Šťáva zakázaného ovoce

americká pijácká píseň z druhé poloviny 19. století

Šťáva zakázaného ovoce (anglicky: Juice of Forbidden Fruit) je americká pijácká píseň z druhé poloviny 19. století, oblíbená hlavně mezi zlatokopy v polárních oblastech. Ve svých knihách ji cituje Jack London coby hymnu aljašských starousedlíků (nazývaných ve starší české literatuře také severníci nebo kvasáci, podle kyselých bochánků z kváskového těsta – v originále sourdoughs – které byly jejich hlavní potravou) vymezujících se proti přílivu chekakos, nezkušených hledačů rychlého zbohatnutí.

Text editovat

Píseň zní v originále takto:

"There's Henry Ward Beecher
And Sunday-school teachers,
All drink of the sassafras root;
But you bet all the same,
If it had its right name,
It's the juice of the forbidden fruit."

"A pije to rád vikář,
i farníci si zvykaj
pít sasafras na vánoce!
Jenže marná sláva,
spíš to bude šťáva
zakázanýho ovoce!"

Český překlad Vladimíra Svobody v knize Mezi zlatokopy (Svoboda, Praha 1988):

Vysvětlení editovat

Henry Ward Beecher (1813-1887)[1] byl kongregacionalistický duchovní a vůdčí postava amerického protialkoholního hnutí.[2] Byl to svérázný náboženský reformátor a charizmatický řečník, nazývaný "Shakespearem kazatelny", ale také radikální odpůrce otrokářství, bratr spisovatelky Harriet Beecher Stoweové, autorky světoznámé Chaloupky strýčka Toma; proslavil se tím, že když se Kansas stal novým státem Unie a propukly prudké spory, jestli v něm má být povoleno otrokářství, nakoupil na vlastní náklady pušky pro kansaské abolicionisty, těmto zbraním se pak říkalo "Beecherovy Bible".[3]

Sasafras lékařský (Sassafras officinale) je severoamerická vavřínovitá rostlina, z jejíhož kořene se vařil čaj proti nachlazení, v 19. století velmi oblíbený pro svoji příjemnou vůni. Moderní medicína jeho užívání nedoporučuje pro vedlejší účinky: halucinogenní a zřejmě také karcinogenní.[4]

Odvar ze sasafrasu se dříve používal bez valného úspěchu k léčení pohlavních chorob. Píseň naráží na skutečnost, že Henry Ward Beecher, ač navenek hlásal askezi (v jednom kázání pravil: "Člověk nemůže být bez chleba, ale komu nestačí chléb a voda, ten si vůbec nezaslouží žít"), byl aktérem četných milostných afér – tedy nikoli každý, kdo pije místo whisky sasafras, je nutně bezúhonný člověk.

Reference editovat

Literatura editovat