Tento článek je o teologickém pojmu. Další významy jsou uvedeny na stránce Šalom (rozcestník).

Šalom (hebrejsky שָׁלוֹם‎‎, obvykle se překládá jako „mír“ či „pokoj“), je výraz, který se v židovském prostředí používá k pozdravu a zároveň k označení ideálního stavu pro život.

EtymologieEditovat

 
Nápisy šalom a arabské salam jako výraz přátelství a spolupráce mezi Izraelem a Palestinou

Samotné hebrejské slovo šalom vyjadřuje mnohem více než pouhou nepřítomnost války – je totiž souhrnným označením zdraví, spokojenosti, spořádanosti, harmonie, klidu, pohody a neporušenosti. Pokud chápeme výraz šalom „přesně, pak znamená stav dokonalosti či integrity, v němž se něco nachází, a teprve druhotně pak mír“.[1] Podle Bible[2] takovýto šalom zažíval člověk při svém stvoření, než upadl do hříchu a neshod. Proto šalom lze též definovat jako „znovunalezený mír“, neboť „znamená smíření mezi Bohem a lidmi, lidmi a přírodou, mezi lidmi a lidskými rodinami navzájem a také hluboký mír v lidském srdci – šalom je vděčná radost z uzdravení, z odpuštění, ze zachránění.[3] Z toho je též zřejmé, že šalom pro judaismus nepředstavuje ani tak základní princip, jako spíše konečný cíl lidských tužeb a lidského úsilí, jenž je, jak říká rabi Jehošua ben Levi, pro svět tím, čím „kvas pro těsto“.[4]

Význam v judaismuEditovat

V rámci judaismu je Šalom mimo jiné chápáno jako jedno z Božích jmen.[5] V tom spočívá i hlavní důvod, proč je šalom považován za jednu ze třech věcí, díky nimž existuje svět.[6] Chafec Chajim se ve svém spisku Šmirat ha-lašon[7] obšírně zaobírá významem šalomu v souvislosti s používáním jazyka: Šalom je natolik důležitý, že v zájmu jeho zachování i Tóra, jež je považována za pravdu,[8] zmiňuje smyšlené výroky,[9] které nechává být a přechází je. Židovské vojsko nesmí dobýt nepřátelské město, dokud svým nepřátelům nenabídne šalom alespoň třikrát. Ústy vyslovené šalom slouží jako pečeť kněžského požehnání[10] i modlitby Šmone esre. Zachování šalomu mezi manželi je tak důležité, že Hospodin dovolil, aby směl být vymazán zápis tetragramu jeho jména,[11] což je v jiných případech považováno za hrubé porušení jednoho z 613 micvot Tóry.[12]

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo שלום ve Wikislovníku

ReferenceEditovat

  1. SCHOLEM, Gerschom. O mystické podobě božství. Studie k základním pojmům kabaly. Praha: Malvern, 2011. ISBN 978-80-86702-97-1. S. 88. 
  2. Iz 26, 3 (Kral, ČEP)
  3. HALÍK, Tomáš. Vzdáleným nablízku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7106-907-2. S. 197. 
  4. MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 194. 
  5. LANGER, Jiří. Devět bran. Chasidů tajemství. Praha: Garamond, 2016. ISBN 978-80-7407-301-4. S. 266. 
  6. Pirkej Avot 1/18, viz BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisraʼel. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Jiří Blažek, 2016. ISBN 978-80-906510-0-5. S. 323. 
  7. Oddíl „Brána pamětná“, 11. kapitola, viz http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=168
  8. Ž 119, 142 (Kral, ČEP)
  9. Gn 50, 16 (Kral, ČEP)
  10. Nu 6, 22–27 (Kral, ČEP)
  11. Nu 5, 23 (Kral, ČEP)
  12. Dt 12, 4 (Kral, ČEP)

Podobná heslaEditovat

LiteraturaEditovat

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo Šalom.