Škrába

Škrába (z latinského scalpere, též nazývána jako škrábance), odborná terminologie při výrobě optických přístrojů, brýlí, skla a pod. pro popis specifické vady povrchu. Výraz užívala s upřesněním škrába vlasová a škrába hrubá též bývalá ČSN 70 1570 (Bezpečnostní sklo tvrzené), je používán i v odborných textech.

Velké množství škráb na skle quartzových hodinek.

Charakteristika

Škrába je fyzické poškození povrchu materiálu nebo objektu, které je charakterizováno drobnými lineárními nebo obloukovými drážkami v materiálu. Tyto drážky obvykle vznikají v důsledku tření nebo mechanického kontaktu s tvrdším materiálem. Škráby mohou být viditelné na různých materiálech, včetně skla, plastů, kovů a jiných povrchů, které mají optickou povrchovou úpravu.

Menší vada se pak nazývá vlása, větší rýha.

Toto slovo doposud není obsaženo ve Slovníku spisovné češtiny.

Příčiny, prevence

Škráby mohou mít různou hloubku a délku a mohou být způsobeny např. ostrými předměty, pískem, nebo neopatrným zacházení s povrchem. Tato poškození mohou mít významné estetické a funkční důsledky, zejména na optických površích, kde mohou způsobit zkreslení nebo rozptyl světla a snížit kvalitu zobrazení.

Pro ochranu povrchů před škrábáním se používají různé metody, jako jsou ochranné nátěry, povrchové úpravy, nebo používání ochranných filmů. V některých případech může být oprava škrábů možná například broušením nebo použitím speciálních přípravků na odstranění škrábů.

Škráby narušují kvalitu produktů, zejména v oblasti optiky, elektroniky a designu, kde estetika a funkčnost hrají klíčovou roli.