobře spojily .

Tortilla espaňola – národní jídlo, které se konzumuje teplé i studené. Je to omeleta ze syrových brambor a cibule, které jsou zality vejci.

Charcutería – sušené vepřové maso nebo klobásy

Chorizo ­– kořeněné klobásy

Lomo – maso z vepřového hřbetu nakrájené na plátky

Pescado, mariscos – ryby a mořské plody

 
Jamón serrano v restauraci

Bacalao – vařená nasolená treska, před vařením se musí namočit, aby nebyla tvrdá.

Jamón serrano – je šunka sušená v horách tak, že se pověsí na vhodné místo v horských chatách, kde je ponechána vlivu tepla a horského vzduchu. Suší se celá prasečí stehna, která byla předtím několik dní ponořena v mořské soli. Ta se odstraní a šunka se pověsí na místo, kde postupně vysychá a dozrává. To může trvat až dva roky. Vysušená šunka pak visí v obchodech, restauracích nebo doma a Španělé z ní postupně ostrým nožem odkrajují potřebné porce.

Tapas – malý předkrm podávaný před jídlem na malém talířku nebo mističce. Nejčastěji malé pikantní jednohubky, kousky sýra, sušené maso, mořské plody, olivy, ančovičky nebo oříšky. Záleží na oblasti, kde jsou tapas podávány.

Pečivo a zákuskyEditovat

 
Churros con chocolate

Sendvič – nejčastěji plátek sýra nebo šunky vložený mezi dva kousky chleba.

Bocadillobageta naplněná nejrůznějšími pomazánkami, plátky sýra nebo salámu.

Churros con chocolate – velmi syté jídlo, podlouhlá kobliha smažená ve vrstvě oleje a namáčená v čokoládě.

Flan – koláč z křehkého těsta, na němž je rozetřená vrstva pudinku. Obdoba francouzského crême caramele.

Turron – pomazánka mandlová nebo oříšková se skořicí, medem a piniovými oříšky.

 
Granizado citronové

Nápoje nealkoholickéEditovat

Káva – velmi oblíbený nápoj. Španělé mají rádi silnou kávu s mlékem ve velkých hrníčcích - café con leche.

Horchata – studený nápoj připravený z mléka, mandlí nebo tygřích ořechů.

Horká čokoláda – hustý nápoj z čokolády se často pije ke snídani a zakusuje koblihou churro.

Granizado – osvěžující velmi sladká ledová limonáda, nejčastěji citronová s ledovou tříští.

Nápoje alkoholickéEditovat

Víno – je nejoblíbenějším nápojem Španělů. Pěstují jej a konzumují s jídlem i samostatně. Stolní vína jsou levná a nazývají se vino de mesa. Dražší vína jsou silná díky horkému podnebí a dlouhému slunečnímu svitu, označují se DOC nebo DO.

 
Sangria sidra

Tinto de verano – víno naředěné citrónovým nápojem La Casera a doplněné ledem, v překladu letní červené víno.

Cava – katalánské šumivé víno podobné vínu vyráběnému v Champagne.

Sangría – nakrájené kousky ovoce ve vinném punči

Sherry (jerez)andaluské dezertní víno

Koňak – levné španělské brandy

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historia de España - Las Raíces. La Hispania Romana [online]. [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat